Autor textu MediaGuru
Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu CZ IPI žádá
odvolání Lubomíra Veselého z Rady České televize.
Správní rada Českého národního výboru IPI (CZ IPI) se v pondělí obrátila na členy volebního výboru Poslanecké sněmovny PČR s výzvou, aby navrhli sněmovně odvolání Lubomíra Veselého z Rady ČT. Důvodem má být Veselého verbální útok na novinářku Johanu Hovorkovou, kvůli kritickému komentáři, který o Veselém napsala.
Komentátorka internetového deníku Forum 24 kritizovala Veselého návrh, aby se v Otázkách Václava Moravce střídali moderátoři a vyslovila obavu, že Veselému jde o znormalizování pořadu.
Veselý ve svém pořadu na XTV odmítl, že by něco takového řekl a následně ji ve svém streamovaném videu označil za lhářku, manipulátorku, blbce, zrůdu a svini. Své diváky pak vyzval, aby ji hnali svinským krokem.
Zdroj: Xaver Live
Podle CZ IPI jde nejen o zcela neadekvátní reakci, o neodpovědné jednání, ale i o porušení zákona o ČT. Vyzval proto členy volebního výboru, aby sněmovně navrhli Veselého odvolání.
Veselý se v noci z neděle na pondělí na svém faecbookovém účtu za svá slova omluvil. Celé video při této příležitosti znovu zveřejnil.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
před plánovanými březnovými volbami jsme vás vyzvali, abyste zvolili z kandidátů do Rady České televize (Česká televize) nezávisle na jakémkoli politickém zásahu nebo údajných pokusech o ovlivnění. Toto rozhodnutí bylo zásadní pro svobodu a nezávislost veřejnoprávní televize v České republice. Výsledek voleb zbývajících kandidátů dne 27. května je však z našeho pohledu velkým důvodem k obavám.
Jsme znepokojeni, že složení Rady již nelze považovat za nestranné a vyvážené napříč politickými skupinami. Zvolení kandidáti odrážejí jednostrannou politickou nerovnováhu a to otevírá riziko přímého politického vlivu.
Pokusy vládní strany politizovat Radu ČT a ovlivnit vaše rozhodnutí byly zveřejněny v březnu, v době, kdy byla veřejnoprávní média v České republice již pod tlakem. E-mail zveřejněný na českém webu info.cz obsahoval rady poslancům, aby volili kandidáty podle jejich politických preferencí a postoji k vládní straně ANO. Zvolení kandidáti získali podporu od předsedy volebního výboru dolní komory s argumentem, že tito kandidáti sdílejí k ČT stejně kritický postoj jako ANO.
Michal Klíma, předseda českého národního výboru IPI, novinář a bývalý šéf nakladatelství Economia a Vltava Labe Media, získal v prvním kole největší počet hlasů, ale přesto nebyl zvolen navzdory své zkušenosti poté, co poslanci obdrželi důrazné doporučení hlasovat proti němu. Takové doporučení je jasným pokusem ovlivnit nestranné rozhodování.
Výsledek volby považujeme za znepokojivý vývoj vzhledem k udržení mezinárodních standardů a nezávislosti veřejnoprávní televize. Veřejnoprávní vysílání musí sloužit veřejnému zájmu, nikoli zájmům jedné politické strany nebo dokonce vlády.
Ujišťujeme vás, že nadále sledujeme stav svobody tisku v České republice.
S pozdravem,
Lutz Kinkel, generální ředitel, Evropské centrum pro svobodu tisku a médií (ECPMF)
Mogens Blicher Bjerregård, předseda Evropské federace novinářů (EFJ)
Scott Griffen, zástupce ředitele Mezinárodního tiskového institutu
Adam Černý, předseda Syndikát novinářů České republiky
-mav-
# Rada ČT # CZ IPI # Luboš Xaver Veselý # Forum24 # Johana Hovorková
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.