Nakupující Češi 45+: Aktivní, vybíraví a ne tak odlišní od mladších
Spotřební chování Čechů ve věku 45–64 let se od mladších generací
příliš neliší, přesto je tato nejpočetnější věková skupina často
opomíjena v marketingových strategiích, rozebírá v dalším textu
o Češích starších 45 let Petr Tomáš.
V prvním dílu jsme vám ukázali, že Češi 45+ jsou nejbohatší česká cílová skupina, kterou nedává moc smysl opomíjet, ale že to současně není jednolitá masa. Dnes budeme pokračovat dalším přívalem dat, na kterém vám dokážeme, že spotřební chování Čechů 45+ se od těch mladších (25-44 let) až tak moc neliší. Takže těžko odůvodnit necílení na tyto Čechy tím, že propadli masové askezi. Komunikace určená mladším cílovkám je totiž dost pravděpodobně zasáhne, ale málokdy osloví. Jejich nákupní rozhodnutí tak ponecháváte náhodě. Místo toho, abyste mu šli naproti.
Na návštěvě u Čechů 45+ aneb za svitu petrolejky u valchy stojí?
Z reklam na zboží dlouhodobé spotřeby by se mohlo zdát, že pračky, ledničky, myčky nebo třeba i holící strojky nakupují lidé tak maximálně do poloviny páté dekády života a pak nastává zlom.
Přitom vzhledem k obvyklé (ne)životnosti různých elektrických a elektronických udělátek je s podivem, že se komunikace značek nesnaží zaměřit i na Čechy ve věku 45-64 let. Mají finance, chtějí mít komfort a popravdě řečeno po fázi malých i pubertálních dětí je většinou každá domácnost zralá na renovaci – spotřebiče nevyjímaje.
Z tvrdých dat to navíc nevypadá, že by se domácnosti zralých Čechů nějak zásadně lišily od těch mladších. Pračky, sporáky, počítače, televize nebo mikrovlnky v nich najdete dokonce ještě častěji než u těch mladších ve věku 25-44 let (i když rozdíly nejsou velké). I kávovary a tablety najdete u obou podskupin ve stejných počtech.
První větší rozdíl je u digitálních fotoaparátů, které vlastní častěji domácnosti Čechů 45+. Naopak elektrické holící strojky, sušičky na prádlo, TV s vysokým rozlišením nebo herní konzole najdete častěji u mladších Čechů. U konzolí je rozdíl největší (mladší vedou 2:1). U elektrických holících strojků můžeme o důvodech jen spekulovat (možná, že na mladší lépe funguje marketing, nebo že zralejší muži už nehodlají tolik měnit své zvyky).
Naproti tomu u sušiček na prádlo, modernějších TV a herních konzolí je vysvětlení vcelku prosté a souvisí s životními etapami. Dnes už je obvyklejším standardem mít sušičku na prádlo (zejména s malými dětmi). U novějších TV je jasné, že když něco pořizujete poprvé, koupíte obvykle to nejnovější (mladé páry a/nebo první samostatné bydlení atd.). A u konzolí je to ještě jasnější – přece jen více hrají ti mladší (i když ani tady generaci 45+ nepodceňujte).
Navíc, v plánech na obnovu různých domácích spotřebičů se obě skupiny vůbec neliší. Takže proč je neoslovit?
Co mají doma (% domácností, které jsou vybaveny daným zařízením)
Chytrá domácnost
Trendem dnešní doby jsou různé chytré výrobky v domácnosti – ostatně nezaškodí, když je v domácnosti alespoň někdo chytrý. V tomto ohledu nemá cenu zastírat, že zralí Češi jsou oproti těm mladším přece jen trochu pozadu. Zatímco u Čechů ve věku 25-44 let má nějaký prvek chytré domácnosti 39 %, u Čechů ve věku 45-64 let je to 27 %. Roli mohou hrát jak faktory životní fáze (pořizování si prvního vybavení = obvykle modernější) a je klidně možné, že někteří zralejší Češi nemají potřebu, aby je doma komandoval vysavač.
Pravda bude asi někde uprostřed, vzhledem k tomu, že to, co dělá největší rozdíly mezi oběma skupinami Čechů jsou chytré televize, pračky a na druhé straně robotické vysavače nebo osvětlení. Čili ne nějaké extra speciální přístroje.
Potraviny
Po zboží dlouhodobé spotřeby přejdeme logicky k FMCG. Nečekejte detailní výčet všech kategorií. Naším cílem je především ukázat na příkladech, že i Češi ve věku 45-64 let nakupují a spotřebovávají obvykle stejně jako ti mladší (tzn. 25-44 let).
Začneme jídlem. Možná to někoho překvapí, ale zralí Češi nakupují potraviny stejně často jako ti mladší, a dokonce i na stejných místech.
Najdete jen málo kategorií potravin, u kterých by se Češi ve věku 45-64 let nějak zásadně lišili od těch mladších ve věku 25-44 let. Zralí Češi konzumují třeba více kávy a čaje, ve věku 25-44 let se zas o něco víc pijí energeťáky a limonády.
