Nejkritičtěji se ke svému majiteli staví Lidové noviny

Mediální trh u nás prochází velkými změnami. Vydavatelství se přesouvají od zahraničních investorů do rukou tuzemských podnikatelů. Ke Zdeňku Bakalovi, Františku Savovovi a Jaromíru Soukupovi se v létě přidal i Andrej Babiš. Jak za posledních pět měsíců řeší média vztah ke svým majitelům, ukazuje analýza Jana Jüptnera z Newton Media, kterou zveřejnil server MediaInfo.cz.

Vztah Mafry k Babišovi

Vztah vydavatelství Mafra s novým majitelem Andrejem Babišem nezačal právě nejlépe. Babiš například listu vytkl, že nenapsal o tiskové konferenci hnutí ANO 2011, následně se za to před celou redakcí osobně omluvil. Změna dikce Lidových novin vůči novému majiteli nebyla patrná, pouze v letních měsících se o něm psalo spíše sporadicky, většinou v neutrálním duchu. To se změnilo až v září a zejména v říjnu, kdy se komentátoři začali věnovat nadcházejícím volbám. Stejně jako hnutí ANO („účelové“, „bez programu“, „ANO Fert“) si vzali na paškál i jeho předsedu: „Andrej Babiš je volbou jednookého mezi slepými. Nikdo neví, zda dostatečně chápe, že občané České republiky nejsou zaměstnanci jeho Agrofertu a že ne všechno v životě lidské společnosti se dá koupit penězi“ (25. 10. 2013). K tomu je nutné přičíst externisty jako Bohumila Doležala, jehož jeden z titulků zněl „Zrození oligarchy“. Redakce si od svého chlebodárce zachovala vzdorovitý odstup: Andrej Babiš zůstal na stránkách novin „před“ i „po“ nemilován a obvykle i zapřen (85 %).

Mladá fronta Dnes svého majitele zmiňovala zpravidla v politickém kontextu a v rámci zpravodajského žánru – v souvislosti s preferencemi, kampaní, programem a kandidáty hnutí ANO. Program byl občas označen za „gumový“ nebo „komerční“ a samotné hnutí za „nesourodé“ a „populistické“, na druhou stranu daly regionální mutace deníku nemalý prostor příznivcům ANO, ať již formou rozhovorů (např. s královéhradeckým lídrem Ivanem Pilným „Nesmí o nás rozhodovat amatéři“) nebo reportáží (s Daliborem Dědkem – Majitel Jablotronu řekl bez obalu, komu dá hlas. Dostává ošklivé e-maily). Také v MfD se řešil Babišův vztah k StB a riziko berlusconizace, nicméně podnikatel zde obvykle dostával prostor k obhajobě. Trvalým terčem jízlivých poznámek byl pouze v článcích externích komentátorů (Stanislav Balík, Bohumil Pečinka). Několikrát bylo s rozpaky poukázáno na alianci Babišova ANO s hnutím Severočeši.cz, které je spojované s populismem a bojem proti nezaměstnaným. Podle vydavatelského kodexu zveřejněného 11. října má být Andrej Babiš uveden jako vlastník listu, kde to redakce „uzná za vhodné a potřebné pro informovanost čtenářů“. Nakonec to bylo pouze v 8 % případů, méně než u LN (15 %).

Týdeník 5plus2, který zatím nespadá do skupiny Mafra, o magnátovi s oblibou informovalo lichotivě (67 %) a informací o tom, kdo list vlastní, své čtenáře příliš neobtěžovalo (13 %). V předvečer voleb tak dotyčný „plnil kulturáky a náměstí“ nebo „si padal do noty“ se známými osobnostmi, apolitický čtenář si pak mohl přečíst o novém velkoodchovu, rekordně dlouhém chlebu z pekárny Penam nebo jeho dalších bohulibých aktivitách (př. Chlubit se charitou je mi proti srsti, říká podnikatel Andrej Babiš, 1. 8. 2013).

Poněkud nenápadný je z hlediska vztahu ke svému majiteli deník Metro. Ten se omezil na to, že několikrát akvizici Mafry ze strany Andreje Babiše suše konstatoval („Mafra je Babiše“ 27. 8. 2013) a nového vlastníka zmínil pouze v 8 % případů. Evidováno u něj bylo několik kontroverzních pasáží (např.  výměna názorů mezi Kalouskem a Babišem), vyhraněná kritika však zcela chyběla. Pokud jde o kladný tón, za zmínku stojí snad jen krátký předvolební rozhovor s vlastníkem (Babiš: Můžeme zastavit kmotry 24. 10. 2013).

Vztah Economie k Bakalovi

Zcela jiný obraz skýtá pohled na média vlastněná Zdeňkem Bakalou. Hospodářské noviny mají s webem Aktuálně.cz společný nejen skromný počet veškerých zmínek o něm (55), ale i to, že u nich vůči vlastníkovi lehce převážil negativní tón (11 %, resp. 13 %) nad tónem pozitivním (9 %, resp. 5 %). Oba týdeníky, Respekt a Ekonom, byly nanejvýš zdrženlivé a hodnocení podnikatele a jeho aktivit se vědomě vyhýbaly.

