Poslanci i vláda mají své návrhy, kterými chtějí snížit příjmy ČT a ČRo. Co se chystá?

Dva souběžně připravované legislativní návrhy mohou výrazně zasáhnout do financování České televize a Českého rozhlasu. Vedle vládního plánu převést financování veřejnoprávních médií z koncesionářských poplatků na státní rozpočet předložili poslanci koalice ANO a SPD také novelu, která by rozšířila okruh domácností a firem osvobozených od placení poplatků. Česká televize i Český rozhlas upozorňují, že změny ohrožují předvídatelnost financování a mohou být v rozporu s evropskými pravidly pro nezávislost médií veřejné služby (EMFA).

Vládní návrh ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) počítá s tím, že financování ČT a ČRo přejde od roku 2027 pod státní rozpočet. Česká televize by podle návrhu měla příští rok získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,07 miliardy korun. Oproti letošním rozpočtům by to znamenalo pokles přibližně o 1,4 miliardy korun. Klempíř v pondělí 25. května novinářům řekl, že vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby po vypořádání všech připomínek (je jich k jeho návrhu asi 400) v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve stejný den uvedl, že cílem vlády je splnit předvolební slib zrušení koncesionářských poplatků. „Neřeším vůbec obsah, co ty média vysílají. Já jsem úplně v pohodě s těmi zákony, co tam jsou. A stačí jenom to financování, říct, kolik peněz dostanou, a tu inflační doložku,“ řekl po jednání vlády.

Podobně se vyjádřil i předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD). Podle něj je hlavním cílem splnit slib o zrušení koncesionářských poplatků pro domácnosti i firmy.

Vedle vládního návrhu ale skupina poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) předložila novelu, která by rozšířila osvobození od televizních a rozhlasových poplatků. Nově by je nemuseli platit senioři starší 75 let, držitelé průkazů TP, ZTP a ZTP/P, nezaopatřené děti a firmy do 50 zaměstnanců místo současných 24. Návrh je řešen prostřednictvím novely Zákona o rozhlasovém a televizním poplatku. 

Předkladatelé tvrdí, že změna nepředstavuje zásadní zásah do stability financování médií veřejné služby. Opozice i vedení médií ale varují před výraznými výpadky příjmů.

Podle mluvčího České televize Michala Pleskota by jen osvobození seniorů nad 75 let mohlo znamenat pokles rozpočtu ČT zhruba o jednu miliardu korun. Dalších 87 milionů korun by představoval výpadek od právnických osob. „Navrhovaná poslanecká iniciativa znemožňuje předvídatelné a stabilní financování veřejnoprávních médií a je pro Českou televizi zcela nepřijatelná,“ uvedl Pleskot.

Také Český rozhlas (ČRo) upozorňuje na rizika spojená s nepředvídatelností financování. „Jakékoliv legislativní kroky, které by aktuální nastavení měly změnit, odmítáme,“ uvedl ČRo. Rozhlas odhaduje dopad novely na 250 až 300 milionů korun ročně. „V případě, že dojde ke změně v průběhu roku, bude to znamenat zásah do předvídatelnosti médií veřejné služby a proto i rozpor s evropským nařízením EMFA,“ upozornil Český rozhlas.

Kritici návrhů mluví o ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií. Bývalý ministr kultury Martin Baxa označil návrh za „další úder proti nezávislým médiím veřejné služby“. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan uvedl, že změny mohou dostat obě média „v podstatě ze dne na den“ pod silný finanční tlak.

Na připravovaný zákon o médiích veřejné služby upozornila také Andrea Hoffmannová (Piráti), která se obrátila na Benátskou komisi Rady Evropy a Evropskou komisi. Podle Pirátů může návrh ohrozit nezávislost médií veřejné služby a být v rozporu s Evropským aktem o svobodě a médií.