Jak je na tom segment FMCG u nás?

Zatímco v letech 2009 a 2010 dopad recese výrazně neovlivnil spotřební chování českých domácností, v současné době je tomu jinak. Podle analytičky Consumer Panel Services GfK Czech Vlaďky Šebkové se pozitivní spotřební trend zabrzdil v roce 2010, kdy se výrazně zvýšila nezaměstnanost a naopak klesly reálné mzdy. Rodinné výdaje do rychloobrátkového zboží tak začaly stagnovat a domácnosti se začaly orientovat na nákupy v akcích. Jejich očekávání budoucího vývoje byla opatrná, ale zvyšoval se optimismus výhledu do budoucnosti.

Rok 2011 se všemi svými ekonomickými i politickými zvraty vnesl do českých domácností značnou nejistotu. Medializace ekonomických problémů Evropské Unie, nejistota ohledně vlivu úsporných opatření vlády a vlivu výrazných změn v právních úpravách zasahujících do života obyčejných lidí se odrazily ve velmi negativních očekáváních.

České domácnosti pod tlakem těchto událostí „utáhly“ kohoutky výdajů v rychloobrátkovém zboží. Nejméně šetřily hned v lednu, kdy jejich výdaje za monitorované kategorie vzrostly o 2 %, v dalších měsících se ale nezřídka index hodnoty měsíčních nákupů dostal do mínusové pozice.

Situaci nezlepšily ani maloobchodníky velmi očekávané vánoční nákupy. Přestože někteří z obchodníků plíživě zvýšili standardní ceny nabízeného zboží a zároveň výrazně posílili promoční nabídky, „kouzlo Vánoc“ se v roce 2011 nekonalo. Domácnosti dále šetřily, ještě více se zaměřily na akční/promoční nabídky, a díky tomuto chování poprvé po velmi dlouhé době hodnota nákupů domácností ve vánočním období v rychloobrátkovém zboží poklesla. Tento pokles poprvé zasáhl i moderní prodejní formáty. Negativní vánoční vývoj ovlivnil i celkový roční výsledek – hodnota nákupů domácností v potravinách, nápojích a drogerii v roce 2011 meziročně poklesla o 1,4 %.

Nejvíce české domácnosti omezily výdaje v kategoriích nealkoholických nápojů a drogistického zboží. Nakupují méně džusů, nesycených ovocných nápojů, ledových čajů, ale i nápojů, které se mohou jevit jako zbytné, např. neochucené vody.

Další kategorií, kde domácnosti nakoupily výrazně nižší objemy, jsou mléčné výrobky a drogistické zboží, především domácí detergenty.

Na druhou stranu jsou i kategorie, kterým se dařilo dobře. Některé z nich mají svůj základ ve změně životního stylu, jako jsou energetické nápoje či vločky, jiné pak ve změně domácích zvyklostí. Domácnosti se znovu vrací k „vaření doma“, ale přitom preferují jiné kategorie, než tomu bylo v minulosti. Nákupní košíky se plní mraženou pizzou a dalšími kategoriemi, které se na trhu teprve rozvíjí nebo které naznačují přechod k domácím gurmánským hodům. Pravdivost těchto trendů naznačují i vleklé existenční potíže řady restaurací a podobných zařízení.

Otázkou je, zda tyto trendy budou pokračovat i v letošním roce. Domácnosti jsou pod silným ekonomickým tlakem, zvyšující se inflace (přes 3 %) je tažená právě cenou potravin.  Tyto výdaje má domácnost možnost ovlivnit - může se ještě více orientovat na promoční nákupy nebo omezit spotřebu. To se dá čekat třeba u vajec, jejichž horentní ceny k takovému šetření přímo vyzývají.  Zvyšují se i další výdaje – do přepravy, bydlení, zdravotní péče.  Zde už jsou plánovité úspory náročnější, leckdy vyžadují i vysoké vstupní investice. Z tohoto pohledu se jeví očekávané zvýšení spotřeby domácností v úrovni 2 % jako reálné, tažené především inflací (viz údaje Ministerstva financí).  V nákupu rychloobrátkového zboží můžeme opatrně odhadovat nulový vývoj s negativním trendem, v horším případě pokles do 5 %.

-kch-