Autor textu MediaGuru
Uživatelé vůbec nemají možnost vidět 30–40 % bannerů zapojených do
reklamních kampaní, ukazuje měření comScore.
Internetová display reklama zažívá v západních zemích určité obrození a znovu nabírá na dynamice. Inzerenti totiž začínají více využívat roli display reklamy v budování povědomí o značce bez nutné vazby na kliky nebo jiné výkonnostní parametry. Nepříjemnou komplikací je ovšem fakt, že s rostoucím počtem webových stránek a možností umístění reklamy se ztrácí přehled o tom, které z reklam opravdu někdo viděl (a které byly jen strojově vygenerovány, ale na monitoru se nezobrazily).
Americká společnost comScore zjistila, že v průměru třetinu bannerů použitých v internetových kampaních uživatelé vůbec nemohou zaznamenat. Přestože je reklamní sdělení na stránkách umístěno a v reportovaných statistikách vykazuje určité imprese, uživatelé jej podle výzkumu nezahlédnou a zmíněné imprese jsou tedy impresemi virtuálními. Otevírá se tím diskuse o efektivitě bannerové (display) reklamy v online kampaních.
Marketingová komunikace na internetu je stále vnímána většinou firem jako doplněk k „tradičním kanálům“ nebo jako „nové médium“. Často tedy bývá oddělena od řízení reklamního rozpočtu v ostatních mediatypech. Je to dáno mimo jiné tím, že internet je vyhodnocován na základě jiných měřítek než ostatní mediální kanály a povětšinou také zbytečně složitě.
Studie comScore se pokusila uchopit internetou display reklamu podobně jako se hodnotí televizní kampaně. Na základě nástroje vCE (Validated Campaign Essentials) vyhodnotila kampaně 12 velkých firem o celkovém objemu 1.772.117.123 impresí, které se odehrály na 380.898 webech.
Studie byla pojata jako postbuy analýza hodnotící výsledky kampaní v cílových skupinách. Rozlišuje přitom situace, kdy uživatel nemá šanci banner zahlédnout, např. pokud se objeví mimo zobrazenou část stránky („pod zlomem“ nebo v horní části stránky, aniž by mohl být zaznamenán) či víceméně skrytě (např.v okně „pop-under“). Zároveň řeší obsahový kontext, u něhož se reklama zobrazuje – prostředí, ve kterém se reklamní sdělení objevuje může ovlivnit asociace se značkou.
Závěry studie nejsou pro některé zapojené kampaně příliš pozitivní. Například nejhorší kampaň měla pouze 55 % viditelných zobrazení (nejlepší 93 %), někde byla většina impresí mimo cílovou skupinu, některé realizovaly až 15 % impresí mimo danou zemi, pro kterou byla kampaň určena, a dokonce 72 % kampaní zaznamenalo umístění reklamy na pozicích u obsahu, který ohrožoval reputaci značky.
V současném vyhodnocování displayových kampaní se reportuje mnoho parametrů jako je celkový počet zobrazení, cookies, kliků a popřípadě leadů, ale to nedává uchopitelný a konzistentní podklad pro zhodnocení, zda se vyplatí do ní investovat v porovnání s jinými kanály. Vyhodnocování je příliš technické, neporovnatelné s ostatními médii a navíc neřeší, zda měl uživatel opravdu možnost reklamu vidět. „Do elektronického prostoru se postupně přesouvá celý mediální svět. Inzerenti v něm budou muset řešit, co platí a co za to nakupují. Jsme ještě pořád na začátku, ale už teď dávají zadavatelé do display reklamy nemalé peníze. Pokud budou k dispozici uchopitelné informace o fungování online kampaní, tak také půjde lépe vyhodnocovat vazbu mezi display reklamou a jejím reálným efektem, např. povědomím o značce nebo i celkovým objemem prodejů,“ říká country manager comScore pro Českou republiku Vít Smékal.
Ukazuje se totiž také, že efekt display reklamy nespočívá výhradně v počtu kliků nebo leadů, ale že může mít i dlouhodobější účinek. Uživatelé internetu nemusejí na reklamu hned klikat, přesto jí ale zaznamenají a mohou se ke propagované značce nebo nabídce za určitý čas vrátit. „Display reklama má prokazatelný vliv i na atributy značky a offline chování, aniž nutně dovede uživatele na cílovou stránku. Když budeme v tuto chvíli měřit efektivitu jen přes konverze a kliky, tak je riziko, že nám displayové kampaně vyjdou ve srovnání s televizí jako nákladově drahé,“ dodává Vít Smékal.
-mav-
Autor textu MediaGuru
V roce 2025 činily celkové tržby společnosti Adform 2,5 miliard korun,
o 31 milionů korun více než předloni.
Trh online reklamy loni podle dat SPIR narostl o 10,6 % a celkově dosáhl
70,7 miliard korun. I pro letošní rok je pro online reklamu předpovídán
růst, i když o něco pomalejší než loni.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.