Autor textu MediaGuru
Nová data: Impuls se drží nad milionem, dál roste Radiožurnál
Rádio Impuls zůstává jedničkou rozhlasového éteru, stanici ČRo
Radiožurnál se dál daří zvyšovat počet posluchačů. Ukazují to nová
data Radioprojektu za 3. a 4. čtvrtletí 2019.
Rádio Impuls zůstává podle nových dat výzkumu poslechovosti Radioprojektu za druhé pololetí 2019 nejposlouchanějším tuzemským celoplošným rádiem. Denní poslechovost Impulsu představovala 1,018 mil. posluchačů, týdně potom rádio ve druhém pololetí v průměru poslouchalo 1,938 mil. posluchačů. Jde v zásadě o srovnatelné výsledky, kterých Impuls dosáhl v předešlém měření za druhý a třetí kvartál 2019.
Z první trojice nejposlouchanějších celoplošných stanic pokračuje pozvolný růst ČRo Radiožurnálu. Ve druhém pololetí loňského roku se denní poslechovost zvýšila o 18 tisíc posluchačů na 927 tisíc. Také v týdenním poslechu si Radiožurnál polepšil. Protože třetí Evropě 2 se denní i týdenní poslechovost mírně snížila (pokles je v rámci statistické chyby), dál se zvýšil odstup Radiožurnálu od Evropy 2. Radiožurnál předběhl Evropu 2 i v týdenních datech.
Čtvrtá v pořadí Frekvence 1 potvrdila své výsledky z předešlého měření za druhé a třetí čtvrtletí 2019.
Svoji poslechovost zvyšují i další stanice Českého rozhlasu: především to platí pro stanice Dvojka a Plus. Prvně jmenovaná navýšila poslechovost i v týdenních datech (mezikvartálně i meziročně).
Poslechovost (včera) celoplošných stanic, tis. osob
| 3+4Q/2019 | 2Q+3Q/2019 | kvartální změna (%) | 3+4Q/2018 | meziroční změna (%) | |
| Rádio Impuls | 1018 | 1021 | -0,3 | 1051 | -3,1 |
| ČRo Radiožurnál | 927 | 909 | 2,0 | 899 | 3,1 |
| Evropa 2 | 823 | 839 | -1,9 | 890 | -7,5 |
| Frekvence 1 | 681 | 690 | -1,3 | 730 | -6,7 |
| ČRo Dvojka | 326 | 317 | 2,8 | 288 | 13,2 |
| ČRo Plus | 99 | 97 | 2,1 | 92 | 7,6 |
| ČRo Vltava | 53 | 52 | 1,9 | 61 | -13,1 |
| ČRo Rádio Wave | 15 | 13 | 15,4 | 12 | 25,0 |
| ČRo D-dur | 11 | 5 | 120,0 | 5 | 120,0 |
| Zet | 9 | 7 | 28,6 | 8 | 12,5 |
| ČRo Jazz | 6 | 6 | 0,0 | 6 | 0,0 |
| Rádio Junior | 2 | 4 | -50,0 | 7 | -71,4 |
Zdroj: Radioprojekt, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark
V podílu na poslechovosti si ve druhém loňském pololetí polepšily obě vedoucí celoplošné stanice Impuls a Radiožurnál. Svůj podíl na poslechovosti zvýšila v nových datech také stanice ČRo Dvojka.
Typ zobrazení
Podíl stanic na poslechovosti (%)
| Hodnota | |
|---|---|
| soukromé regionální a lokální | 46.1 |
| Impuls | 13.1 |
| Radiožurnál | 11.0 |
| Frekvence 1 | 8.8 |
| Evropa 2 | 8.3 |
| ČRo regionální stanice | 5.4 |
| ČRo Dvojka | 4.6 |
| ČRo Plus | 1.0 |
| ČRo Vltava | 0.5 |
| ostatní | 1.2 |
Zdroj: Radioprojekt, 3+4Q/2019, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, hodnota se zobrazí najetím na příslušné pole
Mezi nadregionálními stanicemi se zmenšil odstup vedoucích stanic sítě Hitrádií před Rádiem Blaník. Obě nadregionální skupiny si v denních datech polepšily. Svoji poslechovost také navýšilo třetí Rádio Kiss. Dál roste poslechovost Fajn rádií.
Také poslechovost regionálních stanic na čele je vyrovnaná. Vedoucí Helax vykazuje denní poslechovost 83 tisíc osob, ČRo Brno 82 tisíc. Podle nových dat se snížila poslechovost rádia Krokodýl, naopak pozici vylepšilo Signál rádio.
Poslechovost (včera) nadregionálních stanic, tis. osob
| nadregionální | 3+4Q/2019 | 2Q+3Q/2019 | kvartální změna (%) | 3+4Q/2018 | meziroční změna (%) |
| Hitrádio total | 647 | 640 | 1,1 | 675 | -4,1 |
| Rádio Blaník | 640 | 619 | 3,4 | 558 | 14,7 |
| Rádio Kiss | 382 | 358 | 6,7 | 329 | 16,1 |
| Country rádio | 262 | 268 | -2,2 | 259 | 1,2 |
| Fajn Radio total | 254 | 218 | 16,5 | 203 | 25,1 |
| Rádio Beat | 246 | 256 | -3,9 | 240 | 2,5 |
| Rock Rádio | 115 | 121 | -5,0 | 116 | -0,9 |
| Rádio Čas | 103 | 101 | 2,0 | 97 | 6,2 |
Zdroj: Radioprojekt, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark
Poslechovost (včera) regionálních stanic, tis. osob
| regionální | 3+4Q/2019 | 2Q+3Q/2019 | mezikvartální změna (%) | 3+4Q/2018 | meziroční změna (%) |
| Rádio Helax | 83 | 90 | -7,8 | 77 | 7,8 |
| ČRo Brno | 82 | 83 | -1,2 | 94 | -12,8 |
| Rádo Krokodýl | 76 | 93 | -18,3 | 89 | -14,6 |
| Signál Rádio | 59 | 57 | 3,5 | 50 | 18,0 |
| Rádio Haná | 53 | 68 | -22,1 | 59 | -10,2 |
| Radio Contact Liberec | 44 | 55 | -20,0 | 45 | -2,2 |
| Rádio Rock Max | 40 | 55 | -27,3 | 45 | -11,1 |
Zdroj: Radioprojekt, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark
V roce 2020 se mění podíly rozhlasových obchodních sítí. Vzhledem ke změnám na rozhlasovém reklamním trhu je podle dat za druhé pololetí 2019 nejsilnější Media Club – Radio United total, zastupující mj. všechny komerční celoplošné stanice. Jeho podíl představuje 43,8 %. Radiohouse, který má ve svém portfoliu nadregionální i regionální soukromé stanice, má podle aktuálních dat podíl 31,3 %. Podíl stanic Českého rozhlasu se zvýšil na 22,7 % (+0,9 pb. ve srovnání s obdobím za 2. a 3. kvartál 2019).
Typ zobrazení
Podíl rozhlasových obchodních sítí (%)
| Hodnota | |
|---|---|
| Media Club - Radio United Total | 43.8 |
| Radiohouse | 31.3 |
| Český rozhlas | 22.7 |
| ostatní a nezastupované | 2.20 |
Zdroj: Radioprojekt, 2+3Q/2019, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark
-mav-
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.