Autor textu MediaGuru
Rektor ČVUT navrhuje, aby VŠ koupily deník Lidové noviny
Vojtěch Petráček, rektor ČVUT, přišel s návrhem, aby se vysoké školy
složily a koupily Lidové noviny ze skupiny Mafra.
Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Vojtěch Petráček navrhl, aby se vysoké školy složily a koupily Lidové noviny ze skupiny Mafra, která patří Agrofertu. Každá z 26 veřejných univerzit by měla dát dva až tři miliony korun, za ztrátový deník by tak zaplatily mezi 52 až 78 miliony korun. Petráčkův návrh ale nemá mezi ostatními rektory velkou podporu, uvedl dnes server Euro.cz. Šéfredaktor deníku István Léko o návrhu nic neví a považuje ho za nesmysl.
Petráček s nápadem přišel na konci června a poslal ho také České konferenci rektorů. „Uvažujeme o tom, že by to bylo akademické médium mimo politické proudy, ale opravdu je to jen součást diskuse, která vůbec není uzavřená. Strukturálně by to smysl dávalo, uvidíme, jak se k tomu kolegové postaví,“ sdělil serveru.
Rektor České zemědělské univerzity v Praze a předseda České konference rektorů Petr Sklenička je k Petráčkovu návrhu skeptický. Pro vysoké školy by to podle něj znamenalo spíše problémy, záměr by byl navíc na většině škol obtížně odůvodnitelný u akademických senátů a správních rad. „Bavili jsme se o tom i s některými rektory nedávno na plénu České konference rektorů a ti, se kterými jsem se o tom bavil, měli podobný názor,“ řekl Euru Sklenička.
Prodeje Lidových novin už několik let pravidelně klesají. Zatímco před pět lety byl průměrný denní prodaný náklad zhruba 40 300 kusů, letos to zatím je přibližně 26 500 výtisků. Vyplývá to z údajů Kanceláře ověřování nákladu tisku. Server Euro.cz navíc upozornil na to, že kvůli koronavirové pandemii utrpěly mediální domy velké ztráty.
Historie Lidových novin se začala psát v roce 1893, nejslavnější éru zažily za první republiky. Po listopadu 1989 je nejprve vydávala stejnojmenná firma vlastněná zakladateli a částí zaměstnanců, koncem roku 1993 pak do vydavatele vstoupil švýcarský Ringier (později Ringier-Springer). V září 1998 noviny koupil majitel vydavatelství Mafra, německá skupina Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft. Od roku 2009 vydává LN přímo Mafra, kterou na podzim 2013 ovládl podnikatel a současný premiér Andrej Babiš (ANO). Mafra spadá pod holding Agrofert, jehož akcie vložil Babiš v únoru 2017 do svěřenských fondů.
Od listopadu 1989 se v čele deníku vystřídalo 11 šéfredaktorů. Prvním byl Jiří Ruml, který vedl ještě samizdatové LN, po něm následovali Rudolf Zeman, Jaroslav Veis, Tomáš Smetánka, Jaromír Štětina, Libor Ševčík, Jefim Fištejn, Pavel Šafr, Veselin Vačkov, Dalibor Balšínek a od roku 2013 současný šéf István Léko.
-čtk-
# Lidové noviny # Andrej Babiš # Mafra # Vojtěch Petráček # ČVUT # univerzita # koupě # návrh
Mohlo by vás zajímat
Dentsu propojuje kreativní a social týmy pod značkou Dentsu Creative
Komunikační skupina Dentsu Czech Republic završila propojení divize Dentsu
Social s agenturou Dentsu Creative. Nově budou oba týmy fungovat pod
jednotnou značkou Dentsu Creative.
Konkurzní správce navrhl ukončení TV Barrandov, zatím bude vysílat dál
Konkurzní správce televize Barrandov navrhl soudu ukončení provozu společnosti. Důvodem je provozní ztrátovost. ČTK o tom informoval konkurzní správce David Jánošík. Televize zahrnující tři kanály bude nicméně ještě několik měsíců vysílat. „Společnost je provozně ztrátová, toto je tedy ze zákona logický a nutný krok. Nyní proběhne ukončení pracovních smluv a příprava ke zpeněžení podstaty," uvedl Jánošík. Další vysílání zajistí dceřiná společnost S-24 majitele televize Jana Čermáka. „Dcera S-24 holding si část služeb od BTS pronajme tak, abychom byli schopni udržet vysílání. Možná prodejní hodnota, a tedy výtěžek pro věřitele, je u běžící televize o dost vyšší. Bavíme se o provozu v řádu maximálně měsíců, během nichž se musí najít kupec," řekl ČTK Čermák. Městský soud v Praze prohlásil na konci dubna na Barrandov Televizní studio konkurz. Důvodem je neúspěšná reorganizace společnosti, uvedl soud v odůvodnění. Společnost měla před zahájením reorganizace dluhy v objemu zhruba jedné miliardy korun, které měly být řešeny právě reorganizací. Čermák televizi získal před dvěma roky od Jaromíra Soukupa. Při reorganizaci se podle soudu podařilo stabilizovat provoz, zejména výrazně snížit náklady a zastavit dlouhodobou ztrátovost. Na podzim 2025 se společnost dostala do stavu, kdy příjmy z reklamy pokrývaly provozní náklady. Další vývoj však zásadně ovlivnily externí faktory představované zejména propadem reklamního trhu, umocněný geopolitickou situací a růstem cen energií. Z původního Soukupova impéria má zaniknout pouze Barrandov Televizní studio. Vydavatelství Empresa Media, které vydává například časopisy Týden, Sedmičku nebo Instinkt, se ukázalo jako životaschopné a zůstane v provozu i nadále. Dohromady měly tři programy televize Barrandov, tedy TV Barrandov, Barrandov Krimi a Barrandov Kino, v březnu průměrnou sledovanost 1,94 procenta diváků starších 15 let.
Letošní kampaň Národní den bez spěchu zasáhla 7,5 milionu lidí
Letošní ročník iniciativy Národní den beze spěchu zasáhl podle
organizátorů 7,5 milionu lidí a do kampaně se zapojily desítky partnerů
z řad institucí, firem i médií.