Většinu rozdílů ale lze vysvětlit zcela přirozenými změnami životních fází – což je případ všech potravin souvisejících s dětmi (zejména malými). Kde ale je postojový rozdíl, jsou různé rostlinné náhražky masa a výrobky ze sóji, kterým déle mladí Češi holdují přece jen o poznání méně.
Při nákupech potravin (nebo přesněji při nákupech v řetězcích, které prodávají potraviny) jsou Češi ve věku 45-64 let náročnější zákazníci než ti mladší. Čerstvost potravin, dostupnou lokalitu, dostatečnou délku otevírací doby nebo široký sortiment zboží, to chtějí všichni bez ohledu na věk. Zralejší Češi ale požadují častěji možnost parkování (46 % vs. 39 % u Čechů ve věku 25-44 let) a stejně tak si více potrpí na ochotu personálu. Naopak (alespoň deklarativně) relativně méně hledají různé speciální nabídky (35 % vs 45 % u mladších Čechů).
Kosmetika a péče o tělo
Už v prvním dílu jste se dozvěděli, že Češi 45+ péči o sebe nezanedbávají. Vliv má určitě i fakt, že od určitého věku je prostě potřeba o něco víc práce a úsilí k tomu, aby člověk vypadal k světu, a různá kosmetická patlátka a mastičky se zkrátka hodí.
Tomu odpovídá třeba používání krémů a tělových mlék. Od určitého věku platí, kdo maže, ten zraje – ostatní stárnou.
Frekvence používání krémů na ruce
Podobný trend byste ale našli u většiny kosmetických kategorií – s jedinou výjimkou, a to jsou přípravky na problematickou pleť. Tento problém už mají většinou zralí Češi s úlevou za sebou.
Oblečení, obuv a móda
Když obstaráme obličej a pokožku, musíme ji něčím přikrýt (alespoň někdy a částečně). Ačkoliv se to z většiny reklam na oblečení a obuv nezdá (čest výjimkám), ani Češi ve věku 45-64 let nechodí nazí, bosí nebo ve 20 let starých hadrech a škrpálech.
Jak vidíte na uvedených příkladech dat, v nákupech oblečení Češi ve věku 45-64 let zas tak moc nezaostávají za těmi mladšími. O něco vyšší frekvence nákupů běžného oblečení u Čechů ve věku 25-44 let je hodně ovlivněna zaopatřováním dětí a o malinko vyšší tendencí sledovat módní trendy. U sportovního oblečení je to u generace 45+ kromě faktoru dětí také přece jen nižší frekvence cvičení a skutečně sportovních aktivit. Na druhou stranu vhledem k početní síle této skupiny Čechů, jde i tak o zajímavé objemy zboží.
A mimochodem u bot jsou rozdíly výrazně menší. V obuvi se prostě Češi zralí Češi nijak neomezují a sportovní obuv je v Česku populární bez ohledu na věk.
Online nákupy
Alespoň jednou měsíčně nakupuje online 70 % Čechů ve věku 25-44 let a 55 % našich Čechů ve věku 45-64 let (data ukazujeme s ročním zpožděním, takže už to bude zase o něco víc).
Zaostávání Čechů 45+ v online nákupech oproti mladším je způsobeno dalšími dvěma důležitými faktory. Jednak už nejsou nutné tak časté nákupy kvůli dětem a za druhé jsou v tomto případě opravdu velmi velké rozdíly mezi jednotlivými segmenty. Zatímco v segmentu Aktivní a objevující, což je postojově a mentálně nejmladší segment, nakupuje online týdně 70 % lidí, ve věkově i mentálně nejstarším segmentu Pohoda a klídeček je to jen 45 %.
Rozdíly ve využívání online nákupů mezi oběma věkovými podskupinami ovlivňuje také frekvence nákupů různých kategorií (a to jak online, tak offline). U potravin, kosmetiky, parfémů, volně prodejných léků nebo všemožné elektroniky a elektrospotřebičů rozdíly v podstatě nenajedete. Jsou ale kategorie, kde zralejší Češi zaostávají. O něco méně tak Češi ve věku 45-64 let nakupují módní doplňky, šperky a hodinky, příslušenství k mobilům, SW a počítačové hry nebo třeba vstupenky na různé akce.
Na druhou stranu má tahle skupinu Čechů tu výhodu, že v dohledné budoucnosti bude pořád tou nejpočetnější a takže pořád jde o zajímavé objemy ať už off nebo online.
A v posledním dílu se podíváme na to, kde a jak je zasáhnout.
# výzkum # spotřební chování # mPanel # demografie # WPP Media # Češi 45+
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
dm: Polovina Čechů čeká na slevy, značka staví na dlouhodobě výhodných cenách
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.
Třetina Čechů se na telefon podívá několikrát za hodinu
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Děti ovlivňují rodinné nákupy díky sociálním sítím, ukazuje průzkum
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.