Autor textu MediaGuru
Dezinformačních webů funguje v ČR podle analýzy think tanku Evropské
hodnoty téměř čtyři desítky.
V České republice již delší dobu funguje nespočet webů přinášejících tzv. alternativní zpravodajství. Jejich mapováním se podrobně zabýval například web Sabiny Slonkové Neovlivní.cz nebo středoškolský učitel Juraj Smetana. Novou analýzu přinesl think tank Evropské hodnoty, který svou metodologií identifikoval na 39 webových stránek, které lze označit za dezinformační. Podle nejnovějšího výzkumu na vzorku 1061 respondentů, který si think tank nechal vypracovat od agentury STEM, dezinformačním webům důvěřuje více než tradičním médiím už čtvrtina české populace.
Dezinformační weby účelově šíří dezinformace, manipulují s fakty a poskytují zaujaté zpravodajství. „Výsledkem jsou často až neuvěřitelné verze domácích i mezinárodních událostí a mnohonásobně překroucená realita, ze které obvykle jako jediný stabilní a racionální aktér vychází Ruská federace v čele s prezidentem Vladimirem Putinem,“ uvádí think tank ve své studii.
Dezinformační weby rozděluje think tank do tří skupin, na tzv. tvůrce dezinformací, webové platformy, které jsou pouhými nosiči dezinformací, a agregátory, tedy weby bez vlastního obsahu.
| dezinformační weby – tvůrci dezinformací | dezinformační webové platformy |
| AC24 | Parlamentní listy |
| Sputnik CZ | Protiproud |
| Svět kolem nás | Zvědavec |
| První zprávy | EUportál |
| Aeronet | Eportál |
| Nová republika | Bez politické korektnosti |
| New World Order Opposition | Free Globe |
| Lajkit | Rukojmí |
| Svobodné noviny | Časopis Šifra |
| CzechFreePress | Euserver |
| inStory | |
| Prvopodstata | dezinformační weby bez vlastního obsahu – agregátory |
| Eurasia24 | Pravdive.eu |
| OrgoNet | Almanach |
| Vlastenecké noviny | Čtusi.info |
| Česko aktuálně | |
| Osud | |
| Info kurýr | |
| E-republika | |
| Pařát dnes | |
| Megazine | |
| ISSTRAS | |
| Antiiluminati | |
| Vlastní hlavou | |
| Moravská Informační Kancelář | |
| InfoWars |
Většina zmíněných webů se skrývá za netransparentnost. U mnohých z nich není možné zjistit provozovatele, autory ani finanční zdroje. Při přípravě studie požádal think tank všechny dezinformační weby s přístupnými kontaktními údaji o informace týkající se jejich vlastnické a redakční struktury, způsobu financování a tvorby a výběru článků. Odpověděly pouze tři dotázaní: E-republika, Parlamentní listy a Zvědavec.
Na tvorbě dezinformací se na české scéně odhadem zabývá zhruba stovka lidí, identita je známá však pouze u třetiny z nich. I tak je mezi autory texty i provozovateli webů pozorovatelná hustá personální provázanost. Příkladem je Ondřej Geršl, který vlastní doménu web AC24 i Svět kolem nás, nebo skupina neustále se opakujících komentátorů, jejichž texty se točí na webech Svobodné noviny, InfoWars, Bez politické korektnosti nebo Rukojmí. „Ke způsobu komunikace autorů a provozovatelů dezinformačních webů připravujeme další studii. Zajímavé je, že jednotlivé skupiny nesledují stejné zájmy,“ popisuje za think tank Evropské hodnoty Jakub Janda.
Mezi nejčastější zdroje dezinformačních webů patří oficiální ruské kanály, anglické verze Sputniku a televizního zpravodajství Russia Today, dále také weby Global Research, Southfront nebo What Does It Mean.
Zatímco většina webů – tvůrců dezinformací dosahuje řádově čtenosti jen několik stovek tisíc měsíčně, dominantní roli hrají Parlamentní listy, jejichž čtenost v červnu podle NetMonitoru dosahuje přes půl milionu unikátních uživatelů. Na jejich výsadní postavení poukazuje také výzkum Masarykovy univerzity v Brně.
Role dezinformačních webů v české mediální krajině je také aktivně posilována některými českými politiky. Miloš Zeman kupříkladu informace z dezinformačních webů opakovaně přebírá do svých projevů, na oplátku ho většina těchto webů brání. Nicméně prezident České republiky zdaleka není jediný. Na svých sociálních sítích sdíleli informace z Aeronetu Michal Hašek nebo Zdeněk Škromach. Nezajímavé není ani přiznání Pavlíny Nytrové, která v rozhovoru pro Respekt uvedla, že „poslanci dostávají do mailu zprávy od sdružení Ruskije materi“.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.