O přežití médií dnes více rozhodují jejich příjemci

Ekonomická udržitelnost médií se stále více opírá o zájem příjemců a závisí na schopnosti provozovatelů médií vzbudit v příjemcích zájem, aby taková média existovala. I to je jeden ze závěrů, který vyplynul z vystoupení řečníků na letošním ročníku mediální konference Prague Media Point, která se uskutečnila na konci minulého týdne. Sešli se na ní novináři, manažeři nebo zástupci akademické obce.

Klíčová otázka nejen pro tištěná média, spočívající v nalezení úspěšného byznysového modelu v 21. století, sice stále nemá univerzální odpověď, přesto z vystoupení zástupců médií prezentovaných jako úspěšná vyplynulo, že společným jmenovatelem jejich dobře nastartované cesty byl zájem čtenářů, jejich participace na obsahu média a také schopnost média společenské otázky, které přináší každodenní dění, řešit, nikoliv je jen popisovat.

Ján Simkanič, ředitel vydavatelství N Media, které je vydavatelem českého Deníku N, zmínil úspěšnou crowdfundingovou kampaň, kterou Deník N zahájil ještě před samotným spuštěním digitálního deníku. V českém prostředí je Deník N prvním, který se na poli online zpravodajství vydal cestou kompletního zpoplatnění obsahu (s výjimkou rubriky Minuta po minutě) a tedy financování založeného téměř výhradně na příjmech od čtenářů. „Crowdfunding nám ukázal, že potřeba kvalitního obsahu je v české společnosti značná,“ sdělil Simkanič posluchačům. Nastavené principy kvality vedly podle jeho názoru k tomu, že Deník N má v současnosti dvojnásobný počet předplatitelů, než původně při svém startu plánoval. V prosinci 2019 registroval 14 tisíc předplatitelů, měsíční návštěvnost podle Google Analytics má dosahovat cca 1,4 mil. unikátních uživatelů. Denně je pak souhrnně prodáno 4-5 tisíc výtisků tištěného vydání Deníku N.

Princip členského klubového financování je jedním ze tří hlavních pilířů financování lokálního švýcarského titulu Tsüri.ch. Nezahrnuje placený přístup k obsahu (paywall), ale placení klubového členství, které pak čtenářům přináší různé možnosti (nákupní slevy, slevy na vstupné kulturních akcí aj.). Vedle něho se opírá také o klasickou internetovou reklamu a rovněž o příjmy ze sponzoringu pořádaných komunitních událostí, popsal posluchačům vydavatel Simon Jacoby. Lokální magazín oslovuje především čtenáře ve věku 20-40 let, obsahově se zaměřuje na lokální dění v různých oblastech (politika, kultura, móda, servisní tipy atp.). „Pustili jsme se také do organizace eventů a workshopů, letos jsme jich uspořádali asi třicet. Naše žurnalistika je komunitního rázu, jsme sice start-up, ale letos bychom se mohli přiblížit k provozní nule,“ popsal Simon Jacoby model, na kterém švýcarský lokální titul funguje. Za klíčovou přitom považuje interakci se čtenáři. „Důležité je poslouchat komunitu. Každý druhý pátek mohou čtenáři vybrat článek, který zveřejníme, děláme výzkumy, monitorujeme zájem čtenářů a jejich problémy,“ uvedl.

Sara Kleinová, šéfredaktorka německého projektu Tee after Twelve, který má být jedním z prvních online médií zaměřených na žurnalistiku nabízející řešení, rovněž zmínila, že nejčtenější jsou články přinášející interakci se čtenáři. Téměř 90 % obsahu vychází podle jejích slov z čtenářských tipů. „Před šesti lety jsme si vytyčili, že se budeme zabývat žurnalistikou nabízející řešení. Nechtěli jsme jen popisovat problém, ale nabízet řešení. Zpočátku jsme nepřemýšleli o tom, jak na projektu vydělat,“ sdělila posluchačům Kleinová. Online magazín zprvu připravovali dva lidi, projekt vznikl jako vedlejší aktivita zaměstnanců PR agentury, která také poskytla finance na jeho existenci. V současnosti už má řadu spolupracovníků-dobrovolníků.

O nové formě vlastnictví tradičních tištěných regionálních novin promluvil André Støylen, CEO nadace norské banky DNB, která koupila v roce 2016 společnost Amedia, vydavatele nejrozšířenějších norských regionálních novin. DNB za tímto účelem ustavila nezávislou nadaci Amediastiftelsen, která je tak vlastníkem společnosti vydávající více než šedesát norských regionálních novin. Nadace banky DNB se podle Støylena věnuje pravidelně filantropické činnosti, do médií ale dosud neinvestovala. Když se v roce 2015 chtěl Telenor zbavit svého podílu v Amedii, zprvu nadace o možnosti zajímat se o vydavatele regionálních novin nepřemýšlela. „Později nás ale zaujalo, že jde sice o jednu firmu, která má ale mnoho lokálních podob, oslovuje komunitu a udržuje ji při sobě. Role, kterou tyto noviny hrají v lokálních komunitách, se nám jevila jako velmi zajímavá,“ popsal Støylen. Pro akvizici musela DNB založit z legislativních důvodů zcela novou nadaci. „Věděli jsme, že noviny jsou silnou lokální platformou, ale nebyli jsme si jistí dalším vývojem regionální novinařiny, a to vzhledem ke klesajícím prodaným nákladům. Věřili jsme ale ve výhodu našeho vlastnictví spíše než vlastnictví přes privátní fondy. Nás zajímá to, co se v regionech děje, ne samotný zisk, děláme to proto, že chceme být dobrými občany,“ přiblížil.

V současnosti mají regionální noviny Amedia 600 tisíc předplatitelů, zatímco v době, kdy do nich nadace vstupovala, jich měli 450 tisíc. Více než polovina ze všech předplatitelů mají být předplatitelé digitální. Jejich finanční přínos má být srovnatelný s tím, kolik přinášejí předplatitelé tištěného vydání. Celkové výnosy se letos začaly poprvé zvyšovat a zvýšila se také zisková marže. K těmto výsledkům pomohla skupině i akvizice prvního norského zpravodajského deníku Nettavisen. Amediastiftelsen tak hodnotí své rozhodnutí koupit regionální noviny jako dobré, i když si uvědomuje, že o čtenáře musí každodenně bojovat a že inzertní trh spíše klesá.

-mav-