Nejsledovanějším středečním večerním pořadem po 20. hodině byla repríza seriálu Kriminálka Anděl (Nova), kterou sledovalo necelý milion diváků starších 15 let. Podobně jako v pondělí se druhým nejsledovanějším pořadem večera stala repríza Malého pitavala z velkého města (ČT1). Letními "novinkami" ve vysílání byly ve středu Vinnetou (ČT1) a Četník ze Saint Tropez (TV Barrandov).
Sledovanost vybraných pořadů po 20. hodině, středa 24.6. 2015
pořad
TV
začátek
tis. 15+
rating 15+ (%)
share 15+ (%)
share 15-54 (%)
Kriminálka Anděl
Nova
20:27:23
988
11
28
25
Malý pitaval z velkého města
ČT1
20:06:32
725
8
21
22
Námořní vyšetřovací služba
Nova
21:33:45
555
6
19
18
Show Jana Krause
Prima
22:08:57
407
5
18
16
Vinnetou a Old Firehand
ČT1
21:04:01
388
4
12
10
Muži proti ženám
Prima
20:17:01
325
4
10
9
Na cestě 2015
ČT2
21:03:06
289
3
8
7
Letem světem
ČT2
21:33:15
251
3
8
7
Lemra líná
Nova Cinema
20:07:04
240
3
7
10
Četník ze Saint Tropez
TV Barrandov
20:16:01
226
3
7
9
Útěky do přírody
ČT2
20:04:24
211
2
6
5
Podíl TV stanic v %, středa 24.6. 2015, celý den, D15+/D15-54
Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere
-mav-
Upozornění: Provozovatel MediaGuru.cz, společnost PHD, je řádným odběratelem dat ATO. Přejímání těchto dat a jejich další šíření bez souhlasu PHD je výslovně zakázáno.
Česká televize získala práva na vysílání evropského fotbalového šampionátu pro rok 2016, který bude hostit Francie. „Česká televize se spolu s dalšími pětadvaceti veřejnoprávními stanicemi zapojila do kontinentální smlouvy Evropské vysílací unie. Dlouhá jednání s UEFA se nám dnes podařilo úspěšně finalizovat a vrcholnou fotbalovou akci příštího roku tak bude opět vysílat Česká televize,“ komentuje zisk práv generální ředitel České televize Petr Dvořák.
Francouzské UEFA EURO 2016 bude prvním turnajem s účastí čtyřiadvaceti týmů, které budou rozděleny do šesti čtyřčlenných skupin a potom absolvují závěrečnou vyřazovací část. Dohromady odehrají zúčastněné celky ve dnech od 10. června do 10. července 2016 51 zápasů na deseti stadionech po celé Francii. Zahajovací i závěrečné utkání se uskuteční na francouzském národním stadionu Stade de France v Paříži.
„Předpokládáme, že v přímých přenosech a záznamech opět odvysíláme všechna utkání turnaje. V případě účasti české reprezentace pak i bohatý doprovodný program mapující komplexně nejen vlastní zápasy, ale i přípravu a program našeho celku, kterému po skvělém úvodu kvalifikace přes poslední zaváhání zůstává ve čtyřech zápasech v září a říjnu stále dostatek možností pro potvrzení postupu,“ doplňuje výkonný ředitel ČT sport Jiří Ponikelský.
Fotbalové šampionáty vysílá Česká televize s jedinou výjimkou již od roku 1968.
-kch-
Předseda volebního výboru Martin Komárek (ANO) bude prosazovat zvýšení pravomocí Rady ČT při kontrole hospodaření České televize. Řekl to novinářům po středečním zasedání výboru, který svolal mimo jiné kvůli nedávnému schválení odměny generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi. Komárek je přesvědčený, že rada o hospodaření veřejnoprávní televize nemá dostatek informací. Členové rady na zasedání výboru přitom namítli, že jimi sledované ekonomické ukazatele potvrzují, že ČT s prostředky nakládá hospodárně.
