Autor textu Kateřina Straková
Stejně jako u knížek Harryho Pottera budou spolu s influencery stárnout
i jejich fanoušci, myslí si zakladatel platformy Lafluence Peter Varga.
Online platforma Lafluence, jež se zaměřuje na influencer marketing, obdržela v květnu investici v hodnotě 20 milionů korun. Prostředky chce využít na posílení týmu, vývoj produktu i zahraniční expanzi. Rozvoj plánuje i nyní, během pandemie. „Lafluence se koronakrize také dotkla, v květnu jsme zaznamenali mírný pokles, nicméně už v červnu máme rekordní počet zadaných kampaní,“ popisuje šéf platformy Peter Varga.
Podle Vargy bude mít navíc pandemie ve střednědobém horizontu na digitální komunikaci pozitivní efekt: „Tam, kde bude pozornost lidí, se přesunou i mediální peníze. Na tvůrcích je potom vytvářet zajímavý obsah a postupně se profesionalizovat.“
Influencer marketing se bude nejen profesionalizovat, ale postupně i stárnout. „Podle mě i zde nastane model Harryho Pottera, kdy se vyznění knížek postupně měnilo spolu s věkem čtenářů – začalo to jako pohádka a postupně se to stávalo dospělým čtením. U influencerů je to stejné, ve 20 letech řeší zábavu a pak se jim narodí děti a přibudou povinnosti…,“ myslí si Varga. Více se dočtete v našem rozhovoru.
Lafluence získala nedávno od privátního klubu investorů Venture Club investici v hodnotě 20 milionů korun, která je určena na posílení týmu a plánovanou expanzi. Na jaké trhy se chcete primárně soustředit?
Nyní jsme v Česku a na Slovensku, v první vlně expanze se tak chceme dostat do okolních zemí. V hledáčku máme především Polsko. Pracujeme teď na produktu, který by mohl být užitečný pro firmy, aniž bychom museli pokrývat celý trh, jak tomu je na českém a slovenském trhu, kde spolupracujeme s drtivou většinou influencerů i značek. S novým produktem se nám otevřou dveře i do jiných zemích, i těch nejvyspělejších a vzdálenějších, jako je USA nebo Velká Británie.
Pandemie každopádně přispěla k rychlejší digitalizaci ekonomiky a dokázala k internetu přilákat i konzervativní segmenty. Ve střednědobém horizontu to digitální komunikaci jen prospěje.
Peter Varga
V současné chvíli jste tedy v plném rozvoji. Dotkla se Lafluence nějakým způsobem pandemie koronaviru? A pocítili jste dopad vládních opatření i na celé oblasti influencer marketingu?
Dopady pandemie se liší podle odvětví. Na jedné straně jsou oblasti, kterých se opatření dotkla extrémně negativně, jako je cestovní ruch, kde byly veškeré kampaně pozastaveny, což samozřejmě ovlivnilo i jednotlivé influencery. Nyní však i zde komunikaci postupně obnovujeme. Na druhé straně existují oblasti, které raketově vyrostly, což je případ online prodeje jídla. Dařilo se ale vesměs všem aktivitám, které šly dělat doma, například cvičení či třeba výrobě fotoalb.
Z pohledu komunikace jsme pozorovali určitou změnu – firmy se odkláněly od čistě prodejního sdělení ke stylu „pojďme to společně zvládnout“. Příkladem může být kampaň České spořitelny, jejíž nosnou linkou bylo téma „co si nechám z karantény“, do které se zapojily desítky influencerů. V době pandemie jsme spolupracovali také s Alzou. Velké firmy tedy do influencer marketing investovat nepřestaly, naopak malé a střední firmy byly opatrnější a pozastavily své marketingové výdaje.
Lafluence se koronakrize také dotkla, v květnu jsme zaznamenali mírný pokles, nicméně už v červnu máme rekordní počet zadaných kampaní. Situace se tak vrací k normálu, navíc díky investici propad vykryjeme. Pandemie každopádně přispěla k rychlejší digitalizaci ekonomiky a dokázala k internetu přilákat i konzervativní segmenty. Ve střednědobém horizontu to digitální komunikaci jen prospěje. Marketéři se vždy posouvají tam, kde jsou lidé, a ti v době pandemie začali konzumovat více online obsahu – návštěvnost webů se zvýšila o 30 %, stejně tak posílily i sociální sítě, například TikTok narostl o stovky milionů uživatelů. Tam, kde bude pozornost lidí, se přesunou i mediální peníze. Na tvůrcích je potom vytvářet zajímavý obsah a postupně se profesionalizovat.
Všimli jste si i změny objemu investic na kampaně? Snížila se v době pandemie?
Naopak, naše průměrná hodnota kampaně narostla, ale je to spíše tím, že jsme měli méně kampaní, zato většího rozsahu. Absolutní čísla byla sice větší, ale změnilo se složení zadavatelů.
