Autor textu MediaGuru
Přinášíme výběr z letošních knižních novinek o médiích, marketingu
a PR.
Na sklonku uplynulého roku přinášíme výběr z letošních knižních novinek o médiích, marketingu a PR, které vyšly na českém trhu.
O proměnách tištěných médií od jejich vzniku po současnost píše ve své publikaci Úvod do dějin tištěných médií (Grada) Pavel Večeřa. Zabývá se klíčovými zlomy na cestě od zpravodajských a publicistických letáků 16. století přes noviny a časopisy raného novověku až k jejich dědicům v moderní éře, kdy se stávají ohroženým druhem. V centru pozornosti je také vliv inzerce a reklamy na rozvoj tištěných médií či posuny v rovině mediální legislativy a cenzurní praxe, stejně jako vnímání cenzury veřejností.
Koncept infotainmentu (infozábavy) ve své knize Jak zábavné je informovat (Karolinum) představuje David Klimeš. Jeho publikace shrnuje teoretické uvažování o pronikání zábavy do zpravodajství.
Nad stranickostí médií, jejich ekonomické závislosti a selhávání se zamýšlí odborná monografie Stranictví médií: vliv médií na české politické stranictví, mediální tvorba limitů veřejné oponentury a kontroly výkonu moci v ČR v 90. letech 20. století (Tribun EU) od Radomíra Silbera. Publikace hledá odpovědi na otázky, zda byla a jsou česká média nepodjatá a nestranická, zda svým stranictvím spíše nepřispěla k tvorbě politického a ekonomického klientelismu a jakou roli hrají v politickém boji o moc.
Problematikou výzkumu médií se zabývá v knize Výzkum médií. Nejužívanější metody a techniky (Grada) Renáta Sedláková. Hlavní snahou autorky je představit nejčastěji užívané postupy ve výzkumech médií a kultury realizovaných v České republice.
Roli médií v procesu vytváření veřejného mínění se zevrubně věnuje kniha Veřejné mínění (Portal) od Waltera Lippmanna, která v českém překladu vyšla u nakladatelství Portal. Práce z roku 1922 patří mezi nejcitovanější práce svého druhu ve 20. století a klade si otázku, zda mohou občané v moderní společnosti činit rozumná demokratická rozhodnutí.
Fenomén youtuberingu v České republice a na Slovensku přibližuje publikace Já, JůTuber (CooBoo). V rozhovorech prozrazují známí youtubeři své tipy a triky, jak se stát na YouTube úspěšným.
O proměnách, jež nás čekají v nepříliš vzdálené budoucnosti, píší v knize Druhý věk strojů autoři Erik Brynjolfsson a Andrew McAfee. Představují možnosti, jak mohou státy, firmy i jednotlivci reagovat na digitální technologie, roboty a umělou inteligenci, které už jsou či brzy budou nedílnou součástí našich životů. Jejich vliv je v mnohém pozitivní, nicméně změny, jež přinášejí, představují i vážná rizika v podobě zániku bezpočtu profesí a prohlubování nerovnosti.
Z oboru PR vyšla letos kniha Public Relations (Portal), v níž autorka Denisa Hejlová představuje základní teoretické přístupy a koncepty PR, důležité poznatky ze souvisejících disciplín, ale i specifické oblasti oboru včetně jejich etických a legislativních hranic. Důraz je přitom kladen na domácí vývoj a případové studie.
Jak být přesvědčivý a neztratit se v davu, radí ve stejnojmenné publikaci marketingová expertka Jitka Vysekalová a moderátor Karel Voříšek. V knize je popsáno, jakou roli v osobní nebo profesionální image hraje oblečení, vzhled, pověst, řeč těla, vystupování a chování, jaký vliv mají barvy či jak se „naučit vkusu“ nebo jak se „stát charismatickou osobností“.
Pro ty, co neradi čtou, nebo na to nemají čas, je zde i několik audioknih. Letos vyšla v audioverzi legendární kniha Martyho Neumeiera The Brand Gap, namluvená je i kniha Inovátoři od Waltera Isaacsona, jenž přináší příběhy lidí, kteří umožnili digitální revoluci (od Ady Lovelaceové, dcery lorda Byrona, která se stala průkopnicí počítačového programování, přes Vannevara Bushe, Alana Turinga, Johna von Neumanna, J. C. R. Licklidera, Douga Engelbarta, Roberta Noyce, Billa Gatese, Steva Wozniaka, Steva Jobse, Tima Bernerse-Lea po Larryho Page.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Adform zpřístupnil svou reklamní platformu externím AI agentům
prostřednictvím MCP Serveru, který nabízí více než 800 funkcí. První
zapojené agentury oceňují zejména rychlejší reporting a analýzu kampaní.
Technologie podle nich omezuje manuální práci a uvolňuje kapacity pro
strategické činnosti.
Také nová data čtenosti tištěných titulů za roční období, které
končí letošním třetím kvartálem, přinášejí vylepšené výsledky
čtenosti řady deníků. Nejčtenějším deníkem zůstává Blesk,
meziročně si polepšily především deníky Sport, Hospodářské noviny,
Právo a Aha!.
Komunikační agentura katz83 představila novou značku katz83: The Agency, přestěhovala se do nového sídla v pražských Holešovicích a zahájila komplexní transformaci s využitím umělé inteligence. Změny podle agentury odrážejí její letošní organizační a strategický vývoj i snahu přizpůsobit služby proměňujícím se potřebám klientů. Nový přídomek The Agency má zdůraznit návrat k tradičnímu pojetí komunikační agentury po období, kdy katz83 vystupovala jako „engagement network“. Tato etapa skončila mimo jiné oddělením podcastového vydavatelství NWCMRS a několika dalších projektů. Název má zároveň odkazovat na princip „high-agency“, tedy schopnost samostatně jednat, rychle se rozhodovat a přebírat odpovědnost. „Agenturu definuje schopnost rychle se zorientovat, rozhodnout a především doručit požadovaný výsledek,“ uvedla CEO katz83 Petra Miterová. Dodala, že v agentuře se letos etabloval seniorní manažerský tým, který navazuje na plánovaný přesun zakladatele Tomáše Jirsy na skupinovou úroveň.