Nejkreativnější neolympijské reklamy
Sponzorská práva k olympiádě nejsou právě levnou záležitostí. Není
proto divu, že si řada firem pravidelně vypomáhá propagací „nejmenované
sportovní události“.
Reklama
Rok 1948: Mezník nejen pro reklamu
Rok 1948 v Československu je tradičně chápán jako synonymum markantních změn v oblasti politické, ekonomické i sociální. Celková proměna československé společnosti se dotkla pochopitelně i oblasti reklamy, která stačila po ukončení 2. světové války sotva nabrat znovu ztracený dech. Zbytečně, jak se zdálo. Vzestup.... Ihned po ukončení války a kapitulaci Německa došlo k obnovení Československé republiky, která již bez území Zakarpatské Ukrajiny pokračovala v duchu prvorepublikových tradic a zvyklostí. Podniky převzala ihned prozatímní národní správa a začalo se s obnovou původní produkce. Bohužel většina továren hlásila mohutné škody na skladových zásobách, či nemožnost zahájit produkci okamžitě. Největší materiální škody byly způsobeny bombardováním a požáry, kvůli tomu firmy přišly také o téměř veškerou reklamní produkci - po válce tak dychtivě žádanou. Tato situace iniciuje zároveň značný zájem o reklamu a vznikají tak nové a nové reklamní společnosti, které své služby nabízejí ve stále dokonalejším provedení. Mezi těmi, které v tomto období vznikly, je i reklamní kancelář Rapid, o které ještě uslyšíme v souvislosti s následujícím obdobím. Prohlašuje se za „přísně odbornou, nepolitickou insertní a reklamní kancelář”, která nabízí svým klientům i tzv. službu „zprostředkovatelskou”, což v praxi znamenalo výběr konkrétních médií vzhledem k cílovým skupinám. V podstatě dnešní mediální plán. Kromě toho se objevují v duchu moderní doby nové reklamní prostředky a kanály, absolutním hitem doby se pak stává možnost inzerovat v letadlech Československých aerolinií a oslovit tak zahraniční klientelu. „Nejvýhodnější propagační možnost” - inzerovat v letadlech ČSA - nabízela i reklamní agentura REKLAMA A. Čedíka, toho času v držení Vladislava Jedličky. Reklama v krátkém období let 1945-č8 stihla navázat na předchozí relativně úspěšné období do roku 1939, ba co víc, od začátku se profilovala jako samozřejmá, efektivní a nutná součást každého tržního subjektu. ...A pád Současně s pozitivní situací na reklamním trhu se však zhoršovala situace hospodářská, vláda nedokázala ustát krizi vyvolanou nedostatkem zboží a neschopností produkce a vše dokonalo rozhodnutí neúčastnit se poválečné obnovy Evropy dle tzv. Marschallova plánu, který nabízel rozumnou cestu nastartování evropských ekonomik. Nic neřešil ani „Dvouletý plán hospodářské obnovy” - tzv. Dvouletka, která jen anticipovala příchod centrálně plánovaného systému. To už však přichází rok 1948, kdy se dosud demokratické Československo odchyluje od dosavadní politické, ekonomické i sociální politiky a nastoluje vládu jedné strany - Komunistické strany Československa. Ta vidí svůj vzor především v Sovětském svazu a ve snaze nastolit nové pořádky co nejdříve, distancuje se od všech připomínek starých pořádků demokracie. Reklama jako nástroj trhu a především připomínka ekonomického systému, který v očích nové vlády tak selhal, je v tomto okamžiku odsouzena k minimalizaci svých aktivit. Rokem 1948 zdánlivě končí klasická inspirativní a efektivní reklama. To, co reklamní obor však ještě čekalo v letech následujících, bylo neméně dobrodružné... Ani „Dvouletka” nesplnila očekávání... Autorka textu: Kateřina Hlouchová
Batman v hlavní roli reklamy
Nový Batman je od minulého týdne k vidění v českých kinech a zatím si
vede úspěšně. Kromě Gothamu se však tento komiksový hrdina rád objevuje
i v reklamě.
LOH: ve znamení protestu proti outdooru
Olympiáda není jen zlatým hřebem reklamních zadavatelů, ale i výbornou
příležitostí, jak proti reklamě protestovat. Přesně toho využila
umělecká skupina Brandalism.
Olympiáda v pojetí české reklamy
Letní olympijské hry začínají již dnes. Přinášíme přehled, jak se na
ně připravili čeští zadavatelé reklamy.
Nápady světové reklamy: domácí zvířátka
Výrobci krmiva pro domácí mazlíčky mají v reklamě zásadní výhodu:
psí oči zabírají téměř na každého. Vybíráme reklamy, které spíše
než mimiku němých tváří kladou důraz na kreativitu.