U nás starších influencerů nad 40 let příliš není, protože málokdo na to má v tomto věku, kdy už má kariéru, děti a hodně povinností, čas.
Peter Varga
Na konferenci Nástroje v marketingu jste řekl, že průměrný věk influencerů je do 35 let. Lze označovat jejich cílovou skupinu ještě za mladou?
Cílovka influencerů je stále mladá, ale postupně stárne, stejně jako stárne uživatelská základna jednotlivých sociálních sítí. Facebook stárne nejrychleji, Instagram se udržuje ještě mladý, nejmladší uživatele dnes láká TikTok. Podle mě i zde nastane model Harryho Pottera, kdy se vyznění knížek postupně měnilo spolu s věkem čtenářů – začalo to jako pohádka a postupně se to stávalo dospělým čtením. U influencerů je to stejné, ve 20 letech řeší zábavu a pak se jim narodí děti a přibudou povinnosti…
Osobně také konzumuju obsah, který mě vzhledem k mému věku baví, například Joea Rogana, jenž nyní uzavřel exkluzivní smlouvu se Spotify a dělá tříhodinové rozhovory například s Elonem Muskem, nebo Jocka Willinka, který odešel z Navy SEAL a vytváří podcasty o leadershipu. A je jasné, že jejich cílovce není 20. U nás starších influencerů nad 40 let příliš není, protože málokdo na to má v tomto věku, kdy už má kariéru, děti a hodně povinností, čas. Nehledě na to, že přece jen je jejich interní kritik mnohem silnější než ve 20 letech. Podle mne zde tento segment influencerů vznikne jedině tím, že zestárnou ti současní. Určitě se najdou ale i tací, kteří začnou tvořit v pozdějším věku.
Co influenceři z řad seniorů, má to dnes vůbec nějaký potenciál?
Pokud seniory myslíte skupinu nad 65 let, tak tam potenciál příliš není a nevidím ho ani do budoucna. Pro nás je to spíše taková okrajová kuriozitka, které se budeme věnovat až poté, co si vybudujeme segmenty a cílové skupiny v hlavních sektorech. Poptávku vidíme ale po skupině mezi 35–50 lety. Značky projevují o tuto kategorii věkově starších influencerů zájem. Tito lidé na sociálních sítích jsou, ale vyloženě se mezi nimi influenceři příliš neobjevují. Ale i zde platí, že lidé do toho věku prostě zestárnou.
Kde vidíte nyní největší příležitost k růstu?
Vidíme ji například v segmentu velkých influencerů. Lafluence vznikla jako tržiště pro menší influencery, kteří mají do 100 tisíc fanoušků, velká část peněz se však stále umísťuje k těm větším. Proto s nimi nyní jednáme a chystáme pro ně řešení, které by jim mohlo pomoci. Jejich potřeby jsou jiné než u menších hráčů, jsou mnohem profesionálnější, vše plánují a do svých aktivit zapojují více lidí i agentur. Nejednou se jejich jednorázová kampaň přeleje do dlouhodobější spolupráce. Proto jim chceme přinést určité inovace. Právě v managování dlouhodobých spoluprací vidíme velký potenciál, ať už u menších influencerů, nebo těch větších. Zároveň se chceme soustředit na expanzi na zahraniční trhy.
Na Lafluence registrujete 1700 influencerů. Kolik z nich tvoří mikroinfluenceři, kteří mají do 20 tisíc fanoušků?
Mikroinfluenceři nám tvoří polovinu naší báze. Těch velkých s více než 100 tisíci fanoušků máme kolem stovky.
Nezajímá vás i segment nanoinfluencerů?
S nanoinfluencery neděláme, na ně se zaměřují jiné služby na trhu. V jejich případě jde spíše o recenze produktů, které dostanou k vyzkoušení, a většinou za to nejsou placení.
Influenceři a některé jejich příspěvky se nevyhnou kritice ze strany fanoušků, například když propagují tequillu „s léčivými účinky“ či „zdravé vitamínové inhalátory“, což jde přímo proti zákonu o reklamě. Pozorujete na poli i těch menších influencerů postupnou profesionalizaci?
V Lafluence se snažíme influencery vzdělávat a budeme se tomu do budoucna věnovat o poznání víc než dřív. Nyní nabíráme člověka, který pro nás bude vytvářet edukační obsah, v plánu máme i vlastní online akademii. Vzhledem k tomu, že obstaráváme především technologickou část plánování kampaní, chtěli bychom se pustit i do reputačního systému influencerů a značek. Pokud se firmy na nějakém influencerovi opakovaně spálí, například protože jim neodpovídá, je nezodpovědný, nedrží se smlouvy či nemá kvalitní fanouškovskou základnu, můžeme klientům říci, ať svou spolupráci s ním ještě zváží. Nejproblematičtější influencery můžeme z platformy odstranit, ty nejlepší označit jako „Super Lafluencer“ a u šedé zóny by mohlo pomoci procentuální či hvězdičkové hodnocení.
