Autor textu MediaGuru
Ceníková hodnota reklamního prostoru v časopisech se podle monitoringu
společnosti Admosphere v roce 2011 vyšplhala na 6,99 miliardy korun.
Proinzerovaná plocha přitom představovala 49 464 stran. Monitoring ale není vyjádřením reálných příjmů, které vydavatelé z prodeje reklamní plochy získávají.
Podle srovnání ceníkové hodnoty reklamního prostoru jednotlivých titulů bez vlastní inzerce se na prvním místě žebříčku umístil týdeník Sedmička. Ten je však vzhledem k formátu a konceptu spíše novinovým titulem.
Inzertně nejvýnosnější jsou časopisy lifestylové se zaměřením na ženy. Nad čtvrt miliardy se vyhoupla ceníková hodnota reklamního prostoru titulu Žena a život, v průběhu roku 2011 zde inzerenti zaplnili plochu v rozsahu 960 stran v celkové ceníkové hodnotě 262,4 milionů korun. Reklamní prostor o 80 milionů nižší ceníkové hodnoty využil měsíčník Marianne (183 mil. Kč), následován je magazíny Elle (170 mil. Kč), Marie Claire (155 mil. Kč) a Glanc (151 mil. Kč).
Časopisy jsou kategorizovány podle Unie vydavatelů, ceníkové hodnoty reklamního prostoru byly očištěny o vlastní inzerci, vklady, přílohy a supplementy.
Zdroj: Admosphere
Pro srovnání žebříček od konkurenčního monitoringu Kantar Media (včetně suplementů).
Zdroj: Kantar Media
-mav-
Autor textu MediaGuru
Vysoké zdanění tisku může podle České unie vydavatelů ohrožovat jeho
ekonomickou stabilitu i nezávislost. Česko má přitom nejvyšší DPH na
tisk v celé EU, na což vydavatelé upozorňují u příležitosti
Světového dne svobody tisku.
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.