Facebook zpřísňuje pravidla politické reklamy v dalších státech

Zejména v USA čelí největší sociální síť nařčení, že umožnila manipulaci prezidentských voleb. Podobným skandálům se však chce v souvislosti s předvolebními kampaněmi vyhnout, a to i v ostatních zemích. Plánuje v nich proto implementovat pravidla pro zadávání politické reklamy na Facebooku, která by měla popsané hrozby eliminovat. Již tento týden začalo v Nigérii platit opatření, podle něhož nebudou moci zadávat reklamu jiné subjekty než ty, které v zemi skutečně operují. Stejné regule začnou platit v únoru na Ukrajině. Obě země totiž čekají prezidentské volby.

Indie pak v souvislosti s jarními parlamentními volbami bude ze strany Facebooku předmětem i jiné prevence, než jakou představuje ověření identity zadavatelů. V miliardové zemi se totiž chystá zavést specifický archiv politických reklam, jež se v kampani objevily. Samozřejmostí je možnost v něm vyhledávat. „Z každého státu se učíme něco nového. Víme, že nikdy nebudeme dokonalí, usilujeme ale o neustálé zlepšování,“ vysvětluje v interview s agenturou Reuters produktový manažer firmy Rob Leathern. Politický marketing cílený na Indy zůstane v archivu až sedm let, Facebook se inspiruje opatřeními zavedenými v Británii, USA a Brazílii.

V celé Evropské unii začnou nová pravidla pro ověřování totožnosti zadavatelů platit před volbami do Evropského parlamentu v květnu letošního roku. Existenci dalšího podobného archivu propagace zaměřené na Evropany však Facebook nezmiňuje. Problematika toho, jaká témata by spadala do registru potenciálně problematických reklam, je ale sama o sobě výmluvná. Například v USA raději Facebook uchovává i reklamy týkající se široce probíraných témat typu změn klimatu či přistěhovalectví, ačkoliv může být vztah takových reklam ke konkrétním volebním výsledkům značně volný. Facebook současně věří, že dokáže přijít s jedním globálním řešením pro všechny státy a hlasování v nich. Stát by se tak mělo do konce června. Podrobnosti firma odmítá uvést, tvrdí, že nastavení opatření se bude do značné míry odvíjet od zjištění získaných v následujících měsících.

Bojovat s propagandou a dezinformacemi se však Facebook snaží již nyní, a to i za pomoci radikálnějších prostředků. Tento týden společnost oznámila, že odstranila stovky stránek, účtů a skupin, které byly podle ní napojeny na Rusko a dopouštěly se manipulací. Na facebooku šlo o 364 stránek napojených na zaměstnance státní agentury Sputnik, které měly šířit informace do pobaltských států, střední Asie, na Kavkaz a do střední a východní Evropy. Česká republika ve výčtu těchto zemí uvedena není. Stránky se skrytou nebo falešnou identitou se tematicky věnovaly kritice Severoatlantické aliance, protestním hnutím nebo boji s korupcí. Facebook dále smazal 107 facebookových stránek a 41 instagramových účtů, které se tematicky zaměřily na Ukrajinu. Firma tvrdí, že v tomto případě se tak stalo na popud amerických bezpečnostních složek. Samostatnou otázkou však zůstává, do jaké míry mohou dezinformační kampaně ovlivnit rozhodování voličů. Například analýza výzkumníků ze Stanfordovy univerzity upozorňuje, že sociální sítě zdaleka nemusejí být oproti televizi tou nejmocnější mediální silou a teze o významném vlivu „fake news" spíše relativizuje.

-riv-