Roklen24.cz staví i na výnosech z nových klientů
Ambicí webu Roklen24.cz je oslovovat klienty pro mateřskou skupinu, říká
Radim Krejčí.
Ambicí webu Roklen24.cz je oslovovat klienty pro mateřskou skupinu, říká
Radim Krejčí.
Podíl zobrazení stránek provedených z mobilních zařízení Apple se na všech trzích regionu střední a východní Evropy podle společnosti Gemius meziročně výrazně snížil. Pokles je trh od trhu různý. Nejvyšších hodnot dosahuje v Bělorusku, a to o 13 procentních bodů. Dále je výrazný pokles zaznamenán ve Slovinsku (-8 p.b.), v Maďarsku a Rumunsku (- 7 p.b.). V České republice pochází z mobilních zařízení od společnosti Apple téměř čtvrtina zobrazení stránek (duben 2016), před rokem to bylo téměř 30 %. Nicméně iPhone (15 % zobrazení) a iPad (10 % zobrazení) stále zůstávají nejpoužívanějšími mobilními zařízeními na trhu. Na dalších místech žebříčku nejpoužívanějších mobilních zařízení pro připojení k internetu nalezneme Samsung Galaxy S IV Mini a Samsung Galaxy S III Neo. Podíl zobrazení, které generují, se pohybuje pouze kolem 2,5 %. Infografika - podíl zobrazení stránek generovaných mobilními zařízeními od Apple Jediným trhem, kde je pozice Apple stabilní, je Rusko, kde více než polovina zobrazení stránek pochází z mobilních zařízení této značky. -stk-
Mapová aplikace Google Maps nabídne brzy nové možnosti inzerce.
Česká republika se podle průzkumu Evropské unie řadí v digitální vyspělosti na průměrné 17. místo. I z tohoto důvodu se digitální agenda dostává do popředí zájmu současné české vlády. Činnost ministerstev a dalších státních úřadů na digitálním poli od května koordinuje Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti. Ve své nové pozici koordinátora digitální agendy se stává gestorem Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu, vypracovaného v loňském roce. „Česká státní správa trpí velkou roztříštěností. Mnoho věcí už zde dobře funguje, problémem ale je, že se o nich obecně neví a nejsou navzájem koordinované,“ myslí si Tomáš Prouza, který se svou digitální agendou spadá přímo pod premiéra Bohuslava Sobotku. „Cílem je, aby naše nastavení bylo defaultně digitální. Budeme chtít prosadit praktické státní aplikace, aby mohl občan svá data poskytnout státu jen jednou a jednotlivé státní instituce si je mohly navzájem sdílet,“ dodává. Ke zlepšení digitalizace veřejných služeb mohou podle něj napomoci čipy v občanských průkazech či e-governmentové aplikace v mobilních telefonech. Základem pro českou digitální agendu je vybudování kvalitní vysokorychlostní internetové infrastruktury, na kterou bude stát čerpat v následujících letech až 14 miliard korun z evropských fondů. Dalšími prioritami jsou podle Tomáše Prouzy: (1) podpora digitální gramotnosti – implementování výuky digitálních kompetencí, včetně rekvalifikačních kurzů. Do roku 2020 plánuje ČR s přispěním EU fondů vynaložit na zvýšení digitální gramotnosti okolo 7 miliard Kč; (2) podpora a rozvoj e-government – plně elektronická komunikace s úřady, vyšší využití otevřených dat státní správy, digitalizace justice i zdravotnictví; (3) podpora e-commerce – budování příznivého prostředí pro začínající digitální společnosti a start-upy, ochrana spotřebitele při přeshraničním e-commerce; (4) kybernetická bezpečnost – posilování bezpečnosti kritické infrastruktury státu a uvolnění spolupráce se soukromými subjekty, vysokými školami a vědeckými institucemi; (5) „věci, se kterými si stát zatím neví rady“ – problematika sdílené ekonomiky, například zdanění taxislužby typu Uber nebo Liftago či ubytování v soukromí. „Pokud příležitosti digitální ekonomiky podceníme, nevyhnutelně začneme zaostávat za ostatními státy. Internetová ekonomika nezná hranic, o to významnější mohou být její dopady na hospodářství ČR. Odhaduje se, že využívání digitálních technologií v tuzemské ekonomice přispívá k HDP zhruba 3%. Vzhledem k široké škále, do které digitalizace zasahuje, se předpokládá, že reálný dopad na výkon hospodářství jde až k 10 % HDP,“ říká Tomáš Prouza. Potenciální roční přínos propojeného digitálního trhu se blíží 260 miliardám korun evropského HDP. V návaznosti na rozvoj digitálního trhu se předpokládá také vznik nových pracovních míst a profesí. -stk-
Onlinovým aktivitám Primy roste výkonnost, v plánu má další
rozšiřování HbbTV i programatické reklamy.
