Autor textu MediaGuru
Přechod z DVB-T na DVB-T2 by měl stát podobně jako přechod z analogového
na digitální vysílání.
Přechod na nový standard digitálního terestrického TV vysílání DVB-T2 bude stát podle odhadu Českých radiokomunikací (ČRa) přibližně miliardu korun, tedy stejně jako přechod z analogového na digitální vysílání, který byl završen před třemi lety. Jedná se jen o náklady na straně operátorů sítí a státu, výlohy budou však i na straně televizních diváků – odhadem by se měly pohybovat na úrovni pěti miliard korun. „Počítáme s tím, že zhruba dvě třetiny nákladů budou na straně operátorů sítí, jedna třetina by měla být na straně státu, který musí zajistit řízený přechod. Jeho hlavní role spočívá v informační kampani,“ uvedl na setkání s novináři Marcel Procházka, ředitel pro regulaci společnosti České radiokomunikace.
Proces přechodu na DVB-T2 je plánován na období čtyři a půl let. Pro plynulost kromě stávajícího vysílání DVB-T, které běží na čtyřech sítích, budou zprovozněny ještě dvě přechodové sítě DVB-T2. Od roku 2021 by měla zůstat již jen DVB-T2. „Pro televizního diváka by měl být přechod co nejméně komplikovaný. Nebude muset měnit anténu ani její směřování. Zároveň počítáme s výraznou přirozenou obměnou televizních přijímačů,“ dodal Procházka.

Přechod na nový standard DVB-T2 je podle vyjádření zástupců televizních stanic i operátorů vynucený. Pokud ale má být v Česku zachováno digitální terestrické vysílání, není podle nich jiné volby. K migraci ze stávajícího DVB-T na DVB-T2 dochází z důvodu uvolnění části frekvenčního pásma 700 MHz pro mobilní operátory. Právě pásmo 700 MHz je teď využíváno pro televizní terestrické vysílání. Pokud by nedošlo k přechodu na vyšší standard DVB-T2, nemohly by v budoucnu vysílat všechny stávající televizní kanály. Protože terestrická platforma je v Česku dominantním zdrojem příjmu televizního signálu, hrozí až 60 % populace, že o televizní vysílání přijde.

V souvislosti s nuceným přechodem na DVB-T2 budou operátoři sítí žádat určité kompenzace. „Chceme však jen zaplacení inkrementální části investic, které souvisí s přechodem. Samozřejmě nežádáme kompletní pokrytí investic,“ doplňuje Procházka. Jedním zdrojem financování je využití prostředků Radiokomunikačního účtu Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ).
Přechodu na DVB-T2 se dotklo i úterní veřejné slyšení v Senátu, kde mj. zaznělo, že by bylo vhodné přijmout ještě letos na jaře strategii přechodu na standard DVB-T2 tak, aby se ke konci letošního roku začalo s výstavbou sítí. Součástí této strategie, která je nyní v mezirezortním připomínkovacím řízení, by měla být také certifikace televizních přijímačů. Samotná výstavba sítě by pak mohla být dokončena v roce 2018 a v roce 2019 by mohla začít informační kampaň k přechodu na nový typ terestrického vysílání. Definitivní přechod z DVB-T na DVB-T2 by nastal v letech 2020/2021. „Většinu nákladů na přechod na DVB-T2 ponese divák, odhaduje se, že to bude 5 mld. Kč,“ řekl v Senátu Pavel Hanuš z České televize.
Generální ředitel Českých Radiokomunikací Martin Gebauer považuje za důležité, aby se v Česku začaly prodávat televizní přijímače připravené na příjem DVB-T2. Podle jeho slov je potřeba mít jistotu, že budou synchronizované právě pro vysílání DVB-T2. Pokud by se podařilo schválit harmonogram přechodu letos na jaře, mohlo by vysílání v DVB-T2 začít v roce 2018. „To znamená, že souběžné vysílání DVB-T a DVB-T2 by trvalo tři roky. Čím delší ta doba bude, tím lépe,” řekl v úterý šéf Radiokomunikací. Znovu přitom zopakoval, že pro ČRa je důležité vědět, jak bude celý přechod financován a jaké budou mít operátoři záruky. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) souběžné vysílání odhaduje dokonce na 4,5 roku.
-stk-, -mav-
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.