Autor textu MediaGuru
Obsah přímo na míru svým potřebám vyhledává na sociálních sítích
generace Z, vyplývá to z nového průzkumu společnosti Meta.
Generace Z dnes představuje třetinu světové populace, navíc se jedná o skupinu, která je již ekonomicky aktivní, a proto je velmi zajímavá pro marketéry. Jak se chová na sociálních sítích, zjišťovala nová studie společnosti Meta, do jejíhož portfolia patří Facebook, Instagram nebo Whatsapp. Ve spolupráci s výzkumnou agenturou BAMM Global zkoumala návyky a motivace mladých uživatelů ve věku od 18 do 24 let v Brazílii, Německu, Japonsku, Velké Británii a USA.
Pro mladé je dnes velmi důležité sdílení videí a memů, které se pro ně stávají vyjádřením lásky – během dne je posílají svým blízkým, aby jim dali najevo, že na ně myslí. Až 67 % dotázaných tak sdílí videoobsah z Facebooku či Instagramu se svou rodinou či přáteli. Navíc jim právě tento prostředek pomáhá zahajovat konverzaci.
Mladí uživatelé také zcela plynule přechází podle nálady, kontextu a záměru mezi jednotlivými aplikacemi a formáty, spolu s tím bez problému mění i styl své komunikace. Není neobvyklé, že s jedním člověkem diskutují na WhatsAppu a pak si sdílí video na Instagramu. Pro značky je tak důležité, aby byly schopné je oslovovat na vícero platformách a prostřednictvím různých formátů.
Generace Z se nespokojí s obsahem pro všechny, chce vše na míru svým osobním potřebám. Zajímavé je, že 63 % mladých respondentů přiznalo, že si aktivně upravují na Instagramu a Facebooku své zdroje, aby jim algoritmy nabízely co nejrelevantnější obsah. Sledovat přitom chtějí vše, co je k danému tématu zajímá. Například sportovní fanoušci se nespokojí jen se sledováním živého přenosu zápasu, ale konzumují i drobné informace o hráčích, týmech, komentáře expertů či jiných fanoušků. Dané téma chtějí prozkoumávat z různých úhlů pohledu.
K vyhledávání využívají často formát krátkých videí, která zdaleka neslouží jen pro zábavu. Přes ně si mladí hledají recepty i tipy na investice – 81 % uživatelů Instagramu jej používá pro seberozvoj například v oblasti finanční gramotnosti nebo výživy a 71 % tak rádo objevuje i nové tvůrce. Pro značky z toho vyplývá, že by měly více než dřív dbát na relevanci. Vyplatí se připravit si baterii nápadů a využívat pro jejich komunikaci rozmanité formáty a jejich umístění.
Mladí již nerozeznávají mezi prohlížením obsahu a nakupováním, hranice mezi nimi je pro ně téměř neviditelná. Až 78 % z nich nové produkty objevují při sledování videí a 67 % uvádí, že propagovanou značku prozkoumají až poté, co na ni v obsahu narazí poněkolikáté. Proto by značky měly být ve své komunikaci na sociálních sítích trpělivé, komunikovat dlouhodobě a prodávat své produkty online.
-stk-
# sociální sítě # video # studie # generace Z # Meta # krátká videa # mem # BAMM Global
Autor textu MediaGuru
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.