Novela upravující přechod na DVB-T2 míří ke schvalování

Čt 27. dubna 2017 08:03 3 min

Sněmovna propustila do závěrečného schvalování novelu zákona o elektronických komunikacích, která má řešit přechod na nový formát digitálního televizního vysílání ve formátu DVB-T2. Dotýká se také mobilních operátorů, posiluje postavení Českého telekomunikačního úřadu, má posílit práva spotřebitelů a zvyšuje pokuty. Zatímco hospodářský výbor podpořil jen jeden pozměňovací návrh, poslanci jich do druhého čtení navrhli deset. Novelu by měli schvalovat v květnu.

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) řekl poslancům, že vláda se snaží, aby se přechod na DVB-T2 odehrál sociálně citlivě. Poslancům také vysvětloval, že přechod na nový formát je nutný, protože ČR musí kvůli dodržení mezinárodních závazků uvolnit nynější pásmo 700 MHz pro mobilní služby a musí tak postupovat koordinovaně se sousedními zeměmi. Pokud by tak neučinila, hrozily by jí podle něj mezinárodní arbitráže. Uvolněním zmíněného pásma by ale dopadlo na domácnosti v příhraničních oblastech, a proto je potřeba jim zajistit jinou formu nezpoplatněného televizního vysílání, jinak by o ni přišly.

Hospodářský výbor přijal návrh, který stanoví, že ukončení vysílání v dosavadním formátu DVB-T může vláda stanovit nejpozději na 1. únor 2021. Poslanec Ivan Adamec (ODS) dnes navrhl zvýšit některé pokuty za prohřešky mobilních operátorů, chce ale z novely vypustit možnost stanovit pokutu procentem z obratu firmy. Argumentuje například tím, že tento způsob je bezprecedentní a likvidační. Jeho stranický kolega Marek Benda navrhl mimo jiné z novely vypustit zcela tu část, která řeší přechod na DVB-T2, chce také, aby se nové licence prodávaly v dražbě.

Leo Luzar (KSČM) chce mimo jiné, aby výpovědní lhůta u smluv s mobilními operátory nesměla překročit 30 dní. Firmy to podle něj znemožní odrazovat zákazníky od odchodu ke konkurenci prodlužováním výpovědní lhůty. Do zákona chce také vložit opatření, aby zákazník musel výslovně souhlasit s prodloužením smlouvy uzavřené na dobu určitou, jinak by se automaticky změnila ve smlouvu na dobu neurčitou.

Markéta Pekarová Adamová (TOP 09 a Starostové) navrhuje, aby Česká televize musela nabízet při vysílání zahraničních dabovaných filmů nebo seriálů také jejich alternativu v původním znění s titulky.

-čtk-

Vojtechovska

Autor textu Martina Vojtěchovská

Reklama

Mohlo by vás zajímat

/media/trpbqvpk/jan-souc-ek_fikota_20231027_dsc_5712

# Aktuality # TV & video

Souček se pokusí dohodnout s ČT, soud odročil jednání na květen

Pá 20. února 2026 17:25 3 min

Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.

CT24_titulkovani