„Není to v žádném případě kritika generálního ředitele. Kritika rady je to jen velmi umírněná, protože současný zákon její kontrolní pravomoci velice oklešťuje. Proto se budu maximálně zasazovat o to, aby kontrolní pravomoci Rady České televize byly rozšířeny, podobně jako je tomu ve většině vyspělých evropských zemích,“ řekl. Cestou k tomu podle Komárka bude, aby rada nebyla volena politicky, což má být zohledněno při přípravě novel zákonů z dílny ministerstva kultury.
Princip fungování a výběru členů do mediálních rad je dlouhodobě diskutovaným tématem. Politický výběr kandidátů nominovaných jednotlivými sdruženími kritizují občanské iniciativy i lidé z médií, kultury a dalších oborů. Ministerstvo kultury návrhy příslušných novel plánuje předložit do konce roku.
Zasedání dnešního volebního výboru se kromě čtyř poslanců zúčastnilo sedm radních České televize. Přiznání bonusu generálnímu řediteli v plné výši, tedy 2,3 milionu korun, odůvodnili Dvořákovou pracovní smlouvou, z níž nárok na odměnu vyplývá po splnění kritérií sledujících hospodářské výsledky, úroveň vysílání a další povinnosti.
Kritika předsedy výboru se týkala zejména kontroly prostředků na soukromé produkce, na něž podle poslance loni nebyla zaměřena žádná z víc než 30 kontrol dozorčí komise. „Tím pádem rada nemůže kvalifikovaně rozhodnout, jestli má ředitel dostat odměnu v plné výši,“ domnívá se Komárek.
„Nemám žádnou pochybnost, že by docházelo k nějaké dokonce systémové nehospodárnosti,“ prohlásil předseda Rady ČT Jan Bednář. „Myslím, že většina členů rady tím, že bonus odsouhlasila, je přesvědčena o tom, že prostředky, které má Česká televize k dispozici, nebyly vynakládány nehospodárně,“ dodal. Sledování efektivity televizní výroby podle radních umožňuje například ukazatel nákladů na výrobu jedné minuty pořadu a jeho srovnání v rámci televize či s jinými zahraničními médii.
Česká televize loni hospodařila s vyrovnaným rozpočtem 6,932 miliardy korun a dodržela plánované cíle mzdových, výrobních i režijních nákladů. Účetní závěrku členové rady na posledním zasedání schválili jednomyslně.
-čtk-
Režisér Vladimír Michálek dokončuje pro společnost HBO Europe natáčení šestidílného seriálu s názvem Mamon. Jeho hrdinou je investigativní novinář v podání Matěje Hádka zabývající se kauzou kolem významného státem řízeného podniku. Při zajišťování podkladů k reportáži narazí na informace týkající se jeho bratra, který je do skandálního případu zapleten. Bratra hlavního hrdiny hraje Michal Dlouhý, v dalších rolích se objeví například Gabriela Míčová, Tereza Hofová, Igor Bareš a Eva Leimbergerová. Podle producentky HBO Europe Šárky Oujezdské uvidí diváci seriál v říjnu.
„Jde o politický thriller, ve kterém je malinké mystérium. Na scénáři Štefana Titky, který ho zadaptoval podle norského televizního formátu Mammon, mě zaujalo, že jde o současnost. Je dobře napsaný, nekompromisní a ostrý,“ řekl režisér Michálek. Natáčel především v Praze a v Nymburku, například před vazební věznicí na Pankráci či na hlavním nádraží. Natáčení uzavře koncem týdne v Budapešti.
„Seriál je fikce, ovšem odehrává se v současnosti, i když postavy ovlivňuje jejich minulost. Hrdinové příběhu jsou fiktivní, ale vycházejí z naší současné reality," popsal producent seriálu Vratislav Šlajer ze společnosti Bionaut Films.
-čtk-
Česká televize dokončuje nový šestidílný kriminální seriál Jana Hřebejka, založený na námětu a scénáři Martina Bezouška, Místo zločinu Plzeň. Jeho nasazení televize zatím neupřesnila.
