Autor textu MediaGuru
Během deseti let se ze sociálních sítí stal výrazný hráč na mediálním
a reklamním poli. Jaké milníky jejich vývoj provázely?
Letos je to deset let, co byl vytvořen Instagram, devět let, co Microsoft koupil Skype, vznikl Snapchat a odstartoval Google+, který loni skončil, a osm let, co světlo světa spatřil Tinder. Historie sociálních médií je mladá a rychlá. Před deseti lety sítě především propojovaly lidi, dnes významně ovlivňují reklamní byznys i politické volby. Pro připomenutí milníků jejich posledních deseti let, přinášíme infografiku, kterou připravila agentura AMI Digital.
„Asi největší událostí posledních 10 let je to, jakým způsobem sociální média během poslední dekády pronikla do všech sfér běžného života. Kolem roku 2010 byl šest let starý Facebook více méně ještě v plenkách, o rok mladší YouTube na tom byl podobně, Twitter tou dobou teprve začínal s mobilní aplikací a Instagram neexistoval vůbec. Dnes se komunikací přes tyto platformy vyhrávají nebo prohrávají volby, jejich komerční síla je obrovská a stále roste a celosvětově je používají přes tři miliardy lidí,“ popisuje Vladan Crha, ředitel agentury AMI Digital.
„Z pohledu uživatelů došlo díky zavedení zobrazovacích algoritmů, sběru dat a sofistikovaných inzertních formátů k posunu od původní sociální sítě, která ,pouze' propojovala přátele a známé, k dávkovači komerčních sdělení. Hlavním cílem sociálních médií už není usnadňovat komunikaci mezi lidmi, ale získat co největší díl pozornosti (času) uživatelů, průběžně sbírat a zpeněžovat data o jejich chování a následně jim servírovat velmi detailně cílenou komerční komunikaci značek a organizací, které si za ni zaplatí. Jak trefně poznamenal nejmenovaný šéf jednoho z největších onlinových hráčů na českém trhu, dnes jsme ,všichni jenom data čekající na sklizeň’,“ dodává Crha.
Infografiku si můžete v .pdf stáhnout níže.
Do budoucna vliv sociálních sítí dozajista poroste. „Důležité bude se ve virtuálním prostoru naučit bránit manipulaci uživatelů, propagandě a fake news, omezování soukromí a šíření nenávisti. Současná celosvětová pandemie a opatření s ní spojená mohou být paradoxně příležitostí, kdy na sociálních sítích naleznou ,sociálně distancovaní' a fyzicky odloučení lidé zase cestu k vzájemné komunikaci a k prapůvodnímu smyslu jejich fungování,“ myslí si Vladan Crha s tím, že už nyní se takových pozitivních případů objevuje celá řada. Nutno dodat, že se však nemálo odhaluje i negativní tvář – šíří se poplašné fámy, libovolní původci nákazy jsou lynčováni a u mnohých uživatelů se projevuje agresivita živená strachem z nejisté budoucnosti.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Bold News rozšiřuje své portfolio o investigativní projekt Control.
Reportéři Zuzana Černá a Václav Crhonek v něm nabídnou terénní
reportáže, rozhovory s politiky i týdenní podcast.
# Aktuality # TV & video # Online
Saskia Burešová provází diváky možnostmi i riziky umělé inteligence
v novém pořadu Blesku Nebojte se AI se Saskií. Ukazuje v něm praktické
využití technologie v každodenním životě i možnosti jejího zneužití.
Kvůli projektu poprvé vstoupila na sociální sítě, kde během dvou dnů
získala přes 15 tisíc sledujících.
Generativní AI usnadňuje práci, zároveň ale přináší příval obsahově
zaměnitelných textů i otázky, nakolik lidé jejím výstupům věnují
vlastní pozornost. Iveta Nebesařová a Božena Řežábová, spoluautorky
podcastu Chytrá a umělá, upozorňují na rostoucí očekávání i odpor
vůči umělé inteligenci. Skutečný přínos technologie podle nich
nespočívá jen v rychlejším plnění úkolů, ale především
v možnostech dělat věci, které dříve nebyly dostupné.