Autor textu MediaGuru
Josef Uher: DVB-T2 přineslo možnost volby mezi SD či HD
V poslední době se často diskutuje o HD vysílání. Zatímco někteří
diváci si vystačí s rozlišením SD, jiní preferují vysokou kvalitu
obrazu HD.
Technický ředitel televizní skupiny Nova Josef Uher objasňuje, co se skrývá pod pojmy SD (standard definition = standardní rozlišení) a HD (high definition = vysoké rozlišení) v současném televizním vysílání a jak do kvality obrazového záznamu promluvil přechod na vysílací standard DVB-T2.
Změnilo se něco na poli HD po přechodu na DVB-T2?
Přechod jako takový byl vynucený proces kvůli uvolnění frekvenčního pásma pro mobilní operátory. Znamenal tedy přechod k jinému efektivnějšímu způsobu šíření televizního vysílání, a to tak, aby se TV vysílání vešlo do menšího frekvenčního prostoru. Proto byli diváci nuceni kupovat nové TV přijímače. Nový vysílací standard samozřejmě díky vyšší efektivitě nabízí i další příležitosti, mezi nimi je i možnost vysílání v různých kvalitách obrazu, nebo naopak nové přijímače umí přijímat i hybridní televizi (HbbTV). Diváci se tak v rámci přechodu na DVB-T2 mohli rozhodnout, jakým způsobem budou dále přijímat televizní signál. Sám přechod na nový standart DVB-T2 tedy neznamenal přechod z SD a na HD.
O tom, co znamená HD, se taky objevují odlišné informace a není HD jako HD. Jak se vyznat v označeních rozlišení obrazu?
Zde je potřeba vymezit pojmy komplexněji, zároveň se pokusím to co nejvíce zjednodušit. Původní SD mělo rozlišení 576 prokládaných řádků (576i). Tak se televizní pořady vyráběly a vysílaly. S přechodem na HD se přešlo kompletně na výrobu v HD, nicméně vysílalo se dál v SD. S rostoucím počtem pořadů vyrobených v HD se postupně začaly přidávat různé platformy vysílající v HD. Vše tedy záleželo na tom, zda jsme měli dostatek obsahu v HD. Vlastní předpis pro HD (EBU TECH 3299) definuje čtyři typy HD, od 720p až po 1080p (označované též někdy jako full HD). Takže otázka je pravdivá, není HD jako HD, je potřeba podívat se i na detail.
Proč tedy preferovat vyšší rozlišení?
Zde je odpověď srozumitelnější: protože si divák může pořídit větší televizi při stejné pozorovací vzdálenosti. Zatímco pro SD platilo, že optimální pozorovací vzdálenost je 5x úhlopříčka obrazovky, tak pro plné HD je interval optimální pozorovací vzdálenosti mezi 2,5násobkem výšky a 2,5 násobkem úhlopříčky obrazovky. Můžeme tedy koukat na větší televizi a nemusíme hýbat se sedačkou v obýváku.
V jakých formátech teď televize vysílají?
Televizní stanice sama signál nevysílá, potřebuje tedy prostředníka, jak dostat signál k divákovi. Finální vysílání záleží na platformě, operátorovi a televizní stanici. Pokud jsme zmínili přechod na DVB-T2, tak zde je ekvivalentem pro SD rozlišení 540p. Dále je pak možností několik kvalit HD od 720p po 1080p. Každá kombinace „operátor + TV vysílatel“ to má nastavené jinak. Veřejnoprávní televize, která je zároveň i operátorem a pokrývá náklady z koncesionářských poplatků, nabízí jako jediná volně v DVB-T2 Full HD. Komerční televize k tomu přistupují individuálně a v rámci svých dlouhodobých strategií.
Pozná divák na první pohled, v jakém formátu běží vysílání?
Záleží na kvalitě příjmu, pozorovací vzdálenosti a také na tom, jak byl originální pořad vyroben. Zejména na sportovních pořadech a správné pozorovací vzdálenosti lze rozdíl poznat poměrně snadno. Lidské oko je však velmi přizpůsobivé a umí některé věci „dopočítat“. Některé chytré televizory umí i vysílané rozlišení „přečíst“ ze signálu a v detailu se dá pak informace vyhledat. Informace však může být někdy i matoucí, protože to, jak se pořad vysílá, neříká nic o tom, jak byl pořad vyroben. Běžný divák by tedy měl – za předpokladu dostatečně velké obrazovky a správné pozorovací vzdálenosti – snadno rozeznat pořad originálně vyrobený v HD a zároveň vysílaný v HD od pořadu vysílaného v SD. Rozeznání jednotlivých verzí HD může být poněkud složitější a usnadnit ho může jedině porovnání dvou stejných obrazovek s různými rozlišeními vedle sebe.
Jakým způsobem mohou vaši diváci sledovat HD vysílání?
Zde bych chtěl nejprve zmínit fakt, že TV Nova investovala do velmi kvalitních HD technologií a pořady vlastní výroby jsou produkovány v té nejvyšší technické kvalitě HD. Pro starší obrazové materiály jsme pořídili nástroj na jejich digitální restauraci, jsou tedy kvalitativně vylepšeny, příkladem je seriál Hospoda. Pokud chtějí naši diváci sledovat vysílání v HD, pak mohou vybírat z nabídky satelitního, kabelového nebo IPTV vysílání, kde je nabídka našich programů dostupná i ve full HD (ve full HD vysílá program Nova HD i operátor Prague Digital TV ve spolupráci se Skylinkem, pozn. red.). Současně provozovatelé těchto platforem, na rozdíl od DVB-T2, nabízejí možnost zpětného zhlédnutí odvysílaných pořadů, což je pro diváky významný benefit.
-mav-
# TV Nova # DVB-T2 # HD # SD # Josef Uher
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.