Diskuse: V Česku chybí dobrý mediální zákon

V červnu roku 2013 bylo ukončeno z moci politické vysílání řecké veřejnoprávní televizní stanice ERT, což vyvolalo rozsáhlé protesty v zemi už tak rozvrácené ekonomickou krizí. Role médií jako hlídače demokracie zde byla narušena, na což poukázal i řecký dokument Ztracený signál demokracie, který byl představen na festivalu Jeden svět.

V rámci festivalu také proběhla panelová debata „Média versus politici – jak si udržet nezávislost“, a to nejen v návaznosti na zmíněný dokument, ale i v českém kontextu. Podle moderátorky ČT Daniely Drtinové je potřeba, aby ve chvíli, kdy jsou veřejnoprávní média konfrontována s politickou mocí, zasáhli především novináři. Ti na rozdíl od vedení nemusí řešit politické a obchodní zájmy daného média, a mají proto čelit všem vlivům, které přesáhnou z pohledu veřejné služby svou míru.

Jak uvedl Michal Klíma, zakladatel vydavatelství Tablet Media a někdejší šéf Lidových novin a Economie, demokracie potřebuje především mediální pluralitu. Jedině tak lze bojovat proti přímému propojování médií s politickými či obchodními zájmy. Pro posílení důvěry ve veřejnoprávní média je podle něj nutné změnit mediální legislativu – jasně určit, jakým způsobem by měla volba kandidátů do Rady České televize či Českého rozhlasu nezávisle na politických zájmech probíhat, jaký by měl být jejich profesní profil a jaké úkoly budou jako radní plnit. Nicméně rovněž poukázal, že změna legislativy musí být iniciována z řad lidí, kteří médiím rozumí. „Sami politici s dobrým mediálním zákonem nepřijdou,“ podotkl Michal Klíma.

Ostrůvky zájmu zrevidovat mediální legislativu existují podle Daniely Drtinové i mezi současnými politiky, kteří mají zájem o větší nezávislost veřejnoprávních médií. „Mám však informace vzešlé z různých informačních zdrojů, že někteří politici nové garnitury už si začínají uvědomovat, že jim stávající systém vyhovuje, protože vytváří možnost dostat veřejná média pod kontrolu,“ dodala Daniela Drtinová. Pro politiky je podle jejího názoru lákavé mít pod kontrolou veřejnoprávní média, protože, jak uvedla „ten, kdo má pod vlivem veřejnoprávní média, vyhrává volby".

Přesto však vidí vývoj demokratických médií optimisticky, stejně jako publicista Karel Hvížďala. Ten považuje samotný protest novinářů za pozitivní krok. Za inspirativní ze zahraniční mediální scény označil německý způsob financování veřejnoprávních médií, kdy výše koncesionářského poplatku je upravena podle výše růstu spotřebitelských cen. Politici tak nemohou veřejnoprávní média dostávat pod tlak kvůli případnému snížení úrovně koncesionářského poplatku, čímž by mohlo být ohroženo financování médií veřejné služby.

-kch-