Autor textu MediaGuru
Výnosy evropských médií veřejné služby se za posledních pět let
příliš nezměnily.
Celkový příjem médií veřejné služby v Evropě představoval v roce 2014 více než 35,4 mld. euro. Do výsledku je započítáno 63 veřejnoprávních médií v 45 zemích. Jedinou zemí, která není do přehledu začleněna ze států Evropské unie, je Řecko. Vyplývá to z poslední zprávy mezinárodní organizace EBU, která sdružuje evropské vysílatele veřejné služby.
Celkový příjem evropských médií veřejné služby byl v roce 2014 jen o 2 % vyšší než v předešlém roce. V pětiletém pohledu vývoje příjmů médií veřejné služby mluví organizace spíš o stagnaci. Upozorňuje na to, že celkový vývoj v roce 2014 neznamená, že ve všech zemích se příjmy médií veřejné služby zvýšily. Naopak, ve 13 zemích zaostaly za rokem 2013, a dokonce v 19 zemích byly výnosy médií veřejné služby v roce 2014 nižší než v roce 2010. Pokud by se zohlednila i výše inflace, byl by výsledek pro evropská média veřejné služby mezi lety 2010 a 2014 celkově nižší o téměř 6 %.
EBU považuje financování médií veřejné služby za strukturálně oslabené. Ekonomický vývoj navíc neodráží snižující se roli médií veřejné služby v novém mediálním prostředí. V souhrnu se evropská média veřejné služby podílejí jednou čtvrtinou na celkových výnosech evropského vysílacího trhu. Deset největších evropských komerčních TV skupin vykázalo v roce 2014 příjmy ve výši 52,5 mld. euro, což bylo víc než v případě všech 63 médií veřejné služby sdružených v EBU.
Většina médií veřejné služby je financována z veřejných poplatků (78 %), příjmy z komerčních aktivit představují téměř 19 %. Podíl příjmů z veřejných poplatků se v posledních letech dokonce mírně zvýšil, což souvisí s oslabením reklamního trhu a také s restrikcemi, které médiím veřejné služby zabraňují získávat více příjmů z komerčních aktivit.
Nejčastěji jsou média veřejné služby financována z koncesionářských poplatků (67 %). Tento převažující způsob financování se týká 20 evropských zemí včetně České republiky. Jiná forma veřejné podpory (státní rozpočet, daně atp.) představovala 11 % na celkových výnosech v roce 2014. Tato forma financování převládá v zemích Beneluxu, ve Španělsku, v Pobaltí a v některých zemích východní Evropy. Komerční způsob financování uplatňuje polská TVP – jde o jediný případ, kde je televize veřejné služby podstatněji financována z prodeje reklamy.
Zdroj: Funding of Public Service Media 2015, EBU
Celou zprávu můžete číst zde.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Konkurzní správce televize Barrandov navrhl soudu ukončení provozu společnosti. Důvodem je provozní ztrátovost. ČTK o tom informoval konkurzní správce David Jánošík. Televize zahrnující tři kanály bude nicméně ještě několik měsíců vysílat. „Společnost je provozně ztrátová, toto je tedy ze zákona logický a nutný krok. Nyní proběhne ukončení pracovních smluv a příprava ke zpeněžení podstaty," uvedl Jánošík. Další vysílání zajistí dceřiná společnost S-24 majitele televize Jana Čermáka. „Dcera S-24 holding si část služeb od BTS pronajme tak, abychom byli schopni udržet vysílání. Možná prodejní hodnota, a tedy výtěžek pro věřitele, je u běžící televize o dost vyšší. Bavíme se o provozu v řádu maximálně měsíců, během nichž se musí najít kupec," řekl ČTK Čermák. Městský soud v Praze prohlásil na konci dubna na Barrandov Televizní studio konkurz. Důvodem je neúspěšná reorganizace společnosti, uvedl soud v odůvodnění. Společnost měla před zahájením reorganizace dluhy v objemu zhruba jedné miliardy korun, které měly být řešeny právě reorganizací. Čermák televizi získal před dvěma roky od Jaromíra Soukupa. Při reorganizaci se podle soudu podařilo stabilizovat provoz, zejména výrazně snížit náklady a zastavit dlouhodobou ztrátovost. Na podzim 2025 se společnost dostala do stavu, kdy příjmy z reklamy pokrývaly provozní náklady. Další vývoj však zásadně ovlivnily externí faktory představované zejména propadem reklamního trhu, umocněný geopolitickou situací a růstem cen energií. Z původního Soukupova impéria má zaniknout pouze Barrandov Televizní studio. Vydavatelství Empresa Media, které vydává například časopisy Týden, Sedmičku nebo Instinkt, se ukázalo jako životaschopné a zůstane v provozu i nadále. Dohromady měly tři programy televize Barrandov, tedy TV Barrandov, Barrandov Krimi a Barrandov Kino, v březnu průměrnou sledovanost 1,94 procenta diváků starších 15 let.
Viasat World představil modernizované portfolio kanálů a letní programovou
nabídku.
Na podzim se ve vysílání TV Nova i sesterské TV Markíza objeví nová
řada pěvecké reality show SuperStar.