Autor textu MediaGuru
Důvěra lidí v média nadále klesá. Jsou vnímána jako zdroje
zavádějících informací, vyplývá z aktuálního průzkumu Edelman.
Důvěra lidí v média a také ve vládu celosvětově klesá, jsou vnímány jako zdroje zavádějících informací. Větší důvěře se těší naopak byznysová sféra, která posílila své etické skóre již třetí rok po sobě. I tak se na společnosti podepsal rok 2022, který vystavil vztah lidí k institucím další těžké krizi. Ta se projevila výraznou polarizací společnosti, kterou prohlubuje zvyšující se nedůvěra v instituce. Vyplývá to z celosvětového výzkumu s názvem „Barometr důvěry“ globální komunikační agentury Edelman, jejímž zástupcem pro Českou republiku je PR agentura AMI Communications.
Projekt Edelman Trust Barometr už 23 let zkoumá důvěru veřejnosti po celém světě k vládám, byznysu, neziskovým organizacím a médiím. Letošní výzkum ukázal, že ekonomická úzkost, dezinformace, masové třídní rozdělení, selhání vlád a zvyšující se nedůvěra v média způsobily hluboké rozdělení společnosti po celém světě. Podle více než poloviny respondentů (53 %) čelí jejich země tomuto problému více než v minulosti. Výsledkem je i hroutící se ekonomický optimismus. Počet respondentů, kteří věří, že se v období pěti let budou mít lépe (40 %), klesl oproti loňskému roku o 10 procentních bodů.
Globálně se společnost potýká s institucionální nevyrovnanost, způsobenou vysokým procentním rozdílem mezi důvěrou lidí ve vládu a byznys. Vládě (51 %) a médiím (50 %) věří lidé nejméně, zatímco nejvíce důvěry panuje v podnikatelskou sféru (62 %) a nevládní organizace (59 %).
Lidé vnímají své zaměstnavatele jako nejdůvěryhodnější instituci, etickou a kompetentní, a očekávají, že se budou podniky více společensky angažovat. Celý byznysový sektor tak čelí silnému tlaku ze strany společnosti, aby se zapojil do aktuálních otázek, od pracovní rekvalifikace po celospolečenská témata, jako jsou klimatické změny nebo ekonomická nerovnost. Jako nejlepší východisko pro vytvoření prosperující společnosti je viděno budování konsenzu a spolupráce mezi vládní a podnikatelským sektorem (41 %).
Vliv na to, komu se v současné době důvěřuje, hraje i výše příjmů. Celosvětově stoupla důvěra v osoby s vyššími příjmy (64 %), kteří jsou pro společnost důvěryhodnější než ty, jejichž příjmy jsou považované za nízké.
Rozdělení společnosti se ale promítá i do osobní identity. Pohled na svět se ve společnosti stává zásadním kritériem, s nímž klesá ochota lidí žít (20 %), spolupracovat (20 %) a pomáhat (30 %) těm, jejichž ideologie v zásadních otázkách se liší.
Rok 2022 způsobil i obrat v tom, jaké obavy u lidí převládají. Společenské obavy jako klimatické změny (76 %), jaderná válka (72 %) a nedostatek potravin (67 %) či energií (66 %) vystřídaly obavy na úrovni osobní, existencionální, jako jsou ztráta zaměstnání (89 %) a inflace (74 %).
-stk-
# research # důvěra # média # průzkum # byznys # vláda # Edelman # Edelman Trust Barometer
Autor textu MediaGuru
Také nová data čtenosti tištěných titulů za roční období, které
končí letošním třetím kvartálem, přinášejí vylepšené výsledky
čtenosti řady deníků. Nejčtenějším deníkem zůstává Blesk,
meziročně si polepšily především deníky Sport, Hospodářské noviny,
Právo a Aha!.
Lidem jde dnes hlavně o smysluplnost. Spíš než více vlastnit by značky
měly Čechům usnadňovat život, zaznělo na letošní konferenci Forum Media
ve specializovaném panelu Data & Insight Stage, které zaštítilo oborové
sdružení SIMAR. Témata sahala od životního stylu Čechů a nákupního
vlivu generace Alfa přes sledovanost televize mimo domov až po využití
umělé inteligence ve výzkumu.
Informace o zdraví, psychickém stavu, vztazích nebo financích sdílí
s umělou inteligencí 43 % jejích uživatelů. U mladých ve věku 18 až
29 let je to 53 %. Přesto má jen 31 % uživatelů pocit, že je AI zná
velmi nebo poměrně dobře, ukázal průzkum agentury Stem/Mark.