Proti dezinformacím už vzniklo několik webů

Dezinformace se v poslední době stala nepřehlédnutelnou součástí mediální sféry. Dezinformační weby, cíleně šířené falešné zprávy neboli fake news a relativizace pravdy představují témata, kterými se dnes vážně zabývají i političtí reprezentanti. Ve dnech 15. až 19. května se jim věnoval mezinárodní Stratcom Summit.

„Musíme si uvědomit, že to, co dnes lidi ovlivňuje, nejsou jen ověřená fakta, ale především emoce,“ zdůraznil Mark Laity z NATO s tím, že s emocemi umí ruská propaganda velmi dobře pracovat.

Média, která v boji proti dezinformacím hrají zásadní roli, si jen se suchými fakty nevystačí. „Kromě toho, že v našem zpravodajství přinášíme ověřená fakta a citujeme lidi, kteří opravdu existují, se snažíme přicházet i s pozitivními příběhy, ukazovat příklady správného veřejného fungování a výhody, které z toho pro lidi plynou,“ popsal Thomas Kent, šéf rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), vysílající dnes ve 23 zemích v 26 jazycích.

Vedle toho je RFE/RL, které své rozhlasové vysílání rozšířilo o televizi, mobilní aplikaci, sociální sítě a podcasty, aktivní i v podpoře mediální gramotnosti a nezávislé žurnalistiky. K ověřování faktů spustilo kupříkladu webový projekt Polygraph.info, kde je možné si jednotlivé globálně šířené dezinformace ověřit. Podobné projekty provozují po světě i jiná média, zmiňme například nástroj „Le Décodex“ francouzského deníku Le Monde. Dále funguje britský projekt Facts, jenž je primárně určen pro novináře, či český Manipulátoři.cz. Na výroky politiků se zaměřují americké portály Politifact.com a Factcheck.org, v Česku Demagog.cz. Od ledna v České republice při ministerstvu vnitra funguje také Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, jehož jedním z úkolů je upozorňovat na dezinformace dotýkající se vnitřní bezpečnosti státu.

Z pohledu monitoringu médií a datové analýzy chce boji proti dezinformacím, především těch původem z Ruska, přispět projekt Beacon, za nímž stojí International Republican Institute (IRI). Kromě práce z daty se zaměřuje na pořádání kulatých stolů se skupinami napříč společenským spektrem, určeny jsou pro média, politiky, akademickou i byznysovou sféru. „Musíme si uvědomit, že dezinformace nejsou součástí jen dezinformačních webů, ale dostávají se i do standardních médií, které jsou dlouhodobě podfinancovány,“ uvedla Miriam Lexmanová z IRI a poukázala na to, že i standardním médií není vzdálená praxe tzv. clickbaitové rýžování, označující záměrně emočně vyhrocené zprávy, které přivádějí návštěvníky na web s reklamou. „Titulek je vyhrocený, a i když samotný text poté poskytuje vyrovnané pohledy na věc, škoda už je napáchána. Většina lidí totiž už dnes čte jen titulky,“ myslí si Lexmanová.

Podle novináře týdeníku The Economist Edwarda Lucase, autora knih Nová studená válka či Klam, je zapotřebí také podrobně zkoumat, kdo všechno dezinformační informace šíří, kdo se účastní prokremelských akcí a toky ruských peněz směřujících na politiky.

V neposlední řadě nestačí podporovat jen investigativní média, svou nezastupitelnou roli v ovlivňování názorů v populaci totiž mají i lokální média, jejichž dopad se často podceňuje.

Česká média jsou ve srovnání s visegrádskými zeměmi zatím dezinformační kampaní nejméně ohrožena. Více než polovina Čechů (56 %) stále vnímá mediální krajinu stejně diverzifikovanou jako před pěti lety. Vyplývá to z výzkumu institutu Globsec. I přesto však dezinformačním webům důvěřuje více než tradičním médiím už čtvrtina české populace, jak ukázal průzkum agentury STEM, který si nechal zpracovat think tank Evropské hodnoty. 

„Obětí dezinformací nejsou lidé, kteří jim bezmezně věří, ale ti, co už neví, čemu mají věřit. Jejich nebezpečí spočívá v nastolení situace, kdy nikdo nevěří ničemu,“ dodal Mark Laity. Pro úspěch boje proti dezinformacím je tak nutné vědět, co je důležité a co ne, a proto je potřeba zkušených lidí.

-stk-