Nejlepší olympijské reklamy 2012
Letní olympijské hry v Londýně jsou za dveřmi. Přinášíme výběr těch
nejlepších reklam na oslavu světového sportovního klání.
ČEZ spouští TV olympijskou kampaň s Petrou Kvitovou
Společnost ČEZ si pro podporu letní olympiády vybrala tvář tenistky Petry
Kvitové. Poprvé v historii se ve své kampani také pouští do prostoru
sociálních médií.
Protektorátní reklama aneb všechno na příděl
Období tzv. Protektorátu se do historie českých dějin zapsalo jednou provždy jako jedna z nejtěžších kapitol a stejně tak zapůsobilo i v oblasti reklamy. Veškeré moderní přístupy, nové formy reklamní komunikace i rozvoj jako takový se ocitl ze dne na den v troskách. 15. března 1939 zmizela z mapy Evropy Československá republika a nahradil ji Protektorát Čechy a Morava. Československo přišlo o 30 procent svého původního území a tento atak neznamenal „jen” národní, společenskou, politickou a kulturní, ale z našeho hlediska především hospodářskou destrukci. Připojením okrajových částí k Říši jsme přišli o především významné průmyslové podniky, kromě toho se ve všech ostatních významných podnicích nastolila nucená správa, která měla za následek naprostou kontrolu veškeré produkce. V roce 1940 tak Němci kontrolovali a fakticky spravovali výrobu v takových firmách jako Škoda, Schicht, Poldi Kladno, Vítkovické železárny a mnohých dalších, které až do té doby určovaly významným způsobem rozvoj reklamy. Reklama se vrátila do rukou malých živnostníků a obchodníků, kteří však na její inovaci ve ztížených tržních a ekonomických podmínkách mohli myslet jen stěží. Pokračuje trend smaltovaných či plechových cedulí a hromadně se tisknou reklamní letáky, brožurky či pohlednice - jejich nespornou výhodou je levná pořizovací cena. Cena se stává rozhodujícím faktorem především kvůli zavedení jednostranně diskriminujícího kurzu, kdy se tzv. protektorátní koruna má k německé marce v poměru 1:10. Dalším drastickým zásahem je naprostá likvidace podnikatelských a obchodních aktivit židovského obyvatelstva (včetně majetku - tzv. arizace), tím dochází k dalšímu omezení produkce a distribuce zboží. Koupěschopnost obyvatel se minimalizuje po zavedení potravinových lístků, které se zavádějí plošně dne 2.10.1939 a vzápětí je následují poukázky na šaty a obuv. Tímto nařízením se dostává pod centrální kontrolu nejen veškerá produkce, ale také spotřeba obyvatel. V takto nastaveném vysoce úsporném režimu je vlastně reklama jako nástroj prodeje přebytečná. Je předem dáno, kolik si kdo čeho může koupit, lidé ve své podstatě nepotřebují žádnou stimulaci k tomu, aby nakupovali - oni chtějí, ale nemohou. Přesto za období Protektorátu vzniklo několik filmových reklam, především v prvních letech války, rozvíjí se neonová reklama, avšak bez výrazných vnitřních proměn. Nápaditost, kreativita i touha být originální se z pochopitelných důvodů vytrácejí. Tíživé ekonomické podmínky i nelichotivý stav trhu nutí vracet se k levným a tradičním formám a tak nechybí vývěsní štíty či oblíbené reklamní kresby na fasádách domů, plotech a plakáty, které se vylepují na stále větších plochách. I na tyto reklamní počiny však došlo: v roce 1942 vychází nařízení, které upravuje používání a především úmístění takovýchto reklamních sdělení. Vyhláška nařizuje: „reklamní a informační zařízení nesmějí rušiti nebo hyzditi vzhled místa nebo krajiny, ráz jednotlivé budovy a jejího okolí, brániti rozhledu do dálky, rušiti přímo nebo nepřímo silniční dopravu, ohrožovati veřejnou bezpečnost a pořádek a obtěžovati nepřípustným způsobem”. Nově se tedy k umístění reklamy požadovalo povolení stavebního úřadu, pokud ovšem se nejednalo o reklamu v místě provozování činnosti, tedy u obchodu či dílny. Výjimku ještě měly úřady a služebny Německé říše, Národněsocialistické německé strany dělnické, její složky a připojené svazy. Jak jinak... Na závěr dodejme, že sankce za neuposlechnutí této vyhlášky, která v podstatě znamenala i reklamu na příděl, byly víc než zajímavé: 10 000 korun či až měsíční vězení. O co méně se investovalo do propagace zboží, o to více se investovalo do propagandy, především ideové. To však už s reklamou a jejím základním využitím nemá nic společného. Autorka textu: Kateřina Hlouchová
Nejnovější články
