Autor textu MediaGuru
V době finanční krize jsou značky nuceny přehodnotit svůj vztah
k zákazníkovi. Stále více se do centra jejich zájmu dostává zákazník
samotný a jeho zkušenost.
Vyhlídky Čechů nejsou na letošní rok právě nejrůžovější. Přímo úměrně se zvyšující se DPH se zvýší i jejich snaha šetřit výdaje, což nutí firmy zamyslet se nad svým vztahem ke stávajícímu zákazníkovi. Více než kdy dřív je totiž těžší nové zákazníky získat a udržet si je na své straně.
Zákazníkova mysl se v době finanční krize mění. Chce za své peníze, kterých nemá nazbyt, dostat to nejlepší: žádá si vyšší kvalitu, zábavu a novinky. Je náročnější během všech jednotlivých fázích nákupního procesu: od uvažování, přes rozhodování a nákup až po užívání koupeného produktu/služby.
To, že zákazník získává letos na důležitosti, dokazuje mimo jiné i globální výzkum společnosti PricewaterhouseCoopers, který se ptal 1 330 vedoucích pracovníků ze 68 zemí na jejich strategie. Až 82 % z nich uvedlo, že v letošním roce plánuje pozměnit zákaznickou strategii v závislosti na měnícím se nákupním chování. Více než polovina respondentů (51 %) klade investice do posílení zákaznické základny mezi své hlavní tři priority.
Do centra zájmu se tak dostává snaha poznat svého zákazníka a jeho zkušenosti co nejlépe. Každá jeho zkušenost se značkou, ať už se jedná o návštěvu webové stránky, prodejny/pobočky či kontakt s call centrem, je multidimenzionálního charakteru a může zásadním způsobem ovlivnit jeho rozhodovací proces a následně i mínění o značce. Zákazník při svém kontaktu se značkou nevnímá pouze nabízený produkt či službu, ale i její další atributy.
Z lednového výzkumu agentury GfK, který probíhal na na reprezentativním vzorku 920 respondentů, vyplývá, že při nákupním procesu považují čeští zákazníci za nejdůležitější kvalitu produktu/služby (69 %), cenu (53 %) a chování personálu (47 %). Významnou roli v jejich rozhodovacím procesu však hraje rovněž vzhled prodejny (32 %) a doporučení od známých (22 %).
Zdroj: GfK
Téměř všichni zákazníci (96 %) zažili ve styku se značkou negativní zkušenost, přičemž 39 % z nich ji nedá dané firmě najevo. Jen sedm lidí ze 100 si však svou negativní zkušenost opravdu nechá pro sebe, ostatní ji pošle dál. Až 91 % ji sdělí někomu během osobního setkání, 21 % ji sdílí na sociálních médiích, 19 % ji někomu poví telefonicky a 11 % o ní mluví na zákaznických fórech. Na internetu tak publikuje své negativní zkušenosti 32 zákazníků ze 100. V případě, že si daná firma zakládá na kvalitních službách, se však podíl zvyšuje: stěžuje si 47 zákazníků ze 100. Šeptandu (WOM) by tedy značky neměly podceňovat.
Mezi společnosti, které se o své zákazníky nejlépe starají, se řadí maloobchodní řetězce, u nichž je spokojeno 20 % zákazníků, banky (17 %) a online obchody (17 %).
Zdroj: GfK
Zajímavé je, že telekomunikační operátoři a banky, které si někteří zákazníci pochvalují, však kvůli špatným zkušenostem své zákazníky výrazně i ztrácí. Až 44 % respondentů někdy změnilo poskytovatele telekomunikačních služeb a 38 % z nich se odhodlalo ke změně banky. Dále zákazníci často mění obchody s oblečením (33 %), energetické společnosti (30 %), komerční pojišťovny (22 %) a cestovní kanceláře (15 %).
Odchod zákazníka je přitom v současnosti mnohem horší, než tomu bylo před krizí. Při silném konkurenčním boji je o nové zákazníky nouze. Současnou situaci pro výše zmíněný výzkum PricewaterhouseCoopers vyjádřil Weihua Ma, CEO společnosti China Merchants Bank: „Stejně jako šéfkuchař ztratí svou práci, pokud jeho jídla hosty neosloví, tak společnost poskytující služby zanikne s odlivem svých zákazníků.“
-kch-
Foto: Photospin
Autor textu MediaGuru
Pivo zůstává klíčovým symbolem české hospody a značka pivovaru pomáhá
zákazníkům orientovat se v tom, „co je podnik zač“. Ukazuje to nový
průzkum agentury Stem/Mark, podle kterého je hlavní pivovar na čepu
důležitým identifikačním prvkem pro čtyři z deseti návštěvníků
hospod.
MI Roads ve své komunikaci využívá videa a vizuály generované umělou
inteligencí.
Čeští zaměstnanci mají vysoké sebevědomí vůči svým nadřízeným,
o manažerské pozice ale ztrácejí zájem. Podle aktuálního výzkumu Ipsos
si téměř dvě třetiny lidí myslí, že by práci svého šéfa zvládly
stejně dobře nebo lépe, zároveň by však většina za stejných podmínek
dala přednost práci bez podřízených.