Pokud Hospodářské noviny a web Aktuálně.cz informovaly o Zdeňku Bakalovi negativně nebo ambivalentně, pak to bylo až na výjimky vždy v souvislosti s děním na Ostravsku spojeném s firmami OKD, NWR nebo RPG, v rámci něhož přitahoval největší pozornost ztrátový důl Paskov a uvažovaná schůze Zeman-Bakala v této věci. Příznivý kontext odkazoval u HN k pohybu akcií NWR a Bakalově cyklistické stáji Omega Pharma-QuickStep, Aktuálně.cz zmínilo podporu českému Aspen institutu a Bakalovu nadaci nabízející stipendia nadaným studentům. Oba tituly svého vlastníka přiznávaly víceméně programově (62 % u Aktuálně.cz a dokonce 87 % u HN), a to zpravidla hned za jeho jménem (HN), popř. v poznámce pod textem (Aktuálně.cz).

Ekonom se příležitostně dotýkal podnikatelských aktivit Zdeňka Bakaly, přičemž jej jako svého vlastníka úzkostlivě přiznával. Jednou seznámil se závěry šetření mezi žadateli o stipendium Bakalovy nadace (Výuka v Česku je nekvalitní, shodují se studenti).

Také Respekt zmiňoval svého vlastníka vzácně, a pokud tak učinil, reflektoval na etiku vztahu mezi majitelem a redakcí, např. v rozhovoru s Andrejem Babišem (Jsem realizátor a budovatel 1. 7. 2013) nebo v editorialu v září. Šéfredaktor Erik Tabery v něm vysvětlil, že když Respekt nemůže svého majitele chválit, nemůže jej ani kritizovat, a jako názorový týdeník si tedy může dovolit o něm nepsat.

Vztah Empresy k Soukupovi

Také pro Jaromíra Soukupa platilo, že o něm časopis Týden a hlavní zpravodajská relace TV Barrandov informovaly zpravodajsky, přičemž neopomněly dodat, že jde o jejich vlastníka. Kromě toho tak činily sporadicky, pouze pětkrát. Když měl Soukup vysvětlit, proč vedením své televize pověřil Vladimíra Železného, zaštítil se jeho zkušenostmi. Železný mu lichotku obratem vrátil – nechal se slyšet, že mu „imponuje práce, kterou vlastník TV Barrandov odvedl“ (Týden 29. 10. 2013).

Četnost a hodnotové zabarvení informací vybraných titulů o svých vlastnících        (období od 1.6. do 31.10.2013)

Resumé

Pokud jde o Andreje Babiše, každé z jeho médií se k němu vztahovalo trochu jinak. Lidové noviny se v reakci na nového majitele Mafry nejprve v létě odmlčely, nicméně v předvečer voleb navázaly na svou břitkou dikci směrem k osobnosti miliardáře z dřívějška. Změna vlastníka se tak u nich neprojevila v mediálním obsahu (ten se v daném ohledu nezměnil), ale odchodem řady význačných komentátorů. Mladá fronta Dnes se opírala o zpravodajskou dikci, o jisté vstřícnosti vůči jejímu majiteli by se snad někdy dalo uvažovat v jejích regionálních mutacích. Zatímco oba zmíněné deníky charakterizovala zdrženlivost až vzdor (LN), týdeník 5plus2 si na žádné takové skrupule nepotrpěl a vykresloval podnikatele v pochvalném světle, ať již se jednalo o hospodaření, sponzoring a především politiku. Pro deník Metro byl naproti tomu typický neutrální, až flegmatický postoj.

Zatímco Babišovy tituly přiznávaly svého vlastníka nesoustavně a spíše nahodile (celkově 10 %), u titulů držených Zdeňkem Bakalou byl pozorován návyk vlastníka deklarovat (celkově 76 %) a chovat se vůči němu zdrženlivě, což se projevilo v tonalitě zpráv a koneckonců i na objemu publicity. Zatímco HN zmínily Bakalu 55x, Lidové noviny se ve stejném období věnovaly Babišovi 186x. Tato disproporce byla ovšem do značné míry přirozená: zatímco Andrej Babiš s hnutím ANO rázně zamíchal s výsledkem předčasných voleb, Zdeněk Bakala – pomineme-li spekulace o jeho schůzce s prezidentem ve věci dolu Paskov – zůstal v politickém zákulisí. Zdrženlivost, ba ostych, byla zvláště patrná u Bakalových týdeníků Ekonom a Respekt. Druhý z nich na svém příkladu vícekrát tematizoval i etickou dimenzi vztahu mezi médii a jejich vlastníky.

Autor textu: Jan Jüptner, mediální analytik Newton Media (původně vydáno na Mediainfo.cz. Zveřejněno se svolením společnosti Newton Media, redakčně upraveno)