Pozorovatelé označují připravované změny za nejvýraznější
v desetileté existenci firmy.
Objem online reklamy se celosvětově zvyšuje, celkově by měla TV reklamu
přeskočit v roce 2017.
Mediální skupina Mafra rozšířila po několika týdnech testování nabídku programatických reklamních formátů o formát videoreklamy Outstream. Jde o alternativu k Instream videoreklamě. Chová se tak, že se při čtení článku objeví videopřehrávač a reklamní spot se spustí přímo v těle článku. Po skončení reklamy se celý přehrávač zavře. Aktuálně je tento formát nasazen ve většině článků na portálu iDnes.cz a Expres.cz a má celkem k dispozici reklamní inventory o velikosti více než 5 milionů přehrání týdně. Průměrná vyprodanost formátu je 28,4 %, průměrné CTR se pohybuje kolem 0,82 %. Délka přehrání reklamy se u 15vteřinového spotu pohybuje kolem 57 %, uvedla Mafra. „V programatickém prodeji reklamy vidíme tak jako ostatní hráči na trhu velký potenciál, snažíme se ve spolupráci s našimi partnery přicházet s novými formáty. V současné době přicházíme s nabídkou prodeje programatické reklamy nejen formou výprodeje, jak tomu bylo donedávna, ale i s nabídkou prémiových first look zobrazení reklamy. Outstream je prvním reklamním formátem v naší nabídce, který se bude prodávat výhradně programatickou cestou a v tuto chvíli prakticky znásobil nabídku našeho videoinventory,“ zdůvodnil Jiří Otevřel, ředitel strategie obchodu, pod kterého programatický prodej reklamy v rámci mediální skupiny Mafra spadá. Outstreamová reklama je primárně dostupná v nákupní platformě Adform v rámci inventory „R2B2 Video & Branding”. Z pohledu inzerentů jde o stejné kreativy, které se používají pro nákup Instream videa. Inzerent má navíc možnost cílit pouze na outstreamové pozice, nebo je naopak vynechat. Nákup je možný jak přímou aukcí, tak formou Private dealu. -mav-
Rozšíření svého portfolia směrem na Slovensko považuje společnost za
logický krok.
Vydavatelství Mladá fronta a ekonomický týdeník Euro zavádějí Euro newsletter. Bezplatný a denně rozesílaný zpravodaj s podtitulem Stačí minuta a víte to podstatné! obsahuje nejdůležitější informace z webu Euro.cz. Web Euro.cz vznikl nově na základech tištěného týdeníku Euro, který je vlajkovou lodí vydavatelství Mladá fronta. V první fázi rozesílek obdrží Euro newsletter více než 20 tisíc odběratelů. „Po nedávném spuštění nového webu Euro.cz rozšiřujeme nabídku informačních zpravodajských služeb o Euro newsletter a další novinky budou brzy následovat,“ řekl Erik Dvořák, ředitel divize Online vydavatelství Mladá fronta. Euro newsletter obsahuje informace z webu Euro.cz, obsah je ručně vybíraný přímo redaktory webu Euro.cz, zaměřuje se na zprávy z oblasti byznysu, ekonomiky, průmyslu, energetiky, financí, odkazuje i na finanční poradenství webu Finance.cz. Rozesílán je zdarma každý den ráno. -mav-