Libuše Šmuclerová: Atomové kufříky drží Google a Zuckerberg

O proměně konzumace a roli médií v posledních letech a o společenských dopadech této proměny promluvila na prvním setkání Fénix Média Libuše Šmuclerová. Upozornila, že nejen laická, ale ani odborná veřejnost současnému fungování médií nerozumí, protože se stala složitým odvětvím, jehož útroby nejsou viditelné. Informace dnes lidé nejčastěji získávají z online prostředí – až 70 % informací čerpají z internetu včetně sociálních sítí. Na internetu ale neoperují jen média jako tradiční poskytovatelé obsahu, ale i další hráči, kteří podle Šmuclerové často sledují pouze své obchodní zájmy, nepodléhají mediálním zákonům a na rozdíl od mediálních provozovatelů necítí společenskou odpovědnost.  

O tom, jaké informace si lidé vybírají, rozhodují vyhledávače, automatizované výběry na principu umělé inteligence a algoritmy sociálních sítí. Přímá návštěvnost na webové stránky tvoří jen třetinu celkové návštěvnosti webu (28 %), čtvrtinově se na ní podílejí právě vyhledávání a sociální média. „To ovlivňuje celou společenskou sféru nejen v České republice,“ říká Šmuclerová. Obchodní model je postaven na prodeji pozornosti, která se v digitálním světě soustředí především na „kliky a lajky, útočí se na nejnižší pudy a cesty konzumace médií jsou plné pastí“. Nejčastěji klikané informace se amplifikují a tato multiplikace je neviditelná. Od roku 2014 se zvyšuje množství informací založených na negativních emocích, což vede k radikalizaci společnosti, a to i kvůli lživým informacím (dezinformacím), které se na internetu šíří rychleji než informace pravdivé.

Prostor digitální reklamy ovládají hlavně Google a společnost Meta, majitel Facebooku a Instagramu, které se staly i informačními monopoly – Meta má 73% podíl mezi sociálními sítěmi, Google mezi vyhledávači 94% podíl. Konzumace informací je jen povrchní, většina uživatelů na vyhledávané informace ani nekliká (platí pro 65 % uživatelů Googlu). Vyhledané informace na první pozici rozklikne 29 % uživatelů Googlu, na druhé pozici 16 % a na třetí 11 %. „Už jen výběr je sdělením. Atomové kufříky nad Českou republikou dnes ve skutečnosti drží Google a Zuckerberg (šéf firmy Meta, pozn red.),“ podotkla Libuše Šmuclerová. Pomohla si tak přirovnáním, které se vžilo pro podnikatelské skupiny vlastnící rozhodující česká média, značícím, že si média pořizují jako „pojistku“ svých dalších zájmů a v případě potřeby ji použijí.  

Média se potýkají s dopady těchto změn – snižuje se zájem o zpravodajství, lidé se mu z přemíry negace vyhýbají, ale informace se k nim i tak dostávají přes sociální sítě. Obsah na internetu tradičních poskytovatelů se bulvarizuje a celkově jsou pod tlakem velkých hegemonů. Řešením není podle Šmuclerové regulace, ale „harmonizace“ a posilování mediální gramotnosti na všech úrovních (řada lidí nemá povědomí o tom, že mobilní verze titulu obsahuje jiný obsah než tištěná verze a že různým uživatelům se může na stejné webové stránce zobrazovat jiný obsah). Důležité také je, nakolik jsou jednotlivé státy ochotny chápat význam klasických médií. Aktuální návrh české vlády na zařazení novin do základní 21% sazby DPH tomuto chápání neodpovídá, dodala. Samotná média by se měla soustředit na posilování přímé návštěvnosti, tvorbu kvalitního obsahu a zvyšování důvěryhodnosti. Rozvoj ChatGPT a jiných nástrojů na bázi tzv. umělé inteligence by jim přitom měl pomoct, mohl by totiž navrátit žurnalistiku ke své podstatě, domnívá se rovněž. „. „Pokud jako média chceme mít své místo, nesmíme se nechat okopávat jako doposud. Klasická média musí být kurátorem obsahu na internetu. Pokud se tímto kurátorem nastanou, tak jsme to prohráli,“ sdělila závěrem.

-mav-