Autor textu MediaGuru
CVVM: Média ovlivňují politiky nejvíce v historii
Podle veřejnosti mají média na rozhodování politiků historicky
největší vliv.
Média představují podle veřejnosti třetí nejvýznamnější faktor, jenž ovlivňuje rozhodování politiků. Jejich význam ve srovnání se situací před dvěma lety v tomto ohledu vzrostl. Od roku 2002 je jejich vliv na politické rozhodování vůbec největší. Ukazuje to březnový výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), kterého se účastnilo na 1 045 respondentů.
Podle výzkumu je největší vliv na rozhodování politiků připisován „úplatkům a korupci“, u kterých 30 % respondentů označily možnost vliv v nejvyšší míře. Na druhém místě následují „zájmové skupiny a lobby“, se značným odstupem pak „média“. Ovlivňování v nejvyšší míře však u médií zvolilo pouze 8 % dotázaných, nejvíce odpovědí bylo koncentrováno do variant 3 a 4 předložené sedmičlenné škály, v níž 1 představovala ovlivňování v nejvyšší míře a 7 vůbec ne.
Mínění o vlivu institucí a skupin obyvatel na rozhodování politiků (%)
V časovém srovnání od roku 2002 však vliv médií vzrostl. Letos je podle průzkumu dokonce historicky největší.
Mínění o vlivu institucí a skupin obyvatel na rozhodování politiků - časové srovnání (průměrné hodnocení)
-kch-
Mohlo by vás zajímat
Firmy letos čekají v digitálním marketingu spíš stagnaci, za efektivní považují sociální média
Těsně nadpoloviční většina firme působících v Česku předpokládá
letos v digitálním marketingu stagnaci rozpočtů. Průzkum MNForce zároveň
ukazuje, že sociální média dominují jako nejefektivnější nástroj a trh
se posouvá k důrazu na měřitelné výsledky a ROI.
Více než čtyřicet procent Čechů platí za předplatné, které nevyužívá
Předplatné digitálních i dalších služeb patří podle nových dat mezi
výdaje, nad kterými Češi často ztrácejí přehled. Většina lidí si
platí více služeb současně, část z nich však nevyužívá pravidelně
nebo vůbec.
Změny ve financování ČT a ČRo jsou rizikové, vyplývá z nové studie
Současný model financování médií veřejné služby v Česku není podle
nové studie nutné zásadně měnit. Analýza založená na srovnání
třinácti evropských zemí upozorňuje, že případná reforma by mohla
ohrozit stabilitu financování i redakční nezávislost a přinést nová
rizika.