Mění se vnímání „Made in China“, lacinost nahrazují inovace

Čínské zboží bylo dříve bráno za laciné a nekvalitní, nyní více než třetina spotřebitelů (36 %) považuje například čínské aplikace a technologické produkty za inovativní. Čtvrtina lidí dokonce upřednostňuje čínskou elektroniku a chytrá zařízení i  před těmi americkými a japonskými. Image čínských produktů se navíc nemění jen u technologií, platí to i pro automobily nebo osobní životní styl. Vyplývá to ze zprávy Consumer Trends Report 2026 organizace Warc, jež mapuje soudobé spotřebitelské trendy.

Lidé utrácejí spíše za drobné radosti

Dalším trendem je příklon spotřebitelů k drobným radostem, které jim v současné situaci, poznamenané geopolitickými otřesy, finanční nejistotou i potřebou úniku, poskytují útěchu i pohodlí.

Téměř polovina zaměstnaných spotřebitelů (45 %) se nyní obává o svou práci. Třetina dotázaných kvůli situaci na trhu práce také více spoří nebo omezuje své výdaje. A 50 % vnímá finanční stres jako hlavní zdroj své nespokojenosti. I z těchto důvodů jsou spotřebitelé v nakládání se svými penězi uvážlivější a utrácejí je spíše za drobnosti, které jim přinášejí radost, například za své koníčky nebo wellness. Touha cestovat sice přetrvává, ale je značně utlumena právě probíhajícími konflikty ve světě, obavami o bezpečnost i růstem cen paliv. 

„Značky, které dokáží se spotřebiteli navázat emoční spojený, budou růst, ale aby to mělo významný dopad, musí se vyrovnat se zvyšujícími se nároky na technologie, autenticitu a důvěru,“ říká za Warc Stephanie Siew. 

Sociální sítě jsou nebezpečné pro děti

Obavy z negativních dopadů sociálních sítí na děti a teenagery – včetně kyberšikany a vystavování škodlivému obsahu – sílí. Až 64 % dotázaných je považuje za škodlivé, 51 % by podpořilo povinné ověřování věku. I z důvodu postupného omezování sociálních sítí pro mladistvé se značkám vyplatí investovat do alternativních mediálních kanálů, například do soukromých komunikačních aplikací a rodinně orientovaných streamovacích služeb. Zároveň by si měly dát pozor na transparentnost a cílit spíše na rodiče jako klíčové rozhodovatele. 

Umělá inteligence v obsahu je jako příslib i hrozba

Role umělé inteligence při tvorbě obsahu je již nyní výrazná. Příval obsahu generovaného AI vyvolává odpor, ale mnozí v něm vidí i potenciál pro zlepšení kreativity. Podle průzkumu agentury Billion Dollar Boy čtyři z deseti spotřebitelů věří, že umělá inteligence zlepšila kvalitu i rozmanitost tvůrčího obsahu. Nicméně 78 % požaduje jasné označení obsahu vytvořeného umělou inteligencí a 85 % si myslí, že lidské autorství dává dílu větší smysl. 

AI mění podobu mezilidských vztahů

Výrazný je také vliv AI na mezilidské vztahy. Každý desátý spotřebitel uvádí, že byl ve vztahu s AI chatbotem a 62 % z nich tvrdí, že by se pro osobní radu obrátilo spíše na umělou inteligence než na osobního přítele. 

AI pro stále více lidí slouží i k sociálnímu naplnění – v její společnosti pociťují blízkost a emoční podporu. Umělá inteligence zmírňuje pocity osamělosti, a to bez složitosti lidské interakce. Své příznivce si nachází napříč společností – od dětí až po seniory –, díky čemuž roste důvěra lidí v nové technologie. Marketéři by však v této oblasti měli postupovat obezřetně a proaktivně řešit i možná rizika pro duševní zdraví.