ČT chce zachovat poplatky. Případnou změnu financování podmiňuje řadou záruk

Česká televize preferuje zachování současného systému financování prostřednictvím televizních poplatků. Pokud by ale stát prosadil jeho změnu, musí mít Česká televize zajištěn dostatek prostředků pro plnění úkolů vymezených memorandem o veřejné službě. Součástí požadavků ČT je zvýšení státního příspěvku (v současném návrhu se počítá s částkou 5,74 mld. Kč), výslovné zakotvení nároku na něj a změna valorizačního mechanismu. Televize navrhuje valorizaci o šest procent. Na úterní konferenci Forum Media 2026 to uvedl ředitel divize Korporátní služby Michal Fila, který zastoupil nemocného generálního ředitele Hynka Chudárka.

ČT také požaduje zrušení omezení limitů obchodních sdělení zavedených loňskou novelou (zastropování povolených hodin vysílání sponzoringu) a povinného odvodu 25 % výnosů ze sponzoringu do Státního fondu kultury. Požaduje rovněž, aby případné změny pravidel podléhaly schvalování kvalifikovanou většinou, zajistily předvídatelný model financování v souladu s EMFA a nový systém nabyl účinnosti nejdříve 1. ledna 2028.

Fila zdůraznil, že uvažovaná změna není tržní,  protože počet nových poplatníků roste. Počet nových plátců mladších 30 let se podle jeho slov zdvojnásobil. ČT plánuje, že příjmy z televizních poplatků dosáhnou v roce 2027 výše 7,59 miliardy Kč. Varianta financování se státním příspěvkem ve výši 5,74 miliardy korun by podle něj znamenala výrazný výpadek prostředků a ohrozila schopnost televize naplňovat závazky vyplývající z memoranda o veřejné službě.

Fila zároveň připomněl, že zvýšení televizních poplatků, které přinesla velká mediální novela v roce 2025, se promítlo do investic ČT do nové tvorby. Mezi nedávné a aktuálně uváděné projekty zařadil například dvoudílné drama Anežka, minisérii Gerta Schnirch a krimi sérii Hec. V přípravě jsou pak seriály V zájmu dítěte o ochraně dětí nebo S ledem v srdci, inspirovaný osudy československých hokejistů perzekvovaných komunistickým režimem. Dalším připravovaným titulem je minisérie Dešťová hůl podle románu Jiřího Hájíčka a minisérie Naši lidé o vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové v režii Terezy Nvotové.

Navýšení rozpočtu se podle ČT promítá také do dokumentární, publicistické a zábavní tvorby. Televize připravuje pátou řadu dokumentárního cyklu Modrá krev, který v předchozí sezoně porážel i pořady vysílané v hlavním vysílacím čase. V oblasti rodinné zábavy chce pokračovat ve formátech StarDance a Peče celá země. Pro dětské publikum připravuje projekt Pachatelé dobrých skutků. Zamýšlí také uvést nový pravidelný produkt, který divákům přiblíží zákulisí fungování České televize.

Michal Fila zmínil také nový nedělní diskusní pořad Nedělní debata, který podle jeho vyjádření si dlouhodobě drží prvenství ve sledovanosti a překonává dřívější debatní pořad Otázky Václava Moravce.

Významnou součástí programu zůstává sportovní vysílání. ČT letos zajišťovala rozsáhlé olympijské přenosy a s cílem udržet si pozici na trhu si zajistila vysílací práva na letní i zimní olympijské hry až do roku 2034.

Další rozvoj chce veřejnoprávní televize směřovat také do online prostředí. Klíčovou platformou zůstává iVysílání, jehož rozvoj má pokračovat i v roce 2027.  ČT pracuje s jiným doporučovacím algoritmem než komerční streamovací služby. Jeho cílem není maximalizovat celkový čas strávený sledováním, ale podporovat zájem o vybrané pořady a obsah veřejné služby.

V závěru svého vystoupení Fila připomněl také výsledky důvěryhodnosti veřejnoprávního média. Podle prezentovaných údajů důvěřuje České televizi 64 % diváků. Zpravodajství ČT společně se zpravodajstvím Českého rozhlasu označil za nejdůvěryhodnější zdroj informací v Česku.