Autor textu MediaGuru
Digitální čtečka pro deníky MF Dnes a Lidové noviny přinesla růst počtu
odběratelů.
Až dvojnásobný růst počtu předplatitelů, a tím i vyšší příjmy z prodeje obsahu přinesla mediální skupině Mafra digitální čtečka, kterou loni zavedla pro deníky MF Dnes a Lidové noviny. Na čtvrteční bratislavské konferenci Living on the Edge měsíčníku Stratégie to řekl člen představenstva skupiny Mafra Michal Hanák.
Mafra se podle jeho slov loni rozhodla jít cestou vlastní čtečky v podobě webového rozhraní, které je přístupné z jakýchkoli zařízení. Neprodává tak své digitální verze např. pouze přes Apple Store. I přes navýšení odběratelů a příjmů z obsahu si ale Michal Hanák nemyslí, že by placený digitální obsah hrál významnější roli. Placený digitální obsah v současnosti tvoří v Mafře jen jednotky procent celkových tržeb, které skupině plynou z digitálních (internetových) médií. „Prostor pro placený obsah je v případech velmi specializovaných, v masovějším měřítku nikoli,“ řekl.
Především na příjmech z prodeje obsahu se snaží od začátku budovat svůj projekt nový slovenský Denník N, který vznikl po odchodu novinářů ze slovenského deníku Sme, v němž získala podíl skupina Penta. Zástupce šéfredaktora Denníku N Tomáš Bella uvedl, že příjmy z prodeje předplatného činí v současnosti 70-80 % veškerých příjmů. Denník N má po čtyřech měsících fungování necelých 10 tisíc předplatitelů. „Šéf Penty Haščák udělal hodně pro to, aby lidé pochopili, že mají na internetu platit,“ zmínil.
-mav-
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Online
Obsahové projekty Seznamu zakončily rok 2025 v zisku. Televize Seznam
těžila z vyššího prodeje reklamního prostoru a rozšíření programové
nabídky. Seznam Zprávy změnily vnitřní uspořádání a zaznamenaly
výrazný zájem o zpravodajství spojené se sněmovními volbami.
Newton University uspěla v mezinárodním grantovém programu Player
Protection Lab skupiny Allwyn a získala podporu ve výši 100 tisíc eur.
Výzkum se zaměří na vnímání rizik a sebekontrolu generace
Z v digitálním prostředí.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.