Autor textu Martina Vojtěchovská
Právo na ochranu novinářského zdroje lze v některých výjimečných případech prolomit, vyplývá z nedávného usnesení Nejvyššího soudu (NS). Jde například o situaci, kdy vlivný člověk poskytne žurnalistovi tajnou informaci s cílem zmařit vyšetřování korupce nebo jiné závažné trestné činnosti ve státních strukturách. Tehdy podle NS připadá v úvahu odposlech novináře s cílem zjistit, kdo a s jakým úmyslem informaci poskytl.
"Nemůže být v zájmu demokratické společnosti chránit osobu působící ve státních strukturách, která neveřejnou informaci vyzradí s cílem probíhající šetření zkomplikovat či dokonce zmařit jeho úspěšnost anebo proto, aby tímto způsobem dosáhla svého obohacení," stojí v usnesení, které má ČTK k dispozici. Oficiálně soud odůvodnění zatím nepublikoval.
Soudci ale zároveň zdůraznili, že náležitou ochranu musí nadále mít takový zdroj, který novináře informuje na základě poctivé pohnutky. Může to být například člověk, který chce upozornit na snahu zamést určitou kauzu pod koberec kvůli politickému tlaku.
NS svou obecnou úvahu zformuloval v usnesení, jímž odmítl jako nepřípustnou stížnost novináře Janka Kroupy. Reportér se domáhal toho, aby NS přezkoumal zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Kroupa se totiž domnívá, že jej policie odposlouchávala poté, co se dostal k protokolu o výslechu svědka v kauze údajné korupce kolem nákupu obrněných transportérů Pandur. Odmítnutí Kroupova podnětu ČTK potvrdil mluvčí soudu Petr Knötig, k obsahu se nevyjádřil.
Podle usnesení není Kroupa momentálně v procesním postavení, které podle trestního řádu umožňuje přezkoumat zákonnost odposlechu. O sledování svého mobilního telefonu má jen neoficiální informace. Trestní řád při tom předpokládá, že policie, žalobce nebo soud po pravomocném skončení trestního řízení informuje o provedených odposleších sledovaného člověka. Teprve poté začíná běžet lhůta pro podání návrhu k NS.
Kroupa označil současnou úpravu za nedokonalou. V podobné situaci jako Kroupa je podle dnešního vydání Práva také redaktor tohoto listu Jakub Svoboda. Ani on, ani Kroupa dosud nedostali vyrozumění o uskutečněném odposlechu. Právo uvádí, že se novinář nemusí o svém odposlechu oficiálně vůbec dozvědět, a nemá tak ani šanci nechat soudem přezkoumat jeho zákonnost.
-čtk-
Autor textu Martina Vojtěchovská
Nejsledovanějším pořadem sobotního večera po 20. hodině byly
v divácké skupině starší 15 let Zázraky přírody. Následovala
Všechnopárty a poté Superlov, který se zároveň stal těsně
nejsledovanějším pořadem v divácké skupině 15–54.
YouTube posiluje svou pozici na globálním trhu streamovacích služeb. Ve
dvaceti zemích překonal v průměrné denní sledovanosti Netflix, a to
především díky rostoucímu sledování na televizních obrazovkách.
Z pohledu tržeb a ziskovosti si ale nadále udržuje prvenství Netflix.
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 zůstává
v divácké skupině starší 15 let Všechnopárty. Následovala komedie
Marečku, podejte mi pero!, která měla zároveň nejvyšší sledovanost
v 15–54.