Jsou tištěné interní magazíny přežitek či příležitost?

Někteří lidé z oboru považují tištěné magazíny v digitální éře za přežitek a zbytečné vyhazování peněz. Newslettery prý plní informační funkci stejně dobře, navíc jsou nesrovnatelně levnější. 21. století tištěným časopisům obecně nepřeje: sociální média, tablety, smartphony, ty všechny posunují komunikaci spíše do virtuální roviny. Přesto se této „zastaralé“ formy komunikace mnohé firmy stále nevzdávají, z výzkumů navíc vyplynulo, že plných 67 % lidí alespoň jednou týdně čte časopisy (CVVM), což predikovanému zániku tištěných časopisůprávě nenasvědčuje. Jak to tedy je?

Proč vůbec ještě dnes tištěný časopis vydávat?

Důvodů najdeme až překvapivě mnoho. Především takový časopis se čte dlouho – z výzkumů vyplynulo, že doba čtení časopisu je přibližně 25 minut (Millward Brown) oproti internetovým reklamám a bannerům, které jsou vidět pouze několik sekund, a newsletterům, jež lze během minuty projet očima a následně smazat jedním kliknutím. Interní magazín – pokud je vydáván dostatečně dlouho, tedy alespoň dva roky – je oblíbený i pro svoji tradici, kontinualitu. K tištěnému časopisu si člověk buduje emocionální vztah –člověk se ho může dotknout, prohlížet jej, vytrhnout zajímavé stránky, uschovat na později. Časopis lze navíc číst kdekoli – o pauze při obědě, v dopravním prostředku i na toaletě (ačkoli s příchodem čteček a tabletů i o tuto konkurenční výhodu do určité míry přichází).

Tištěné magazíny samozřejmě – jako vše – mají i svá omezení a rizika. Především jsou, jak již bylo řečeno, finančně náročnější a v okamžiku vynucených úspor bývají první volbou. Management si přitom neuvědomuje, že vynechání jednoho či dvou čísel z důvodu úspor se může směrem dovnitř i ven jevit jako náznak finančních problémů firmy, znervóznět zaměstnance a odstartovat šuškandu.

Negativem je i složitější distribuce a nižší časová aktuálnost, časopis není deník a jeho redakční příprava něco trvá. Navíc nelze tak snadno zjišťovat čtenost jako u newsletteru. Časopis i newsletter vždy staví management před otázku, zda firma dokáže vše realizovat inhouse, nebo si najme agenturu, která ovšem opět bude něco stát.

Jak na věc aneb Neodolatelný magazín

Není to zas tak složité, chce to především celkou dávku kreativity, nebát se být experimentovat aVáš firemní magazín se může proměnit v oblíbené čtení zaměstnanců, směle konkurující i běžným časopisům.

Nejhorší, co může firma udělat, je, že píše jen o sobě a v minulém čase. Taxativní výčet úspěchů bez jakékoli provázanosti se zaměstnanci a jejich prací nic moc neřekne. Základní pravidlo tedy zní: nemluvit o sobě, ale o čtenářích!

Protože dáme na první dojem, je to titulka, co prodává, a tak právě ta musí být ve vztahu k běžným časopisovým titulkám maximálně konkurenceschopná. Zajděte do trafiky a inspirujte se. Sami uvidíte, co vám jako první padne do oka, co upoutá vaši pozornost. Buďte originální, nebojte se využít portréty, makrofotografie, komiksové kresby, výrazné fonty písma, kontrasty. Nejčtenější hned vzápětíje první stránka, proto zde umisťujte klíčová slova, která nalákají na další obsah.

Co bezpečně zabírá, je zapojení zaměstnanců do samotné tvorby časopisu. Stručně řečeno: dělejte časopis o zaměstnancích, pro zaměstnance a dělejte jej spolu s nimi. Při představení nové pobočky vyberte několik lidí, se kterými udělejte krátký rozhovor (klientům to pomůže k pocitu osobnějšího vztahu, vám k silnější loajalitě zaměstnanců). Použijte rozhovor se zákazníkem a ukažte tak, pro koho vlastně práci děláte, jak je s ní spokojený, co nakupuje, co očekává, co se mu líbí. Dejte na obálku fotografie zaměstnanců a udělejte z nich tak celebrity. Ptejte se zaměstnanců, o čem má jejich časopis být, věnujte pozornost odezvě, které se časopisu dostane, zpětná vazba je nejcennějším zdrojem nápadů pro zlepšování.

Ať se to někomu líbí, nebo ne, firemní časopisy mají velkou budoucnost, je ovšem třeba vědět, jak na to. To, že jsou komunikátoři ve firmách často celkem bezradní vidíme v IIK velmi často a je to patrné i v soutěži, kterou pravidelně pořádáme. Jak se říká, žádný učený z nebe nespadl, a tak i v době, kdy někteří mluví o vyčerpání možností interních magazínů, mají tyto  obrovské rezervy, jen jich využít.

Text: Institut Interní Komunikace