Autor textu MediaGuru
Globální aliance pro odpovědná média chce podniknout další kroky k tomu,
aby subjekty šířící škodlivý obsah neměly přístup k inzerci.
Od července do září loňského roku bylo z YouTube, Facebooku a Instagramu odstraněno 620 milionů příspěvků se škodlivým obsahem. Většina přitom zmizela dříve, než se dostal k uživatelům. I přesto byli během tohoto tříměsíčního období uživatelé vystaveni přibližně 9,2 milionů příspěvků se škodlivým obsahem. Globální aliance pro odpovědná média (GARM – Global Alliance for Responsible Media), jež byla založena v červnu loňského roku, proto chce podniknout další kroky vedoucí k ochraně internetových uživatelů. Oznámila to minulý týden v rámci zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu.
GARM dnes sdružuje 39 významných globálních inzerentů, 6 agenturních sítí, 7 mediálních platforem a 7 průmyslových asociací. Globálně představují výdaje na reklamu ve výši 97 miliard USD. Mezi členy se řadí nejen zadavatelé typu Procter & Gamble, Unilever, Mars, PepsiCo či Lego, ale také platformy jako Facebook, Twitter nebo YouTube.
„Je na čase vytvořit odpovědný dodavatelský řetězec médií, který je nastaven už pro rok 2030 – musí fungovat způsobem, který je bezpečný, účinný, transparentní, odpovědný a řádně moderovaný pro všechny zúčastněné, zejména pro spotřebitele, kterým naše značky slouží. Díky plánům Globální aliance pro odpovědná media můžeme a měli bychom se vyhnout úskalím minulosti a nabrat směr pro odpovědnou budoucnost,” řekl ve švýcarském letovisku Marc Pritchard z P&G.
Aliance již mám za sebou vytvoření jednotné definice škodlivého obsahu. Do budoucna chce vyvinout společnou metodologii, podle níž by bylo možné škodlivý obsah rozdělit do 11 kategorií, zahrnující teroristickou propagandu, spam, explicitní obsah či vyobrazení užívání ilegálních drog. V plánu je také tvorba standardů, díky nimž by inzerenti předcházeli umístění své reklamy u nevhodného obsahu.
„Digitální média zásadním způsobem proměnila způsob, jakým se propojujeme se světem; navíc škodlivý a nenávistný online obsah má tu sílu nás rozeštvat,“ uvedla marketingová ředitelka Marsu Jane Wakely a dodala: „Řízenou společnou aktivitou napříč celým odvětvím a vývojem pravidel zaručujících, že našimi reklamními rozpočty neživíme škodlivý obsah, se snažíme vytvářet bezpečnější online svět a chránit naše spotřebitele.“
Aktivita zadavatelů je v tomto ohledu namístě. Podle studie AdColony, totiž polovina uživatelů (49 %) sociálních médií změnila názor na značku poté, co byla její reklama zobrazena u nevhodného obsahu.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Energetická společnost Epet rozšířila své sportovní aktivity a nově se
zařadila mezi partnery české fotbalové reprezentace. Spolupráce se bude
týkat mužského A-týmu, ženské reprezentace i výběru do 21 let.
Horké dny prodeje zmrzlin rychle zvednou, důležitější než tropické
rekordy je ale podle Martina Štočka z Bidfoodu stabilní počasí.
Marketingový šéf značek Prima, Mrož a Pegas v rozhovoru popisuje, jak se
na konzervativním trhu prosazují novinky, proč vedle televize sází i na
influencery a co stálo za rebrandingem Mrože po dvaceti letech.
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.