Obrat českého výzkumného trhu přesáhl loni 3,96 mld. Kč, na čele stále Ipsos

Obrat českého výzkumného trhu přesáhl v loňském roce 3,96 mld. Kč. Vyplývá to ze zjištění spolku SIMAR, sdružujícího agentury pro výzkum trhu a veřejného mínění.

V meziročním srovnání se jedná o 5,5% pokles, který je podle SIMARu dán zejména aktuální ekonomickou situací i tím, že se některé projekty přesouvají z českého trhu do správy zahraničních entit. Svou roli hraje i nástup AI nástrojů. Umělá inteligence je hráči na trhu vnímána jako největší příležitost i hrozba zároveň, dodává výzkumný spolek. 

Mezi největší hráče na výzkumném trhu i nadále patří mezinárodní agentury Ipsos a Kantar. Do trojice nejsilěnšjích se řadí i NielsenIQ (NIQ), která ale nedodala data očištěná o zahraniční obraty a v tabulce tak kvůli neporovnatelnosti s ostatními nefiguruje. 

Připomínáme zároveň, že agentura GfK byla částečně začleněna pod agentury NIQ a YouGov. 

Členské agentury SIMAR tvoří 57,7 % celkového obratu trhu. Jeho výše představuje 2,288 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 9,2 %. 

Letos očekává 42 % agentur podobné výsledky jako minulý rok. Třetina dotázaných (33 %) si myslí, že se jejich obrat zvýší, nebo dokonce výrazně zvýší, čtvrtina (25 %) se domnívá, že naopak o něco klesne. 

Ziskových bylo v loňském roce 92 % agentur. Udržení ziskovosti bude v letošním roce podle 46 % agentur stejně obtížné, podle stejného podílu dotázaných obtížnější než loni.  

„Výzkumný obor čelí v současnosti nejedné výzvě. Kromě finančního tlaku ze strany zadavatelů se musí agentury nyní vyrovnat i s nástupem umělé inteligence, který je mnohými přirovnáván k podobné revoluci, jakou svého času způsobil ve výzkumu internet,“ podotýká předseda spolku SIMAR Radek Jalůvka. 

Umělá inteligence bude udávat směr 

AI se stává stěžejním tématem celého výzkumného oboru. Na jednu stranu přispívá umělá inteligence k automatizaci sběru dat, pomáhá s analýzou a celkově zjednodušuje práci. Na druhou stranu představuje ale i značné riziko. Je-li používána bez rozmyslu a dostatečných znalostí, může vést k zavádějícím závěrům. Její nebezpečí spočívá i v možném ohrožení ochrany osobních údajů. 

„Nástup AI od agentur vyžaduje schopnost adaptovat se na dynamicky se proměňující prostředí. Umělá inteligence přináší řadu možností k efektivnějšímu využití a dalšímu rozvoji tradičních výzkumných metod. Do budoucna bude nutné počítat s tím, že s jejím překotným vývojem poroste i tlak na etické a transparentní zacházení s daty,“ upozorňuje místopředseda SIMAR Tomáš Hynčica.

Spolu s AI získávají na důležitosti tzv. syntetická data. Vznikají také první výzkumy se syntetickými respondenty, kteří mohou doplňovat málo obsazované kohorty společnosti, či dokonce v určitých případech nahradit dotazování se lidmi. „Umělá inteligence také postupně umožní vstup do oboru i entitám mimo výzkumné agentury, například z řad marketingových agentur či firem specializujících se na vizualizaci dat. I z tohoto důvodu bude zapotřebí více než dřív dbát na kvalitu průzkumu, přesnost získaných dat a jejich správnou interpretaci,“ uzavírá za SIMAR místopředseda Michal Ševera.