Autor textu Martina Vojtěchovská
Digitál by měl do několika let nahradit výpadky z printu, říká šéf
skupiny Mafra Štěpán Košík.
Mafra v loňském roce procházela především vnitřní restrukturalizací, propojovali jste regionální redakce vašich společností, zejména AGF Media s Mafrou. Je proces reorganizace už uzavřený?
Loňský rok byl z pohledu mediální divize Agrofertu velmi náročný. Zaměřili jsme se na uspořádání skupiny a vnitřně prošli hlubokou restrukturalizací. Zfúzovaly firmy AAApoptávka, AGF Media, Česká pozice a Retail Info. Podstatná byla redakční organizace regionů. To byla náročnější část restrukturalizace. Dnes ji považujeme za uzavřenou. Regionální struktura je jednotná a čerpají z ní tituly, které mají regionální přesah. Týká se to MF Dnes, iDnes.cz a 5plus2 s tím, že tato struktura se rozšiřuje i na iRegiony, což je projekt Rádia Impuls.
Regionální redakce je tedy jedno centrum, ze kterého se připravuje obsah do jednotlivých médií skupiny?
Využili jsme systém 14 regionálních redakcí, který v Mafře byl, a rozšířili jsme ho o okresní pohled týdeníků 5plus2. Každý region má jednu „hlavu“, které obhospodařují tituly a rozvrhnou, kam jednotlivé příspěvky patří. Teď pracujeme na vstupech do Rádia Impuls, abychom drželi aktuálnost. Tímto způsobem tituly obsahově zásobujeme a využíváme naší robustní regionální sítě.
Na co se Mafra po loňské restrukturalizaci zaměří v letošním roce?
V letošním a částečně i v příštím roce se orientujeme hlavně na rozvoj. Intenzivně chceme zesílit své aktivity. To znamená především věnovat se silně digitálu. Schváleným projektem v rámci vnitřních investic Mafry je projekt rozvoje videoobsahu. Považujeme ho za klíčový a chceme zužitkovat to, že máme vlastní televizi a silný zpravodajský portál. Videoobsah chápeme jako dominantu pro roky 2015 a 2016. Na rozvoj videoobsahu máme nový tým pod vedením Josefa Koukolíčka. Stejné záměry máme i na Slovensku, kde v rámci slovenských HN budeme videa rozvíjet. Letošní rok je obdobím rozvoje v rámci vnitřních kapacit Mafry. Samozřejmě se ale rozhlížíme i po akvizicích.
Jak by měl projekt videoobsahu vypadat? Josef Koukolíček stál u zrodu internetové televize Stream.cz. Půjde o konkurenci Streamu?
To zatím odkrývat nebudu. Úvahu máme, diskutujeme o formátech a o výsledné podobě. Zveřejníme ji ale až poté, kdy budeme mít přípravnou fázi za sebou.
To znamená, že projekt teď připravujete a v průběhu pololetí byste mohli s něčím přijít?
Ano. Pololetí je přibližně období, kdybychom chtěli tento projekt nastartovat.
Zmínil jste, že rozvojové oblasti vidíte zejména ve videoobsahu a v digitálu. Představují tržby z videoreklamy a z online reklamy pro mediální divizi Agrofertu do budoucna rostoucí zdroj výnosů, nebo mají spíš kompenzovat poklesy v printu?
Když se podíváme na loňské hospodaření, hodnotíme ho jako úspěšné. Ve srovnání s rokem 2013 jsme vytvořili dvojnásobnou EBITDA (zisk před odpisy, úroky a daněmi, pozn. red.), což vidím jako zásadní posun. Hodně tomu pomohly tiskárny, kde jsme změnili strategii. Naší ambicí je být lepší i v roce 2015. Letos musíme dobře nastavit rozvojové plány. Pokud bude pokračovat pokles printu, musíme výsledky dosažené přenastavením firmy doplnit rozvojovými projekty. Měli bychom si tím zajistit to, že od roku 2016/2017 budeme schopni nahrazovat výpadky v printu rozvojem digitálu. Dál se ale budeme akvizičně rozhlížet, co se dá na trhu realizovat.
Můžete být konkrétnější ve výsledcích za loňský rok?
Výsledky uvádíme na úrovni EBITDA, protože máme značné odpisy, které vycházejí z našich tiskáren. V roce 2013 jsme vytvořili EBITDA na úrovni 150 mil. Kč, loni to bylo 280 mil. Kč. Na úrovni celé skupiny, tzn. mediální divize Agrofertu včetně televize Óčko, Rádia Impuls a Mafra Slovakia, představovala loni EBITDA 353 mil. Kč ve srovnání s 221 mil. Kč v roce 2013.
Uvedl jste, že plán pro letošní rok stavíte výš než loňský. Platí stále, že příjmy z printu (reklama a distribuce) tvoří nejvyšší část výnosů, nebo se situace mění směrem k digitálu?
