Regionální novinařina je ve střetu zájmů dvojsečná

Soustavná práce se zdroji i čtenáři, ještě větší důraz na novinářské principy. To jsou některé ze zásadních předpokladů kvalitní regionální žurnalistiky, které zazněly na dalším ze série novinářských setkání uspořádaném Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

NFNZ ve spolupráci s Katedrou mediálních studií a žurnalistiky FSS MUNI uspořádal setkání pro regionální novináře a novinářky v Brně. Akce se zúčastnilo kolem 40 zástupců z regionálních redakcí napříč republikou. Kromě networkingu bylo možné si i poslechnout několik přednášek odborníků a regionálních novinářů s tipy, jak specifickou novinářskou disciplínu zvládat.

„Klíčovým pravidlem novinářské práce je nestrannost a absence střetu zájmů, což prakticky všechna seriózní média a novinářské organizace reflektují ve svých etických kodexech,” připomněla na setkání Jana Ustohalová, která v jihomoravské metropoli působí jako reportérka přes dvacet let, z toho posledních pět pro Deník N.

Ustohalová ale  dodala, že v praxi se novináři mohou o dodržování nestrannosti akorát snažit. V případě novinářů, kteří působí v regionech a pokrývají lokální témata, to podle ní platí dvojnásob. Právě na specifika regionální žurnalistiky se poslední setkání kolem 40 zástupců z oboru zaměřilo.

Střetu zájmů se zcela vyhnout nelze 

„Se střetem zájmů se častěji setkávají regionální novináři, protože se pohybují víc v místní komunitě,” vysvětlovala Ustohalová. Zatímco je tedy podle ní pro regionální novináře zásadní, aby se v místních poměrech skvěle orientovali a budovali si síť kontaktů, tak o to snadněji se pak mohou dostávat do eticky problematických situací. „Pokud bychom brali etické kodexy a požadavek nestrannosti doslova, nesměl by novinář fungovat jako člověk, tedy mít rodinu, děti, kamarády, koníčky a podobně,” dodala.

Na druhé straně ale právě zapojení do místní komunity je pro práci Ustohalové velmi užitečné. Osobní vztah podle ní vede například k větší otevřenosti respondentů a v některých případech má dokonce rozhodující slovo v tom, jestli se s novinářem vůbec někdo bude bavit. Ustohalová nicméně zdůrazňuje, že je namístě vždy zvažovat, nakolik se autor ve střetu zájmů nachází a případně o něm čtenáře informovat.

Na vesnici se před čtenáři neschováte

S tím souhlasí medioložka a vedoucí katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity Lenka Waschková Císařová. Podle ní má dobré jméno pro lokální novináře mnohem zásadnější význam. „Lokální novináři a média svou pozici v daném místě soustavně a dlouhodobě budují, navazují vztahy se zdroji i čtenáři. Důvěra a osobní kontakt je v případě regionální žurnalistiky zásadní a je tudíž ještě důležitější, aby novinář i médium měli mezi místními dobré jméno,” uvedla Waschková Císařová.

Toho se podle ní dosahuje kromě transparentnosti a upřímnosti směrem k příjemcům sdělení také tím, že se novinář a médium vyhýbá propojení s místními mocenskými skupinami a aktivně pracuje na své důvěryhodnosti. „To neznamená, že nesmějí dělat chyby, ale pokud je udělají, tak se s nimi musejí otevřeně vyrovnat,” dodala Waschková Císařová.

Podle ní z toho plyne, že kvalitní lokální novinář, který je odpovědný vůči lokální komunitě a svým čtenářům, nepodléhá pocitu vlastní důležitosti a neomylnosti a spolupracuje s ostatními novináři. K usnadnění komunikace nejen mezi regionálními novináři NFNZ přítomným doporučilo online diskuzní fórum .

Technologie pomáhají i v regionální novinařině

Setkání se zúčastnil i datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka, aby kolegům ukázal, co z principů datové žurnalistiky mohou využít i ve své práci v regionech. Nespočet důležitých dat, například záznamy o dopravních nehodách, probíhající soudní líčení či novinky na úředních deskách, lze dnes jednoduše dohledat na internetových stránkách daných institucí. „Stačí jen vědět, kde a jak hledat. Užitečná je i funkce Google alerts, která vás upozorní, jakmile se na webu objeví něco, na co čekáte nebo co vás dlouhodobě zajímá,” radil Cibulka.

Josefa Šlerka z NFNZ ukázal, jak pracovat s celou řadu digitálních nástrojů využívajících technologii umělé inteligence, které mohou novinářům pomoci v jejich práci. „S všeobecně známým nástrojem ChatGPT-4 od Open AI je dobré pracovat jako s někým, kdo je můj kolega. Já jsem jí třeba přidělil roli editorky Jarmily, se kterou lze konzultovat svou práci a dostávat od ní feedback. Může vám pomáhat s dohledáváním částí textu, které vyžadují fact-checking či tvořit titulky pro články,” vysvětlil Šlerka.