Debatní večer: Dezinformátorem se může stát každý

Na debatním večeru, který pořádal Creative Copywriters Club se spolkem Nelež ve čtvrtek 24. února, v den napadení Ukrajiny ze strany Ruska, se diskutovalo o dezinformacích, dezinformátorech a algoritmech. Setkání se uskutečnilo v pražském Kbelském pivovaru.

Jak upozornil programátor Josef Holý se zkušenostmi ze společnosti Semantic Vision, žijeme ve světě, kde vedle sebe existují plazí mozky, středověké instituce a božské technologie. Právě z toho vzniká prostor pro dezinformace. Eliška Vyhnánková, konzultantka sociálních médií, ukázala, kolik parametrů dokáže Facebook sledovat u jednoho účtu a přizpůsobovat obsah, čímž uživatele uzavírá do názorových bublin. Podle Jindřicha Oukropce, jenž provádí výzkum v oblasti komerčních dezinformací na FSV UK, je proto potřeba si připomínat, že dezinformátorem se může stát každý z nás. „Nikdo není schopen se orientovat v tak velkém množství informací,“ uvedl. 

Dezinformace navíc sílí v době krize, což bylo vidět v době pandemie a je vidět i nyní, kdy probíhá válka na Ukrajině. „Dezinformační kampaň z ruských zdrojů nabrala na obrátkách v posledních dnech v souvislosti s vpádem vojsk na Ukrajinu. Jejím nositelem byli několik dní před zahájením konfliktu bohužel i někteří členové parlamentu, kteří ochotně sdílí informace ruských dezinformačních webů,“ popsala Milada Voborská, poslankyně za STAN a místopředsedkyně volebního výboru, který se věnuje mediální problematice, řeší legislativní otázky v oblasti mediálního prostoru a organizuje volby členů Rady České televize a členů Rady Českého rozhlasu. 

V souvislosti se sílící dezinformační kampaní se v těchto dnech spolek Nelež v rámci iniciativy #StojimeZaUkrajinou obrací na zadavatele reklamy, aby vyloučili ze svého mediálního plánování dezinformační platformy. „Naší hlavní náplní je omezit příjem financí z reklamy pro dezinformační weby. Upozorňujeme inzerenty, že se jejich značka pohybuje v toxickém prostředí, které může mít vliv na pověst i obchodní úspěch jejich jména, služby nebo produktu,“ přiblížil Roman Čihalík, předseda spolku Nelež. 

Na dezinformace by se podle senátora Davida Smoljaka měla Česká republika zaměřit během svého nadcházejícího předsednictví v EU a využít jej k vyvinutí tlaku na odpovědnost provozovatelů sociálních sítí. Jedině tak bude možné účinněji bojovat proti dezinformacím a více podporovat profesionální žurnalistiku.

Právě profesionální žurnalistika v současné době trpí. „Sociální sítě a internet, jako platforma pro svobodné šíření názorů, se obrátily proti pravdě. Informace bez uvedených zdrojů nebo ze zdrojů bez důvěryhodné historie, jsou to, s čím se setkáváme nejčastěji. Algoritmy na sítích pak uzavřou uživatele do světa zpráv podobného obsahu. Pokud navíc nesledujeme média veřejné služby nebo žurnalistické zdroje, snadno získáme takový názor, jaký si přeje někdo jiný. Takže například uznání FB jako informační platformy, která musí hlídat svůj obsah, je na místě,“ dodal Petr Vlasák, jenž vyučuje na VŠE a působí jako freelancer. 

„Seriózní zpravodajství stojí na žurnalistech a mechanismech, které zprávy ověřují se snahou podat objektivní fakta. Algoritmy sociálních médií motivují naopak k tomu, aby udržely příjemce na své síti, a to za každou cenu, což má za následek nezájem o morální a obsahovou úroveň,“ komentoval Richard Stiebitz, kreativní ředitel agentury GEN. 

-stk-