Věnujete se také problematice označování, či spíše neoznačování reklamních příspěvků?
V obchodních podmínkách máme jasně definováno, že v rámci kampaní je nutné dodržovat aktivní právní rámec dané země. Chceme ale v tomto ohledu udělat víc, například tuto povinnost zanést i do tutoriálů. Ale na konci dne sdílí příspěvek vždy samotný influencer, a je tedy primárně na něm, jakým způsobem příspěvek označí.
Od zadavatelů nám také občas přistane brief, kde je explicitně požadováno, že příspěvek nesmí být označen jako reklama. Všechny briefy na naší straně schvalujeme, a proto o problematice s těmito zadavateli diskutujeme. Snažíme se být v tomto ohledu proaktivní, protože nejhorší, co se může stát, je, že přijde regulátor a svými kroky to přežene. Rád bych se tedy vyhnul tomu, aby přišly regulace tvrdší, než jsou potřeba. Z tohoto důvodu se snažíme přispívat k samoregulaci a profesionalizaci našeho odvětví.
Už nyní existují start-upy a tvůrci obsahu, kteří staví celá virtuální města, kde si lidé za reálné peníze koupí Teslu nebo se vydají na koncert.
Peter Varga
O jaké platformy je mezi zadavateli největší zájem?
Největší zájem mají o Instagram, naopak Facebook je už příliš nezajímá. Je to dáno zejména tím, že příspěvky na Facebooku získají organický zásah jen v řádu jednotek procent, zatímco na Instagramu v průměru 20 až 40 %, a občas i více. Je jasné, že i pro influencery je Instagram mnohem atraktivnější, vysokou oblibu si získal formát Stories, kde je možnost prokliku či dočasných slev. Existují také strategie, kdy se zadavatel či agentura domluví s influencerem a jeho obsah zapromuje na dané cílové skupiny. Teoreticky je to zajímavé, ale musí se to udělat dobře. Otázkou je, jak takový sponzorovaný obsah vnímají noví fanoušci a zda je příspěvek zacílen správně. Hodí se to hlavně pro malé influencery, kteří si tím získají povědomí.
Jakou pozici má mezi influencery v současnosti YouTube?
YouTube je pro influencery časově i produkčně mnohem náročnější. Přece jen kvalitu videa očekávají fanoušci několikanásobně vyšší než například ve Stories. Cena za zásah i čas, který na tvorbě obsahu stráví, vychází tedy lépe pro Instagram. Například Kovy věnuje přípravě jednoho videa i 40 hodin. Mnoho youtuberů však na YouTube zůstává, protože si přes něj budují svou osobní značku, kterou dále rozvíjí na ostatních sociálních sítích.
Očekáváte v dohledné době, že se začnou výrazně prosazovat i některé nové platformy?
Podle mne získá ještě určitou pozornost TikTok, ale prozatím o sobě nepouští moc dat, a pro zadavatele tak není seriózní. Navíc se říká, že jeho cílovku tvoří především děti na základní škole, které nemají příliš velkou kupní sílu. Zajímavé začínají být i podcasty, pro které v USA vznikají platformy podobné Lafluence. Do budoucna ale mohou vznikat influenceři i ve virtuální realitě. Už nyní existují start-upy a tvůrci obsahu, kteří staví celá virtuální města, kde si lidé za reálné peníze koupí Teslu nebo se vydají na koncert. Začíná tak pomalu vznikat nový svět influencerů. Až to přejde do mainstreamu, rádi to do naší platformy zapojíme.
Platformu Lafluence spustil v roce 2017. Zkušenosti v online marketingu sbíral v českém Googlu, Socialbakers nebo během dvou let ve start-upu HotelQuickly v Thajsku.
Vystudoval finanční management na Univerzitě Komenského v Bratislavě a při výměnném pobytu v Oslu.
# sociální sítě # koronavirus # Facebook # Instagram # influencer # TikTok # influencer marketing # Lafluence # Peter Varga # virtuální realita
Autor textu Kateřina Straková
Energetická společnost Epet rozšířila své sportovní aktivity a nově se
zařadila mezi partnery české fotbalové reprezentace. Spolupráce se bude
týkat mužského A-týmu, ženské reprezentace i výběru do 21 let.
Horké dny prodeje zmrzlin rychle zvednou, důležitější než tropické
rekordy je ale podle Martina Štočka z Bidfoodu stabilní počasí.
Marketingový šéf značek Prima, Mrož a Pegas v rozhovoru popisuje, jak se
na konzervativním trhu prosazují novinky, proč vedle televize sází i na
influencery a co stálo za rebrandingem Mrože po dvaceti letech.
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.