Je složité přesně rozkrýt, jak jsou jednotlivé oblasti zatížené odpisy a přispívají do celkového výsledku EBITDA. Digitál zatím není schopen zcela nahradit úbytek v printu. Naším cílem ale je se do této pozice ve střednědobém horizontu dostat. Pomáhají nám tiskárny, kde se nám rozvoj daří. Začali jsme se orientovat především na externí zákazníky a získali tím silné zakázky v Česku a i v zahraničí. V prvním čtvrtletí budeme rozjíždět jednu z odstavených linek. Pokud dobrý vývoj vydrží, tak před koncem roku rozjedeme další linku a pojedeme na plný výkon. To by byl velký úspěch.
Už v loňském roce se objevily informace o možném propojování vašich médií ve skupině. Uvažujete o projektu, který by propojil televizi Óčko, vaše tituly a Rádio Impuls?
Tím směrem jdeme. Letos sledujeme interakce mezi jednotlivými mediatypy a televizí Óčko. Řídící struktury v mediální divizi Agrofertu orientujeme na to, aby debaty na bázi obsahu, obchodu a dalšího směřování zesílily. Scházíme se takto i s kolegy ze Slovenska, aby z procesu nebyli odtrženi. A máme první projekty, kde spolupráce začíná být vidět – např. šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl rozvíjí Kauzu dne na Rádiu Impuls. Dál s tím pak pracujeme na iDnes.cz nebo na Lidovkách. Podporujeme tím jak známost osobností v rámci skupiny Mafra, tak to, že jsme schopni atraktivně pracovat s obsahem napříč celou skupinou. Do toho by se měla zapojit i televize Óčko. Letošní rok bude o zásadnějším zesílení interakcí mezi jednotlivými firmami v rámci mediální skupiny Agrofertu.
Půjde „jen“ o spolupráci v rámci jednotlivých firem, nebo tato kooperace vyústí ve zcela nový projekt – ať už nové médium či novou aktivitu?
To asi trochu předbíháte. V této vývojové fázi si chceme lépe povídat mezi sebou, aby se zúročilo to, jak je každé médium vyprofilované a jakým obsahem disponuje.
Akvizice hledáte také primárně ve strategickém směru, který jste zmínil – tedy v digitálu?
Snažíme se směřovat především k rozvoji digitálu. V onlinu máme určité postavení a je to i jedna z výhod mediální skupiny Mafra. Lze na to navázat, ale chceme být v onlinu ještě aktivnější.
V akviziční politice se v tradičních médiích mluví o tom, že své majitele by mohly měnit společnosti Mladá fronta a Vltava-Labe-Press. Usilovali byste o tyto firmy?
Nemůžu komentovat, kam budou směřovat konkurenční vydavatelství. To je zcela jejich záležitost. My jsme se konkrétně zahleděli jinam.
Mafra je aktivní i na Slovensku, kde mj. vlastní deník Hospodářské noviny. Na slovenském trhu se poměry mění aktivitou Penty, která loni koupila několik mediálních společností. Necítíte potřebu na kroky Penty reagovat? Nebo berete současné aktivum na Slovensku jako věc, která vám „stačí“?
Na Slovensku se podařil velký kus práce, kdy se bývalý Ecopress (dnes Mafra Slovakia, pozn. red.) dostal po třech letech ze záporných hospodářských výsledků do zisku. Loni firma vytvořila EBITDA na úrovni 6 mil. Kč. To, že jsme na Slovensku v kladných číslech, nám dává prostor k dalšímu rozvoji. Jak už jsem řekl, půjdeme i tam směrem videoobsahu. Mafra Slovakia ale není pod tlakem. Jistě že výrazné přeskupování na slovenském trhu vnímáme. Slovenský trh je v tomto možná náročnější než český, ale naší skupiny se úplně nedotýká. Na Slovensku uplatňujeme jasnou vizi a připravujeme nový magazínový projekt. Jdeme i tam cestou rozvoje, ale není to o velkých akvizicích.
Spolupráce, které média vaší skupiny rozvíjejí, se netýkají jen obsahu, ale i obchodu. Loni se televize Óčko spojila na reklamním trhu s televizní skupinou Prima, resp. zastupitelstvím Media Club, a stejně tak Rádio Impuls prodává reklamu společně s rádii skupiny Prima. Mediální trh zajímá, zda reklamní spolupráce nepřeroste i do oblasti tištěných médií.
Obchodní spolupráci s Primou, o které mluvíte, jsme loni uzavřeli proto, že nám u obou projektů dávala smysl. Media Club a Radio United Services nám nabídly nejlepší podmínky. Nastartovali jsme debaty, jak dělat silnější zastoupení. V naší obchodní politice jsme se posunuli k jednotnému prodeji digitálu a printu. Jdeme přirozenou cestou sjednocení obchodní politiky v rámci Mafry a celé skupiny. Poté může přijít úvaha, zda vytvořit nějakou další alianci. Z mého pohledu to ale znamená zevrubnější debatu, zda je to žádoucí směr, či nikoliv. Zatím na to nemáme uzavřený názor.
