Podíl veřejných zakázek na komunikačním trhu tvoří 2 %
Objem veřejných zakázek v oblasti komunikace se meziročně zvýšil
o 26 %, i tak ale tvoří jen 2% podíl na trhu, ukazuje analýza AKA
a APRA.
Objem veřejných zakázek v oblasti komunikace v první polovině letošního roku se meziročně zvýšil o 26 procent. Důvodem je především oživení sektoru po době pandemie a opakovaných lockdownech. V první polovině roku 2020 bylo zadáno ke zhotovení celkem 434 zakázek v celkové výši 780 milionů korun. V letošním roce jich bylo za stejné období 326, jejich hodnota se však zvýšila na 990 milionů. I tak však tvoří veřejné zakázky pouhá 2 % z celkového objemu komunikačního trhu. Vyplývá to z analýzy společnosti CEEC Research pro Asociaci komunikačních agentur (AKA) a Asociaci public relations (APRA).
„Aktuálně sice zaznamenáváme nárůst v objemu veřejných zakázek, ale jejich podíl v celkovém objemu komunikačního trhu je stále velmi malý a za vyspělými státy výrazně zaostáváme. Ideálním příkladem je například nezvládnutá komunikace vlády v době pandemie. Ocitli jsme se v době, kdy byla včasná, cílená a srozumitelná, tedy profesionální komunikace směrem k občanům klíčová pro zvládnutí pandemie. Ochota státu tak činit ale zamířila prudce dolů,“ říká ředitel Asociace komunikačních agentur Marek Hlavica.
Zároveň dodává, že objem veškerých veřejných zakázek v komunikaci, kde se právě taková profesionální činnost odehrává, v loňském „covidovém“ roce spadl z 2,2 miliardy na 1,5 miliardy korun. „Například pětimilionové Irsko vynaložilo na ,covidovou' komunikaci s občany v loňském roce 260 milionů korun. V České republice byste však jakoukoliv covidovou kampaň v přehledu veřejných zakázek hledali marně,“ upozorňuje Hlavica s tím, že u zemí západní Evropy představují veřejné zakázky zhruba 15–20 %.
Letošní kampaň na podporu očkování kupříkladu iniciovala neformální iniciativa Cesta ven složená z odborníků na marketing, komunikaci, výzkum trhu a vysokých škol. Ve statistice se projevila dvěma zakázkami za 53 milionů korun.
Zmíněná analýza rovněž ukazuje, že situace v jednotlivých komunikačních oblastech je odlišná. Například objem veřejných zakázek v oblasti reklamy a marketingu vzrostl v první polovině letošního roku meziročně téměř dvojnásobně. „Nicméně v objemu investic se zde nyní pohybujeme pouze na 60 procentech celkových ročních čísel roku 2020. Z toho vyplývá, že druhá polovina roku 2020 byla co do objemu marketingových zakázek větší než první. Bohužel s ohledem na zpomalení pracovního tempa veřejných zadavatelů kvůli pandemii, letním dovoleným a také volbám nelze letos očekávat stejný vývoj,“ vysvětluje členka prezidia AKA Lucie Češpivová.
Podle Češpivové je prokázáno, že pomalý nárůst investic státu do komunikace má tragické dopady. „Asociace komunikačních agentur i Asociace public relations proto dlouhodobě apelují na ukotvení profesionální a funkční komunikace ve standardních procesech veřejné správy,“ dodává.
„Investice státu do public relations, v analýze vedené pod názvem ,práce s veřejností', jsou dlouhodobě naprosto minimální a v uplynulém pololetí se rovnaly čisté nule. Přitom potřeba vytvářet porozumění občanů pro způsob řešení veřejných záležitostí neustále roste. Pořád je třeba řešit rizika spojená s covid-19, blíží se předsednictví Česka v EU, dopadá na nás klimatická změna a téma udržitelnosti, sociální témata jsou čím dál naléhavější,“ vysvětluje člen výkonné rady APRA Michal Vlasák.
Z analýzy dále vyplývá, že v první polovině roku bylo z pohledu objemu meziročně zadáno asi o dvě třetiny méně tzv. komoditních služeb. Mezi ně patří tisk a výroba reklamních materiálů, které nejsou přímo vázané na komunikační projekty.
Očekávaný meziroční pokles zaznamenala také oblast event managementu. V první polovině roku 2020 byly zadány veřejné zakázky ve výši 72 milionů, letos to ve stejném období bylo pouze 57 milionů. Důvodem je zde především nemožnost pořádání akcí v důsledku pandemických restrikcí i větší pesimismus zadavatelů v této oblasti.
-stk-
# výzkum # research # reklama # marketing # AKA # komunikace # PR # APRA # veřejné výběrové řízení
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Souček se pokusí dohodnout s ČT, soud odročil jednání na květen
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.
ČT zavádí nepřetržité titulkování zpravodajského kanálu ČT24
Česká televize spustila nepřetržité skryté titulkování programu ČT24 ve
všech distribučních platformách s výjimkou HbbTV.
Magnesia nasazuje spoty s Formanovou k Českému lvu
Magnesia se po třech letech vrací ke svým spotům k Českému lvu. Hlavní
role se zhostila Antonie Martinec Formanová.