Autor textu MediaGuru
Radiožurnál pokračuje v růstu poslechovosti
Růst poslechovosti potvrzuje Radiožurnál, nejposlouchanější zůstává
Impuls, ukazují nová data.
Vývoj poslechovosti rádií ve druhém a třetím letošním čtvrtletí je stabilní. Ukazují to nová data výzkumu Radio projekt, která byla ve středu zveřejněna pro odbornou veřejnost. Denní poslechovost rozhlasu dosáhla ve sledovaném období 5,670 mil. posluchačů (64,2 %). Poslechovost v delším období (v posledních sedmi dnech) představovala 7,651 mil. (85,7 %).
Mezi celoplošnými stanicemi stále zůstává Rádio Impuls nejposlouchanější stanicí s odhadovaným počtem posluchačů nad 1 milion (1,050 milionu). Jeho výsledky jsou ve srovnání s uplynulými výsledky stabilní. Také výsledky ostatních celoplošných stanic se příliš nemění – mírné snížení u Frekvence 1 je v rámci statistické chyby.
Nejvyšší nárůst si v poslechovosti celoplošných stanic opět připsal Radiožurnál. Oproti minulému období prvního pololetí získal téměř 3% nárůst. V meziročním srovnání přibylo Radiožurnálu 50 tisíc nových posluchačů.
V meziročním srovnání si nejvýznamněji polepšila programová síť BBC (Zet), která patří společnosti Lagardere.
V datech se poprvé objevují i výsledky stanice ČRo Plus, která vysílá od letošního března. Její denní poslechovost dosahuje 19 tisíc posluchačů.
Vývoj poslechovosti celoplošných stanic v tis., 1.4.-30.9. 2013
Zdroj: Radio projekt, STEM/MARK, Median, poslechovost včera
Mezi regionálními stanicemi zůstává nejposlouchanější Rádio Blaník, přestože jeho poslechovost se ve srovnání s předešlým obdobím prvního pololetí a druhého a třetího loňského čtvrtletí mírně snížila. Na druhé místo mezi regionálními stanicemi se dostalo Country rádio, polepšily si také stanice především Rádio Beat, Rock Rádio a Kiss Hády.
Vývoj poslechovosti TOP regionálních rádií v tis., 1.4.-30.9. 2013
Zdroj: Radio projekt, STEM/MARK, Median, poslechovost včera
Mezi rozhlasovými sítěmi patří nejvyšší podíl zastupitelství MMS (38,6 %), které si oproti poslednímu měření polepšilo o 0,5 procentního bodu. Druhé je RRM s podílem 38,2 % (-0,2).
Podíl rozhlasových sítí v %, 1.4.-30.9. 2013
Zdroj: Radio projekt, STEM/MARK, Median
-mav-
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Koalice změny poplatků pro ČT a ČRo dnes nepředloží, návrh nemá hotový
Vládní koalice nakonec v úterý návrh na snížení poplatků pro Českou
televizi a Český rozhlas nepředloží. Zdůvodňuje to tím, že ho ještě
nemá hotový.
Opozice navrhne Sněmovně jednat o plánu týkající se poplatků ČT a ČRo
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost. „Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci. „Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců. Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání. Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak. Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.