Je reálné, že by spolupráce na reklamním trhu zintenzivnila tím, že by Mafra převzala zastupitelství Atmedia, případně televizi Šlágr?
Obojí je pouze v rovině spekulací.
Loni jste také upravovali vaše hlavní placené tištěné deníky. Jak MF Dnes, tak Lidové noviny prošly úpravou obsahu a struktury. Plánujete s nimi další změny v letošním roce?
Loni jsme přistoupili k jedné z významných změn, kdy jsme se odvážili jít každodenně cestou vkládaných magazínů k MF Dnes. S odstupem to hodnotíme jako krok správným směrem, kterým se odlišujeme od konkurence. I podle lednových čísel prodeje se MF Dnes posouvá z pohledu statistiky do lepší kondice. Mají to být mainstreamové noviny, ve kterých si každý člen rodiny najde obsah pro sebe. Magazíny MF Dnes chceme dál profilovat, letos se podíváme na Rodinu a možná i na Víkend. Manažersky se časopisům věnují dva lidé – František Nachtigall a Martin Moravec, kteří mají na starosti to, aby časopisy měly jednotnou tvář a jasně se odlišovaly.
Ohledně Františka Nachtigalla koluje i informace, že je faktickým vůdcem deníku MF Dnes.
To opět někdo dělá z komára velblouda. Kolega Nachtigall se účastní porad MFD z titulu toho, že odpovídá za regiony a magazíny. Tým, který se pravidelně ohledně MF Dnes schází, je pětičlenný, vede ho šéfredaktor Jaroslav Plesl.
Lidové noviny oznámily, že letos přijdou s novým ekonomickým měsíčníkem. Kdy se objeví?
K Lidovým novinám připravujeme nový ekonomický měsíčník s názvem Index LN, který bychom měli spouštět na přelomu března a dubna. S vývojem Lidových novin jsme velmi spokojeni, protože jsou to jediné noviny, které jdou proti směru vývoje trhu. Loni jsme uvedli i týdeník Téma, jehož pultový prodej je už na úrovni 25 tisíc kusů, což po třech měsících považujeme za velmi dobrý výsledek. V neposlední řadě se regionální týdeník 5plus2 poprvé objevuje v Media projektu se čteností 825 tisíc čtenářů. To zvyšuje celkový zásah Mafry na trhu. Projekt 5plus2 byl náročný a jeho dosavadní výsledky považuju za uzavření vstupní fáze projektu na trh. Ta cesta byla dlouhá a bolestná. Rozběhnutí takového projektu určitě není záležitost několika desítek milionů korun a nelze počítat s tím, že je to práce na rok nebo dva. 5plus2 je dnes vyprofilovaným týdeníkem, lidi se ho naučili číst. Distribuce je funkční, operujeme s nulovou remitendou. K zdárnému cíli jsme se dostali i díky integraci s Mafrou.
Jak osobně odhadujete letošní vývoj na mediálním trhu?
Velké skupiny budou dál pracovat na tom, aby dosahovaly multimediálnosti. Rozhlížet se budou i po akvizicích. To, co trh může ovlivnit, je vstup případných nových hráčů.
Štěpán Košík, předseda představenstva, MafraPředsedou představenstva mediální skupiny Mafra je od října 2013. Před příchodem do Mafry byl generálním ředitelem AGF Media, vydavatelství týdeníků 5plus2. V mateřské společnosti Agrofert zastával post ředitele centrálního nákupu. Zaměřuje se zejména na fúze a restrukturalizace. Podílel se např. na restrukturalizaci společnosti Tatra Mlékárna Hlinsko nebo transformaci společností Kostelecké uzeniny, Zedníček a Procházka. Vystudoval obor ekonomika a management chemického a potravinářského průmyslu na Univerzitě Pardubice. |
Autor textu Martina Vojtěchovská
Mediální projekt Jasně.cz, který vzniká v nové společnosti Czech Expert
Media vedené Libuší Šmuclerovou, chce vrátit novinařinu ke svým
kořenům. Podílejí se na něm i Robert Malecký, Martin Malý, Zuzana
Tvarůžková a Barbora Černošková.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
Během deseti let se Seznam Zprávy zařadily k nejsilnějším českým
médiím s milionovým publikem a vlivem na veřejnou debatu. Podle Jindřicha
Šídla, který v Seznam Zprávách pracuje od počátku, se během této doby
proměnila nejen podoba projektu, ale i celá mediální krajina. V rozhovoru
se ohlíží také za vznikem pořadu Šťastné pondělí a všímá si
i ústupu médií s širokým dosahem a silným redakčním zázemím.