Transtelevizní romance
Láska, která sahá za hranice skutečného světa až do toho televizního.
Rande vždy ve stejný vysílací čas. Schůzka u jakékoliv obrazovky.
Přepínání kanálů zakázáno. Tak vypadá jedna romance z dalekého Peru.
Láska, která sahá za hranice skutečného světa až do toho televizního.
Rande vždy ve stejný vysílací čas. Schůzka u jakékoliv obrazovky.
Přepínání kanálů zakázáno. Tak vypadá jedna romance z dalekého Peru.
Zamýšleli jste se někdy nad tím, jaké to je trávit vánoční svátky
s kamarádem drakem, který tak rád kolem sebe chrlí oheň? No tak,
sněhuláka stavět ani nezkoušejte, bruslení se taky příliš nedoporučuje
a o vánočním stromečku ani mluvit nebudeme. Ale nějaké výhody to přece
jen má…
Znáte ty návštěvy, které když přijdou k vám domů, utrousí tu a tam
nějakou uštěpačnou poznámku typu „No tady by už potřebovalo
uklidnit!“, „A vám se rozbil vysavač?“ nebo „Ten stůl byste
potřebovali už nový!“. Tyto nežádané kritiky nechce poslouchat nikdo, a tak je na čase je umlčet.
Co takhle dát si večer po práci drink? Jen jeden? Abyste si trochu odfrkli.
Barman vám ho namíchá, vy sedíte na baru, vychutnáváte si ho a pak… se
začnou dít takové divné (halloweenské) věci.
Kulisy, komparz, kaskadéři a pauza, kdy režisér objasňuje herci možná
úskalí při natáčení reklamy. Ta je totiž na obsahovou platformu, tedy
něco jako pííííííp, ale píííííííp se přitom nesmí vyslovit.
Není vám to jasné? Nevadí. Podívejte se a pochopíte.
Celá historie ••••• •••••••• se započala v roce
1864, kdy byla v Moskvě založena destilérka, jejíž produkty si oblíbili
i carové. V roce 1917 však musel její majitel z Ruska uprchnout, ale
naštěstí se mu to podařilo i s jednou lahví pod kabátem. A potom
následovala řada dalších dobrodružství, v nichž to bylo s lahví
s průzračným alkoholem na hraně.
Malé auto, jeden řidič, jeden nepřiznaný pasažér a střežený hraniční
přechod, přes který se jen tak někdo nedostane. Necelé čtyři minuty a napětí, že by se dalo krájet…
Představte si svět, kde je vše možné. Můžete se zde prohánět vzduchem
na žlutém člunu s palmou, otočit hlavu o 360 stupňů, měnit si vlasy
podle momentální nálady či si jednoduše prohodit s někým polovinu těla.
Závisí jen na vaší fantazii a tak trochu i na malých barevných
kostičkách.
Když v noci ne a ne zabrat, doporučuje se počítání oveček. Jedna, dvě,
tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět… zzzzzzz. Ale když ani to
nepomůže a počet oveček dosahuje závratných výšin, je možné si teď
pustit Ikea Slow TV a nechat se kolébat mořskými vlnami a velmi pomalým
čtením z letošního katalogu.