Ovládnutí, zestátnění, závislost. Tak Češi popisují státní financování ČT a ČRo

Veřejnost si v souvislosti s návrhem na převod financování médií veřejné služby pod státní rozpočet nejčastěji spojuje tuto změnu s riziky „ovládnutí“, „zestátnění“ a „závislosti“. Vyplývá to z nového průzkumu agentury ResSolution Group pro Český rozhlas a Českou televizi, který zároveň ukazuje, že téměř polovina respondentů vnímá připravovaný mediální zákon jako ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií.

Konkrétně 47 % dotázaných uvedlo, že návrh považuje za ohrožení nezávislosti ČRo a ČT, zatímco 34 % s tímto tvrzením nesouhlasí. Stejný podíl respondentů zároveň uvedl, že rozumí kritice návrhu, zatímco 30 % ji nechápe. Pocit ohrožení roste se vzděláním, nejvyšší je mezi vysokoškolsky vzdělanými respondenty (65 %) a silněji je přítomen také ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel. Napříč věkovými skupinami se výrazněji neliší.

Záměr změny financování veřejnoprávních médií je podle průzkumu spojen především s negativními asociacemi. Vedle „ovládnutí“ a „zestátnění“ lidé často uváděli také „závislost“, zatímco pozitivní konotace, jako „úspora“ nebo „spravedlnost“, se objevovaly méně často.

Průzkum se zaměřil také na vnímání případné stávky zaměstnanců Českého rozhlasu a České televize. Tu by jako oprávněnou vnímalo 45 % respondentů, i kdyby vedla k omezení vysílání, zatímco 33 % je proti. Zbývající část dotázaných se k otázce nedokázala vyjádřit. Právo na stávku podporují nejvíce lidé s vysokoškolským vzděláním (54 %) a mladí dospělí do 30 let.

Veřejnoprávní média jsou podle většiny respondentů vnímána jako důležitá součást mediálního systému. Celkem 64 % dotázaných je považuje za klíčový zdroj informací v krizových situacích. Obdobně silný je souhlas s tvrzením, že společnost potřebuje média veřejné služby nezávislá na vládě i soukromých vlastnících.

Více než polovina respondentů (54 %) zároveň považuje Český rozhlas a Českou televizi za nenahraditelnou alternativu ke komerčním médiím. Podobný podíl (53 %) souhlasí s tím, že jejich zpravodajství dostatečně reprezentuje různorodost názorů ve společnosti. Všechny tyto postoje posilují s rostoucím vzděláním, napříč věkovými skupinami i typy bydliště však zůstávají relativně stabilní.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral uvedl, že výsledky průzkumu vnímá jako potvrzení veřejné podpory role médií veřejné služby. „Velice si vážím podpory veřejnosti a těší mě, že lidé vnímají spojitost mezi změnou financování a možným ohrožením nezávislosti veřejnoprávních médií. Ve všech zemích, kde k takové změně v nedávné době došlo, byla média veřejné služby navíc vystavena i zmrazení rozpočtů nebo jejich snížení, což je v rozporu s požadavkem na stabilní, předvídatelné a udržitelné financování,“ uvedl.

Podobně se vyjádřil také generální ředitel České televize Hynek Chudárek. „Vnímám velmi pozitivně fakt, že veřejnosti není další fungování České televize lhostejné, že chápe veřejnoprávní roli obou médií, jejich potřebnost a nezastupitelnost ve společnosti. Aby Česká televize mohla i nadále své poslání naplňovat, je nutné zajistit stabilní, předvídatelné a udržitelné financování. To je nyní absolutní prioritou,“ řekl.

Výzkum pro ČRo a ČT provedla agentura ResSolution v květnu 2026 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let, celkem 2 041 respondentů.