Autor textu MediaGuru
Gazeta Wyborcza mění s placeným webem příjmy
Gazeta Wyborcza ukazuje, že za kvalitní obsah jsou čtenáři ochotni na
internetu platit.
Gazeta Wyborcza, polský deník, za kterým od roku 1989 stojí významná osobnost polské Solidarity Adam Michnik, ukazuje, že placený obsah na internetu může fungovat. Orientací na obsah a občanská témata se odráží rovněž v proměně struktury příjmů.
Svůj web zpoplatnil deník v únoru letošního roku, od kdy je nutné zaplatit si přístup k obsahu po vyčerpání deseti článků zdarma. V nabídce má deník tři balíčky v ceně od 17,99 do 39,99 złotých za měsíc (tj. od 119 do 263 Kč): Wyborcza, Wyborcza Plus a Premium Wyborcza. Kromě základního neomezeného přístupu k internetovému obsahu nabízejí dražší varianty i on-line verzi tištěného deníku, mobilní aplikace deníku či týdeníků vydavatelství Agora: Duży Format, Wysokie Obcasy nebo Ale Historia. Nové předplatitele láká deník na měsíční online předplatné na zkoušku za promo cenu 0.99 zł (6,5 Kč).
Za osm měsíců registroval deník 21 200 on-line předplatitelů, přičemž od června se jejich počet zvýšil o 5 300. Postupně se rovněž snižuje podíl předplatitelů „na zkoušku“, z červnových 23 % jich za necelý złotý čte na podzim již jen 7 %. Naopak nejvíce přibývá předplatných na čtvrtletí (z 16 % na 29 %).
Průměrný prodaný náklad tištěného deníku činí za prvních devět měsíců letošního roku 171 tisíc. Prodeje deníku sice meziročně klesají, zaznamenávají však zajímavý trend. Ve třetím čtvrtletí letošního roku překročily příjmy z prodejů (24,6 mil. zł) příjmy z reklamy (24,2 mil. zł).
Důvodem může být výrazná orientace deníku na čtenáře a snaha podílet se na rozvoji občanského života. Jak na mezinárodní konferenci 25 Years After: The Challenges of Building the Post-Communist Media and Communications Industries, kterou ve dnech 20.-22. listopadu pořádala v Praze New York University, ukázal zástupce deníku Grzegorz Piechota, Gazeta Wyborcza se nebojí velkých projektů. „Role médií nespočívá jen v informování. Máme sílu nastolovat agendu, šířit ji, nechat ji rezonovat ve společnosti,“ vysvětlil Piechota.
Příkladem může být aktivita v oblasti školství, v níž se deník zaměřil na internet ve výuce. V rámci projektu Szkoły z Klasą se od roku 2010 podílí na propagaci nových metod výuky využívající vymoženosti technologického internetového světa. Za tímto účelem najala Gazeta Wyborcza novináře, kteří ve svých článcích téma „internetu ve škole“ pokrývali. Články doplňovaly výzkumy, tematické reportáže ze zahraničí i konference. „Díky tomu jsme mohli začít nastolovat agendu. Jako médium máme příležitost lidi nejen ovlivňovat, ale také je propojovat mezi sebou,“ dodal Piechota. Deník se navíc podílí i na online databázi nápadů pro pedagogy – Szkoły z Klasą 2.0. Po třech letech vědělo o kampani deníku až 81 % z 65 tisíc polských učitelů a výrazná část z nich začala internet využívat ve svých hodinách.
Kromě toho investuje list do práce reportérů, kteří například zkouší na dobu určitou práce za minimální mzdu. U příležitosti Euro 2012 neváhal pozvat kolegy z Velké Británie, aby prověřili znalosti anglického jazyka u policistů či chování taxikářů. V neposlední řadě se snaží kolem sebe vytvářet komunity, například organizováním běhů a popularizací joggingu.
Média mají podle Piechoty nejen vytvářet transparentní žurnalistku s použitím moderních technologií, ale také občanské kampaně. „Myslím si, že chybou mnoha médií je, že se příliš zaměřují na establishment, místo toho, aby se soustředili na lidi a jejich problémy,“ uzavřel Piechota.
-kch-
Mohlo by vás zajímat
Libuše Šmuclerová představila nový mediální projekt Jasně.cz
Mediální projekt Jasně.cz, který vzniká v nové společnosti Czech Expert
Media vedené Libuší Šmuclerovou, chce vrátit novinařinu ke svým
kořenům. Podílejí se na něm i Robert Malecký, Martin Malý, Zuzana
Tvarůžková a Barbora Černošková.
Babiš vyzval média, aby nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
Silná média jako Seznam Zprávy jsou dnes stále vzácnější
Během deseti let se Seznam Zprávy zařadily k nejsilnějším českým
médiím s milionovým publikem a vlivem na veřejnou debatu. Podle Jindřicha
Šídla, který v Seznam Zprávách pracuje od počátku, se během této doby
proměnila nejen podoba projektu, ale i celá mediální krajina. V rozhovoru
se ohlíží také za vznikem pořadu Šťastné pondělí a všímá si
i ústupu médií s širokým dosahem a silným redakčním zázemím.