V seriálu, který se natáčel od dubna, bude tým vyšetřovatelů v čele s Martinem Stránským, Janem Zadražilem a Lukášem Vaculíkem pátrat mimo jiné po sériovém vrahovi, zmizelých studentkách či vyšetřovat vraždu zámožného podnikatele. Dále si v seriálu zahraje Vladimír Kratina, Berenika Kohoutová a Vladimír Polívka. Role soudní lékařky se pak zhostila Bára Kodetová, kromě ní se pak v seriálu objeví i Jitka Čvančarová.
Místo zločinu Plzeň - Barbora Kodetová, foto: ČT
Místo zločinu Plzeň - Jan Hřebejk a Jitka Čvančarová, foto: ČT
Místo zločinu Plzeň - Martin Stránský, foto: ČT
Místo zločinu Plzeň_Martin Stránský Jan Hřebejk a Vladimír Polívka, foto: ČT
„Hlavně jsem se snažil, aby se na ty příběhy dalo koukat opakovaně, a divák, kterého zaujaly napoprvé třeba příběhem, si v nich mohl najít něco i napodruhé. Aby se k nim chtěl ještě někdy vrátit,“ říká o Místě zločinu Plzeň režisér Jan Hřebejk. „Každý ten případ je odlišný, jednou je vrahem sadista, jindy se objeví stíny dávné minulosti, nebo se nacházejí další a další podezřelí. Máme tam městské i vesnické případy a všechna roční období,“ doplňuje Hřebejk.
„Místo zločinu Plzeň je profesionálně natočený kriminální seriál založený na regionu, v němž se odehrává. Kriminalisté, vrazi i oběti jsou z jednoho prostředí, z Plzeňska. Naší ambicí bylo využít krásy a atmosféry regionu, vtisknout mu svéráz tamní krajiny a prostředí,“ shrnuje kreativní producent Jan Štern, v jehož tvůrčí producentské skupině Místo zločinu Plzeň vzniká.
-kch-
O budoucím rozvoji médií budou od 24. do 26. června jednat v Praze skoro dvě stovky představitelů nejvyššího vedení veřejnoprávních stanic z pětašedesáti zemí Evropy. Na pozvání České televize a Českého rozhlasu se zde uskuteční Valné shromáždění Evropské vysílací unie (EBU). Jednat se bude o současném rozvoji technologií, digitalizaci, směřování mediální legislativy nebo nových možnostech mezinárodních koprodukcí.
Podle generálního ředitele České televize Petra Dvořáka je Česko v oblasti médií veřejné služby na mezinárodním poli stále viditelnější, a to i kvůli změnám ve struktuře vlastnictví mediálního trhu nebo otázkám spojenými se změnou mediálních zákonů. „Podobným výzvám jako my totiž čelí takřka všechny stanice v Evropě a ty, které je ještě nevyřešily, se budou muset dříve či později nějak postavit k tomu, že je nutné tradiční definici veřejnoprávních médií alespoň částečně aktualizovat,“ říká Dvořák.
Šéf Českého rozhlasu Peter Duhan vidí ve veřejnoprávních médiích jeden ze stavebních kamenů demokracie. „Jednou ze záruk zdravého rozvoje médií veřejné služby je i jejich členství a působení v EBU. Díky tomu se mohou věnovat významným projektům, které přispívají k vylepšení jejich programu či technického zázemí,“ myslí si Duhan. Velkým úkolem, před kterým aktuálně stojí Česká republika, je podle něj rozvoj digitálního rozhlasu.
Valné shromáždění Evropské vysílací unie sdružuje generální ředitele veřejnoprávních médií a je nejvyšším rozhodovacím orgánem EBU. Jeho úkolem je stanovovat celkovou strategii společného rozvoje a postupné zavádění cílů shrnutých v dokumentu Vize 2020. Ty mají přispět například k propojení veřejnoprávního vysílání s multimediálním obsahem, rozvoji programu a vývoji nových platforem ke komunikaci s diváky a posluchači.
-kch-
