Autor textu MediaGuru
Přechod na nový standard DVB-T2 může přinést ztráty terestrické
vysílací platformě.
Dokument o přechodu zemského digitálního vysílání DVB-T na vyšší standard DVB-T2 nazvaný Strategie rozvoje digitálního terestrického vysílání chce Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předložit k odsouhlasení vládě do konce letošního června. Na čtvrteční konferenci Televizní digitalizace 2.016 to řekl ministr Jan Mládek. Konferenci pořádaly Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) a agentura Taktiq.
Strategie má zajistit další existenci zemské digitální platformy poté, co pásmo 700 MHz, které se v současnosti pro DVB-T využívá, bude uvolněno pro mobilní operátory. V případě, že by nebyla připravena náhrada za DVB-T, hrozí 60 % českých domácností, že o televizní vysílání přijdou. Řešením má být právě přechod na vyšší standard DVB-T2. Příjem televizního signálu přes DVB-T je v Česku nejrozšířenějším způsobem sledování televize.
Půjde ale o náročný proces. Dotkne se 2,5 mil. českých domácností, které si k příjmu DVB-T2 budou muset pořídit nové televizory nebo set-top-boxy. Jak přitom ukázal výzkum Nielsen-Admosphere, většina české populace (54 %) netuší, že Česko čeká přechod na DVB-T2.
Strategie, kterou připravuje MPO, počítá podle předsedy expertní skupiny MPO Pavla Dvořáka s tím, že v roce 2017 má být v Česku ukončena příprava legislativy pro přechod na DVB-T2, v letech 2018-2019 by mělo probíhat souběžné vysílání DVB-T a DVB-T2 a na přelomu let 2020-2021 by mělo dojít k vypnutí stávajícího DVB-T vysílání a k uvolnění pásma 700 MHz. Od začátku roku 2021 (1.2. 2021) by se tak mělo vysílat už jen v DVB-T2. Má jít přitom o jedinou neplacenou televizní platformu v Česku. V zájmu MPO je podle Pavla Dvořáka zajistit její fungování a také její rozvoj.

Podstatnou otázkou spojenou s přechodem na DVB-T2 je vybavenost domácností a také financování, což zajímá především komerční subjekty. Podle generálního ředitele Českých Radiokomunikací Martina Gebauera nesmí přechod na DVB-T2 umožnit netržní změny poměrů. Gebauer upozornil na to, že přechod na DVB-T2 je vynucený a že terestrická platforma je diskriminovaná na úkor ostatních distribučních platforem. V případě neúspěšně provedeného přechodu na DVB-T2 hrozí odliv diváků z této platformy. Při přechodu z analogového na digitální pozemní vysílání (DVB-T), které skončilo v roce 2012, se měl odliv diváků z terestrické platformy pohybovat na úrovni 20 %. „Přechod na DVB-T2 by měl terestriku poškodit co nejméně,“ uvedl Gebauer s tím, že je nutné přijmout strategii přechodu co nejdříve.
Komerční skupina Nova už naznačila, že od operátorů očekává návrh obchodního modelu pro DVB-T2, který ji zatím schází. Terestrickou platformu považuje za nejdražší distribuční platformu. „Ve stávající podobě se nejedná o dlouhodobě udržitelný obchodní model, protože musíme platit značné částky pro zachování terestrické infrastruktury. Za ostatní distribuční cesty přitom neplatíme, naopak nám umožňují generovat dodatečný příjem pro financování našeho programu a výroby. Přechod z DVB-T na DVB-T2 bude vyžadovat zásadní financování ze strany státu, tedy z peněz daňových poplatníků. Dochází tak ke zvýhodňování určité distribuční cesty oproti těm ostatním. U DVB-T2 zatím chybí dlouhodobě udržitelný obchodní model, jehož návrh očekáváme od operátorů," informovala.
Podle Pavla Hanuše z České televize je role ČT v procesu přechodu na DVB-T2 daná zákonem a odvíjí se od něj. „Česká mediální legislativa není technologicky neutrální, tererstrická platforma je podle legislativy hlavní vysílací platformou,“ řekl s tím, že zákon ČT předepisuje doručit vysílání minimálně 95 % obyvatelům ČR. To je pro ČT relevantní, zdůraznil. Naopak za nerelevantní pro ČT označuje komerční zájmy operátorů či náklady vynakládané na jiné distribuční platformy.
Další ze zástupců operátorů, Radim Pařízek z Digital Broadcasting, rovněž upozornil na ztráty, které hrozí z uvolnění spektra 700 MHz. Také Pařízek vznesl otázku, zda přechod na DVB-T2 zemská platforma ustojí v konfrontaci s dalšími distribučními platformami (tj. zejména DVB-C a DVB-S). „Nesmí dojít ke zhoršení pozice jednotlivých hráčů na trhu služeb terestrického vysílání,“ uvedl.
Diskutující se na čtvrteční konferenci shodli, že přípravy na přechod na DVB-T2 by měly právě kvůli hrozícím ztrátám terestrické platformě (a její nedostupnosti pro diváky) začít co nejdříve. Zásadní roli má sehrát také informační kampaň, kterou připraví stát. Jak už bylo na začátku letošního roku uvedeno, přechod na nový standard digitálního terestrického TV vysílání DVB-T2 bude stát podle odhadu Českých Radiokomunikací přibližně miliardu korun, tedy stejně jako přechod z analogového na digitální vysílání, který byl završen před třemi lety. Jedná se jen o náklady na straně operátorů sítí a státu, výdaje budou však i na straně televizních diváků – odhadem by se měly pohybovat na úrovni pěti miliard korun.
-mav-
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.