Autor textu MediaGuru
Globální vývoj digitálního předplatného tištěných titulů bylo jedním
z hlavních témat letošního setkání Digital Innovators Summit.
Počet předplatitelů digitálních vydání novin se ve světě opět zvýšil, zejména v segmentu zpravodajských titulů. Vydavatelé, kteří se mohou celosvětově pochlubit nejvyšším počtem předplatitelů digitálního obsahu, si za poslední rok připsali meziroční nárůsty v počtu platících o 15 až 20 procent. Růst se přitom netýká jen amerického trhu, přidávají se i evropské země – loni byl viditelný růst registrovaný v Německu. Vyplývá to z výzkumu, který uskutečnila mezinárodní magazínová asociace FIPP ve spolupráci s CeleraOne. Závěry výzkumu byly prezentovány na letošním ročníku konference Digital Innovators Summit, která se uskutečnila v Berlíně. Konference se účastnil i jednatel Business Media CZ Tomáš Tkačík, s kterým jsme mluvili o hlavních poznatcích z této konference.
„Už loni na konferenci zaznělo, že noviny, které nebudou schopné obhájit digitální předplatné, zaniknou. Myslím si, že u novin je digitální předplatné nutnost a podobně tomu bude i u zpravodajských týdeníků a odborných titulů,“ shrnuje závěry letošního summitu Tomáš Tkačík.
Nejvíc digitálních předplatitelů má podle studie deník New York Times – konkrétně 3,3 mil. předplatitelů. Následují Wall Street Journal a Washington Post, které mají více než milion digitálních předplatitelů (1,5 mil., resp. 1,2 mil.). V přehledu níže je také uvedena průměrná cena předplatného a časový údaj, ke kterému se data vztahují. Jak z přehledu vyplývá, nejvíce z prodeje digitálních předplatných získává Wall Street Journal. Přestože má méně předplatitelů než New York Times, jeho prodejní cena je výrazně vyšší. Roční obrat WSJ z prodeje digitálního předplatného je už 1,5 mld. USD (cca 34,5 mld. Kč), což je pětkrát víc než v případě New York Times.
V první desítce deníků s nejvyšším počtem digitálních předplatitelů převládají anglosaské tituly. Mezi ně se ale dokázaly prosadit i noviny z Japonska (Nikkei), dále německý Bild (423 tisíc předplatitelů) a švédský Aftonbladet (250 tisíc předplatitelů).
Z pohledu zemí je největší počet čtenářů, kteří si předplácejí digitální noviny, ve Spojených státech amerických (6,8 mil. předplatitelů), následují Velká Británie (2 mil.), Německo (860 tisíc), Japonsko (620 tisíc) a Švédsko (540 tisíc). Ze zemí střední a východní Evropy má nejvyšší počet digitálních předplatitelů Polsko (170 tisíc) – jde o počet předplatitelů deníku Gazeta Wyborcza, jehož úspěšný příklad představil na letošní dubnové konferenci IAC v Praze editor polského deníku Roman Imielski.
„Dohromady je v současnosti celosvětově evidováno 13-15 mil. předplatitelů digitálních novin. Netflix má celosvětově 149 milionů a Spotify 100 milionů předplatitelů. Je to pořád rozdíl, ale je třeba vidět, že noviny ušly kus cesty a že počet předplatitelů rychle roste. Na summitu se znovu mluvilo o tom, že jedině placená žurnalistika má šanci zachránit žurnalistiku jako takovou. Pouze vydavatelé s placeným obsahem budou moct do budoucna fungovat,“ popisuje Tomáš Tkačík.
Jak navíc ukázala další přednáška, zaměřená na hodnotu vydavatelských firem, právě počet digitálních předplatitelů je jedním z faktorů, který hodnotu firmy zvyšuje.
„Zaujala mě studie, která vyčíslovala, za kolik se dnes prodávají vydavatelství. Vydavatelé klasických tištěných médií, kteří získávají větší část svých příjmů z inzerce, se prodávají za 4-6násobek zisku EBITDA. Ti, kteří získávají většinu z předplatného, už mají vyšší hodnotu a prodávají se za 5-7násobek provozního zisku. Dále potom hodnotu zvyšuje to, zda firmy podnikají v digitálních médiích, organizují eventy, disponují databankami a inovují. Zároveň cenu ovlivňuje klesající nebo stoupající poptávka, vývoj obratu atd. Čím víc z těchto aktivit mediální firma provozuje, tak tím se její hodnota zvyšuje,“ vysvětluje Tomáš Tkačík.
Zdroj: M&A Rewards Media Innovation, Oaklins, Desilva, Philips
Jako příklad úspěšně rozvíjené tržní hodnoty vydavatelství byl uveden vydavatel magazínu Vice, jehož roční příjmy představují 650 mil. USD a jehož hodnota dosahuje 5,7 mld. USD (téměř devítinásobek obratu). Vice se postupně od vydávání časopisu rozrostl do hudebního průmyslu, televize, filmu, pořádání koncertů a dalších akcí. Také vydavatel magazínu Forbes slouží jako příklad zdařile rozvíjené tržní hodnoty firmy. Ceněn je především za vysokou míru inovací – má roční obrat ve výši 145 mil. USD a před pěti lety byl prodán za 475 mil USD, tedy za více než trojnásobek ročního obratu. „O tom se tady nikomu nemůže ani zdát. Je vidět, že firmy, které se nebojí inovací, jsou za svou odvahu odměněny vyšší tržní hodnotou,“ komentuje Tomáš Tkačík.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.