Co nás čeká: Deepfakes, podcasty i zážitkové sledování TV

Nový rok se vždy pojí s předpovídáním trendů. Server TrendHunter, který se na jejich sledování ve světě zaměřuje, v roce 2020 předpokládá jejich dopad i na práci s médii. Připravit bychom se letos měli na deepfakes neboli zmanipulovaná videa, ale i na stále více podcastů značek nebo jiný přístup ke sledování televizního obsahu a zábavě vůbec. 

Deepfakes přinášejí široké možnosti, ale i zneužití

Deepfakes se stávají díky stále dostupnější technologii, strojovému učení a umělé inteligenci reálné. Zmanipulovaná videa, která jsou téměř nerozpoznatelná od skutečných, je čím dál jednodušší vytvořit. S tím lze oživit například již nežijící umělce, což jde využít mimo jiné i k marketingovým účelům. Příkladem může být počin floridského muzea Salvadora Dalího, jehož návštěvníci si mohli se slavným surrealistou udělat selfie. 

Technologie deepfakes dnes poslouží i k imitaci známých videí z minulosti nebo třeba k namluvení textu, který vlastně daný člověk neřekl. Skupina Charli XCX tak ve svém videoklipu k písni 1999 využila taneční scény od Spice Girls nebo Backstreet Boys. David Beckham zase v kampani na vymýcení malárie mluví devíti jazyky. 

Spolu se zajímavými možnostmi jde ruku v ruce i vysoké riziko zneužití, ať už v politických kampaních, nebo v pornoprůmyslu. Proto by se měly firmy snažit nejen o internetovou edukaci, ale přemýšlet by měly i nad svou pozitivní digitální stopou. 

Podcasty ještě porostou 

Boom podcastů byl znatelný už loni, a letos tomu nemá být jinak. Do poslechového formátu bude investovat stále více značek, které budou chtít prostřednictvím úzce zaměřeného audio obsahu oslovit jednotlivé spotřebitelské skupiny. 

Jak ukázal minulý rok, podcasty se hodí pro whiskey (například Jack Daniel’s a jeho podcast Around the Barrell), wellness (značka Saje Wellness ve svém podcastu Well Now zpovídá nejen osobnosti z oblasti wellness, ale i lékaře a léčitele) či výrobce nábytku (IKEA neváhala přečíst lidem celý svůj katalog, a připravit jim tak příjemnou mluvenou „ukolébavku“). Díky speciálně vymezenému obsahu mohou značky zaujmout i mladší generaci, která si nepotrpí na jednotnou komunikaci pro všechny. 

Zážitkové sledování TV

S VOD (video on demand) už zdaleka není sledování televize jen o pasivní konzumaci. Divák si může vybrat to, na co má právě chuť a podle TrendHunter bude důraz na interaktivitu pokračovat, jelikož dokáže prodloužit potřebnou pozornost 

Nové možnosti ukazuje například stanice HBO, jež pro svůj seriál Westworld připravila ve spolupráci s Amazonem hru pro hlasovou asistentku Alexu. Pod názvem Westworld: The Maze se mohli fanoušci pustit do vědomostního testu, v němž je doprovázely hlasy hlavních představitelů seriálu. 

Seriál Black Mirror: Bandersnatch od Netflixu je sám o sobě interaktivní a má několik zakončení. Diváci v něm rozhodují za hlavního hrdinu, mladého programátora Stefana Butlera, který adaptuje fantasy gamebook Bandersnatch do formy počítačové hry. Práce však zhoršuje jeho psychické problémy. Podobně si s interaktivním příběhem pohrála na Halloweena i značka M&M’s, která nechávala o pokračování svého videa rozhodovat fanoušky na sociálních sítích. 

Díky interaktivním prvkům mohou tvůrci obsahu vnést do své komunikace se zákazníky imersivní zážitky, po kterých lidé touží čím dál víc.

-stk-