Autor textu MediaGuru
Kolik chceme utratit za dovolenou?
Dnešním projektem Snapshots začíná série věnovaná letošní dovolené.
Nejprve se zaměříme na druh preferované dovolené.
Až 82 % respondentů má nejraději pobytové zájezdy!
Největší oblibě se v internetové populaci těší pobytové dovolené, a to u 82 %. Ty jsou následovány poznávacími zájezdy, ze dvou třetin. Polovina lidí také objevila kouzlo wellness a exotické dovolené. Ženy preferují poznávací a wellness dovolenou, muži jsou naopak dominantní v kategorii sportovních dovolených. Pokud se zaměříme na finanční stránku, necelé dvě třetiny těch, kteří mají letos v plánu dovolenou, hodlají zaplatit mezi třemi a patnácti tisíci korun. Muži nejčastěji plánují utratit mezi deseti a patnácti tisíci. Ženy hodlají utratit obecně za dovolenou více, muži jsou však dominantní v kategorii nejdražších dovolených (50 tisíc a více). Zaměříme-li se na věkové hledisko, nejvíce hodlají investovat do dovolené třicátníci, v kategorii nad padesát tisíc korun pak najdeme nejčastěji padesátníky.
Snapshots je unikátní online systém k rychlému získávání aktuálních informací z trhu, které jsou zjišťovány na reprezentativním panelu internetové populace ČR na vzorku 549 lidí ve věku 12-69 let.
Mohlo by vás zajímat
Firmy letos čekají v digitálním marketingu spíš stagnaci, za efektivní považují sociální média
Těsně nadpoloviční většina firem působících v Česku předpokládá
letos v digitálním marketingu stagnaci rozpočtů. Průzkum MNForce zároveň
ukazuje, že sociální média dominují jako nejefektivnější nástroj a trh
se posouvá k důrazu na měřitelné výsledky a ROI.
Více než čtyřicet procent Čechů platí za předplatné, které nevyužívá
Předplatné digitálních i dalších služeb patří podle nových dat mezi
výdaje, nad kterými Češi často ztrácejí přehled. Většina lidí si
platí více služeb současně, část z nich však nevyužívá pravidelně
nebo vůbec.
Změny ve financování ČT a ČRo jsou rizikové, vyplývá z nové studie
Současný model financování médií veřejné služby v Česku není podle
nové studie nutné zásadně měnit. Analýza založená na srovnání
třinácti evropských zemí upozorňuje, že případná reforma by mohla
ohrozit stabilitu financování i redakční nezávislost a přinést nová
rizika.