Autor textu MediaGuru
I v prodejnách s elektronikou je potřeba promýšlet jednotlivé
komunikační prostředky s ohledem na omezenou pozornost zákazníků.
Do roku 2020 dosáhne trh s elektronikou, který oslovuje především mileniály, hodnoty 3 trilionů amerických dolarů, hlavním tahounem budou chytré telefony, televize nebo IoT. Takto rostoucí trh si žádá intenzivní in-store komunikaci. Prodejny, ať už nezávislé, síťové, nebo umístěné v obchodních centrech, využívají různorodé komunikační prostředky. Které z nich se mezi prodejci těší největší oblibě, sledovala mezinárodní studie Storedits organizovaná asociací POPAI/Shop!, jež byla realizována v období od října 2017 do ledna 2018 na 109 obchodech v devíti zemích, včetně České republiky. Ve studii je oddělen pohled na prodejny, které jsou součástí značkových maloobchodních sítí, ty umístěné v obchodních centrech a zároveň nezávislé prodejny.
Přichází-li zákazníci k prodejně s elektronikou, první věc, která upoutá jejich pozornost, je výloha. Kromě obchodních center ji využívá třetina sledovaných obchodů, v České republice dokonce 60 %. Všechny tyto prodejny ve výloze využívají alespoň jeden POP prostředek. Až 39 % obchodů, především v Rusku a USA, se spokojí jen s jedním, 12 % pracuje se čtyřmi až šesti prostředky, přičemž polovina z nich se nachází na českém trhu.
U téměř čtvrtiny prodejen (24 %) jsou ve výlohách k vidění digitální obrazovky, jejichž globální hodnota dosahuje letos odhadem 23 miliard dolarů, což je o 17 miliard dolarů více než před pěti lety. Zásadní pro úspěch digitální komunikace na prodejně je především obsah, který je na obrazovkách vysílán. Podle POPAI je častým prohřeškem příliš dlouhá smyčka videa, která trvá i několik minut, i když zákazníci jí věnují jen několik sekund své pozornosti.
Dalšími prostředky, které se ve výlohách objevují, jsou samostatně stojící komunikační média (20 %), podstavce (17 %) nebo stolky (13 %), a to především na českém, německém a britském trhu. Naopak zřídkakdy jsou k vidění plakáty (15 %), podsvícené produkty (8 %) nebo ručně psané nápisy (5 %).
Některé prodejny ke komunikaci také využívají prostor před svým vchodem, často právě v případě, kdy nemají výlohy. Vnější zdi jsou pokryty plakáty u 28 % sledovaných obchodů, reklamní stojany „áčko“ se objevují v 26 % případů, bannery u 17 %.
Ještě před vstupem na prodejní plochy vysílají obchody s elektronikou na zákazníky několik sdělení najednou: nezávislé prodejny průměrně 2,9 sdělení, síťové 3,5 a v obchodních centrech 3,9. Nejčastěji se taková sdělení týkají slev, ale i pouhého představení produktů s cenou nebo produktových novinek.
Po vstupu do prodejny jsou zákazníci nejčastěji přivítáni samostatnými stojany (nejčastěji ve Španělsku, České republice a Francii), dekoracemi bezpečnostních rámů nebo závěsnými cedulemi. V menší míře jsou užívány digitální obrazovky, prodejní koše, paletová vystavení či podlahová grafika. Pouze 17 % prodejen vstupní zónu nevyužívá ke komunikaci či prezentaci zboží, přes polovinu z nich se nachází ve Velké Británii.
Vstupní zóna je přitom první příležitostí, jak nabídnout zákazníkům fyzickou zkušenost s produktem, čehož využívá více než 80 % sledovaných prodejců. V tomto ohledu je potřeba mít na paměti, že tato zóna často slouží jako „dekompresní“, tedy k přizpůsobení se prostředí a zorientování se v prodejně. Komunikace by tak měla být v této oblasti maximálně atraktivní a konzistentní, aby zákazníci věděli, co v ní mohou čekat.
Postupuje-li zákazník dovnitř prodejny, může narazit až na 18 různých druhů POP médií. Nejrozšířenější jsou samostatné stojany (76 %), plakáty (72 %), komunikace na regálech a pultech (68 %). Ve většině obchodních domů a síťových prodejen se také objevují brandová permanentní vystavení, naopak menší zastoupení (41 %) má u nezávislých prodejců. Mezi další prostředky patří regálové čelo, interaktivní produktové displeje, interaktivní či neinteraktivní digitální obrazovky. Poslední tři jmenované se na českém trhu používají zřídka, na rozdíl od podlahové grafiky či QR kódů, které se zde používají hojně.
Více než třetina prodejen (35 %) využívá rovněž konceptu shop-in-shopu, nejvíce tomu tak je ve Španělsku a České republice. Mezi značky, které se tímto způsobem prezentují nejvíce, patří Nespresso, Samsung, Sony a Apple.
I v prodejnách s elektronikou je potřeba promýšlet jednotlivé komunikační prostředky s ohledem na omezenou pozornost zákazníků. Ve výlohách by tak například neměla běžet několikaminutová videosmyčka, kterou spotřebitel nemá šanci zhlédnout celou, nebo ve vstupní zóně by se měla vyskytovat atraktivní a konzistentní komunikace. Uvnitř obchodu si lze pohrát i s pokročilejšími POP prostředky, od komplexnějších interaktivních vystavení po kategoriální, nebo značkové shop-in-shopy. Výzkum Storedits odhalil celou řadu dalších užitečných informací, které mohou přispět ke zlepšení úrovně i výkonu lokální POP komunikace v segmentu elektro.
Autoři textu: Daniel Jesenský POPAI CE & Martin Kingdon POPAI UK & Ireland
Pozn.: V případě zájmu o podrobnější výstupy z výzkumu Storedits Consumer Electronics kontaktujte kancelář POPAI Central Europe.
Autor textu MediaGuru
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.