Plzeňský Prazdroj vytvořil na chmelnici z kytek obří půllitr

Plzeňský Prazdroj v rámci nového projektu Kytky pro chmel nechal na deseti chmelnicích na Žatecku vyrůst rostliny, které vytvořily neobvyklou barevnou scenérii. Na jedné z chmelnic vyrostl dokonce obří půllitr z květin, vysoký 60 metrů. 

„Do řádků mezi chmel jsme na vybraných chmelnicích vysázeli rostliny. Ty pomáhají vyživovat pole, zadržují v půdě vláhu a brání její erozi. Opouštíme tak v posledních dekádách zažité způsoby zemědělství, kdy je půda na podzim rozorána a všechny živiny zmrznou, aby se pak do ní musely na jaře uměle dodávat. Jdeme na to podobně jako kdysi naše babičky a dědečkové. Vracíme se doslova ke kořenům a chceme pečovat o půdu přirozenou cestou. V těchto dnech květiny rozkvetly mnoha barvami. Až odkvetou, stanou se navíc i přirozenou pastvou pro ovce a půda tak získá další živiny,“ vysvětluje princip projektu Kytky pro chmel Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje. 

V nové iniciativě Kytky pro chmel se Prazdroj spojil s chmelařskou skupinou Arix Czech Hop a Českou zemědělskou univerzitou. Loni na podzim farmáři vyseli ve čtyřech lokalitách na Žatecku na deseti různých chmelnicích do meziřadí různé druhy květin, travin a dalších víceletých plodin. „Na části regenerativních chmelnic jsme použili směsi trav, jetelovin nebo vičenec, který je vytrvalý a má silné kořeny hluboké až 2 metry. Jinde jsme zase zaseli luční květiny. Dohromady jsme takto půdu mezi chmelovými rostlinami oživili na deseti hektarech, což odpovídá zhruba 15 fotbalovým hřištím. V takovém měřítku dosud nikdo regenerativní postupy při pěstování chmele v Česku nezkoušel,“ uvádí Ladislav Chvátal, majitel chmelařské skupiny Arix Czech Hop. 

Projekt je unikátní i tím, že jde o vědecký výzkum, kdy se bude kondice chmele a jeho výnosy na regenerativních chmelnicích porovnávat s chmelnicemi o stejné ploše a ve stejných lokalitách, které budou využívat konvenční způsoby zemědělství. Celkem je tak do projektu zapojených 20 hektarů chmelnic, které budou monitorovat moderní technologie, například meteostanice či půdní čidla. Průběžné vyhodnocení se bude dělat po každé sezóně s důrazem na výnos a kvalitu chmele, a vždy v porovnání s výnosem na konvenční chmelnici. „Celý vědecký projekt pak vyhodnotíme nejdříve za pět let. Je potřeba vidět chování rostlin a stav v půdě během několika vegetačních cyklů a také je nutné dát půdě čas, aby se do ní přirozený život díky kořenům meziplodin vrátil,“ dodává vedoucí projektu Ivan Tučník.

Návrat k tradičnímu farmářskému přístupu je další cestou, jak se Prazdroj snaží pomoci chmelařům bojovat s důsledky klimatické změny. Kromě iniciativy Kytky pro chmel má také projekt projekt Pro chmel, který se od roku 2021 zaměřuje na efektivní zavlažování chmelnic a na šetření s nedostatkovou vodou. 

-stk-